|
| ||||
| ||||
|
152 CYRILL XLi I.
10. SMUTEČNÍ. Rezi mešními skladbami považuji za nejpoučnější »Rekviem. Vidíme na něm všecky nedostatky i přednosti, jaké hudba kostelní může míti. Bezcennou může býti skladba sama, je-li buď povrchní anebo když rázem svým odpirá svému účeli. Tak bývá i u »Rekvií«. Pod tírl slovem rozuměl jsi vždy skladbu ponurou, děsící anebo vzlykající. To není ráz pos,~átné hudby. Zpěvy její jsou modlitbou a vyskytne-li se přece kdes složené vypravování s dějem napjatým, klidným neb hrůzypiným, jest to pouhé připamatování, jež se musí tlumočiti klidně a nikdy ne dramaticky, hudebním líčením. Tak se mohly vroucnost a důvěrnost zádušních zpěvů zvrhnouti k náladám hrůzným anebo fňukavým. Na »Rekviem naučme se však i znáti všecky podstatné části mešních zpěvů. Nejprve introit, t. j. ono známé Rekviem, po němž teprve zní tiché, kající K y r i e, vlastní již částka mše sv. Ježto Gloria nemůže hlaholiti nastoupí potom rozšířený zpěv graduální, sekvence a tractus. Potom jest vše pravidelné. Offertorium, sanctus, benedictus, agnus k němuž připojuje se nezbytné Communio : Requiem. Takové jsou zpěvy mešní obdobně u každé svaté oběti. — Při každém pohřbu nařídila církev zpívané rekviem. Je něco snazšího, než míti jedinou, stálou skladbu připravenu a pečlivě volenu. — Hled, rekviem může býti vzorem, jak se v duchu a dle přání církve má skládati, jak a co se má zpívati. Dobře si to v mysl vštip ! 11. NEŠPORNÍ. ,pěv chorální v klášteře sv. Benedikta na Slovanech či v Emauzích považuje i nevěřící, vzdělaný hudebník za opravdový umělecký požitek. Chtěl-li bys prožíti utěšenou chvilku, zajdi tam ve svátek v hodinu nešpor. My už neznáme krásu této pobožnosti, které si naši předkové s takovou láskou vážili a právě proto potřebí porozumění pro ni a oblibu její mezi lidem obnoviti tím, že i v naší osadě nešpory vzorně vypravíme. Ne figurální fidlovačka, ale zbožné pění žalmů s předzpěvy či antifonami, významná kapitola, hymnus, či chvalozpěv, posléze Magnificat s modlitbou, tof obsah nešpor, vždy i závěrkem či písní Mariánskou ukončených. — Seznámíš-li lid nejprve s českými nešporami mariánskými (vy-dal v »Cyril!uK Hejčl-Orei) pochopí snadno podstatu této pobožnosti, zaučí se zvolna řádnému přednesu žalmů a to je již mnoho vykonáno. Pro latinské nešpory nebude ti těžkým naučiti hymnus a závěrek ; to jsou sborové skladby. Jen ty žalmy. Pořid si »Vesperale parvumQ (Pustet, Řezno), snad i v »Cyrillua vyjdou v mod. notaci. Nemáš-li mnoho zpěváků, abyste verše zpívali ve 2 sborech, může kněz od oltáře s vámi ve zpěvu žalmů se střídati a sám také vždy antifony předzpívati. Žalmy zpívají se jednohlasně, třeba s jemným průvodem, ale jasně, svižně a srozumitelně. Zkus a odneseš si zas trochu radosti a i jiným ji způsobíš. 12. NEDĚLNÍ. Milý řediteli kůru, vidím tě, jak za jitra nedělního sedíš u varhan a potom už skoro bez oddechu celé dopoledne hraješ při tichých mších svatých a o zpívanéz apotíš se starostí a úzkostí, aby vše dobře dopadlo. Od skromného oběda, abys už zase spěchal na po-žehnání, pohřeb, processí atd. Hoden jest dělník mzdy své. Znám tvůj bezútěšný stav. Jak máš pokračovati s požadavky doby, nemáš-li prostředků, abys získati si mohl sil, opatřiti not? Hled, proto právě chvátají ti na pomoc Cyrillisti, probud je ve své osadě a oni s ochotou a láskou budou ti pomáhati. Nebof krásná, ale těžká je tvá úlohá. Řekneš mi, mám toho a toho přítele, ty hudebníky, novoty začíti nemohu, abych si je nerozhněval. Rozhodni se! Lépe je, když zníti budou varhany při písni všeho lidu, než aby několik umíněnců a chlubilů znesvěcovalo a kazilo posvátnou hudbu. A což tam, tCde jsou lhostejni a chudi ? První jsou nenapravitelni, tam p. farář spokojí se se vším, tam lidu je jedno, jaké jsou varhany, tam obci nezáleží, aby měla vzdělaného a obětavého ředitele kůru. Ale znám chudičké obce, kde několik oddaných ctitelů naší myšlenky příkladem, prací, poučováním získalo srdce lidu, že s obětmi a i s láskou ozdobil svatyni svou cennými varhanami, získal dovedného varhaníka, aby v nové a důstojně] Boha mohl oslavovati. 13. ŠKOLNÍ. 7Zpěvem k srdci, srdcem k Bohu a vlasti. — Projdi všechny světa končiny, viz jejich hlučná města, nebetyčné hory a bezmezné propasti, pokochej se vzácnými květy a stromovím, divy a kouzly nevídanými, vyhledej si tam rozkoše a radosti, co srdce ráčí: zapo- | ||||
|