| ||||
| ||||
166 CYRILL XLII.
dul-cis, mi - tis ru -ti-lans pi - - a. $. O vir - go Ma - ri - a. 2. a~. Comparative comendando te, 3. ~. Superlative nunc laudando te, for quod sis sole splendidior for, quod sis matrum uberrima astris caeli perspicatior puellarumque pulcerrima W O virgo Maria. [}. O virgo Maria. 4. V. O sancta sanctior sanctissima, sub tuo Bradu dignissima, iuva mundum perfectissima. 1'. 0 virgo Maria. Příště dále. ^^^ JAN EV. ZELINKA. lnstrumentálka, koleda a cyrillismus, V minulé stati -o instrumentální hudbě vzhledem k cyrillismu« mínii ',sem zvlášf vy-tknouti, že zmizela sice z pražských kůrů nedostatečně dotovaná instrumentálka, ale opomenul jsem doložiti, tak jako učinil jsem v »České hudbě« ve stati »o hudebním umění a cyrillismu<, že dva dostatečně dotované kůry a to: u Křížovníků a u Premonstrátů na Strahově pěstují liturgicky i umělecky zcela důstojnou instrumentální hudbu chrámovou. Dne 19. listopadu 1916 provozoval na mou žádost p. kolega B e d ř i c h S e q u e n s s or chest em u Křížovníků moji toliko s průvodem varhan a trombonů u Fr. A. Urbánka vy-danou »M i s s a A n g e l i c a«. Krásný výkon sboru a orchestru, jakož i znamenitě vystižená nálada vět, zůstaly pro mne nezapomenutelny Velmi milé bylo mně rovněž upozornění vld. p děkana P. E m i l i á n a P a u k n e r a, druhdy velice horlivého, nejen vzorného dirigenta kůru Křížovníků, ale i nadšeného a co důležitého, prvého propagátora myš 1 e n k y cyrillské na poli chrámové hudby instrumentální vůbec. V ostatních kostelích pražských jsou výkony instrumentální bud ojedinělé nebo ne-úpině obsazené, ano v jednom barokovém, krásném kostele prabídné. S instrumentálním kůrem úzce souvisí výkony hudební v době vánoční. Zijí ještě pamětníci výkonů instrumentálních na kůrech českých měst a vesnic v noci vánoční, z dob, ledy škola literní byla zpola ústavem hudebním, v níž pěstována hra na housle, flétny, fagoty, trubky, trombony, lesnice a t. d. vedle obligátního zpěvu. V pražsl{ých chrámech klášterních i farních pěstován zpěv koled před půlnoční mší sv. a po odpoledních službách Božích od dob pradávných, idylickou náladu času vánočního věnčící. Mnohé zpěvníčky t. zv. koledníčky vydány byly. Jeden z nejstarších jest »Radostný věnec Mariánský« na podnět řádu 00. Kapucínů v Praze r. 1846 jako III. vydání v kníž. arcibisk. knihtiskárně v Praze vytištěný. Mnohé z těchto ryze lidových nápěvů souvisí úzce s popěvky a motivy písní světských. jiné blíží se ušlechtilou fakturou lyrickou písni umělé. Tyto poslední uvedl v život J a n M a l á t ve dvousešitové sbírce > Posvátný čas vánoční« u Fr. A. Urbánka v Praze. Prof. K. S t e c k e r vydal ve dvouhlasé úpravě se snadným průvodem vánoční koledy, jež hojně se zpívají po našich kruchtách Jiná sbírka P. P a v 1 a K ř í ž k o v s k é h o: »Zpěv pastýřů«, jakož i na Moravě vydané směsi vánoční F r. M u s i l a, konečně » B u d e č s k é j e s 1 i č k y« s melodiemi V. E m. H cráka, »Narození Páně« na slova M. Kováře iu Fr. A. Urbánka) a »Vonný dech vánoc« na slova M. Kováře (ve = Vlasti< vyd.) s hudbou pisatele těchto řádl{ů, kromě celé řady sešitů koled od různých autorů doplňují poetickou literaturu vánoční. » N a r o z e n í Páně« provozované každoročně pražskou » J e d n o t o u k a t o l i c-k ý c_h tovaryšů« jest rozšířená a dopiněná V. Miillerem hra. »Budečské jesle«*) od Stěp. Bačkory, Hejtmánka a Horáka. Kovář-Zelinka: »Narození Páně« přeloženo bylo též do chorvatštiny. Při několikeronásobném provovování této zpěvohry roku 1897 v B a k a r u přicházeli lidé z okolí do divadla s růženci a mnozí klekali při scéně jesličkové, jak sdělil prof. C y r i 11 ] u n e k. *) Originál znovu vydal Fr. A. Urbánek. | ||||
|