|
| ||||
| ||||
|
X U I CYRILL ] 67
0 vánočních skladbách s textem liturgickým: C a i n e r o v ě missa » Hodie Christus natus est«, S y c h r o v ě pastoralis«, Zelinka: missa A Infantis Jesu«, Říhovského »pastoralis byla v > Cyrillu « již učiněna zmínka, tak že vánoční program cyrillský jest úpiný, liturgie a hudebního umění důstojný. Připomenouti jest zvláště a důtklivě, že české koledy n e s m í se zpívati při k a n t á t ě místo 1 i t u r g. l a t i n s k é h o z p ě v u. Jest pro ně dosti volné chvíle před kantátou a po ní, při tiché mši sv. a po odpolední pobožnosti. ^^^ JOSEF KLEMENT. Kadence. 14. BRAVURNÍ. V poli přehrával na klávesách mysli. Chtěl bych zahráti bravurní kadenci, vytáhnouti všecky rejstříky, až by ti v uších zaléhalo. Proč? Abys poznal, jak královský nástroj se zneuctívá, když k němu sedne zbrklý, u;níněný varhaník. Ten liž na počátku mše svaté spustí na piné kolo, nechá pak lid odzpívati slolcu písně, aby se zas oddal nejapnému tápání, svěřuje nástroji každou sebe pošetilejší myšlenku, úryvky z hudby světské, zvláště divadelní, nevyjímaje A když se blíží chvíle nejsvětější, lid na místo k oltáři, kam Bůh sestoupil, otáčí se zpět k varhanám, co že tam dnes náš varhaník vyvádí. Už se obět svatá končí, když si náš umělec zpomene nějakou slokou písně na netrpělivý a skoro zlhostejnělý lid. Kolikrát se stalo, že tahový hudebník ani nerozeznává důležité části bohoslužby. Což pak potom říci o jeho volbě písní k slavenému dni. Ano, varhany jako královský nástroj vypravují o Králi, hlásajíce Jeho velebnost, dobrotu a lásku. Proto hlas jejich přispůsobiti se musí nejen každičké části svaté oběti neb jiné pobožnosti, ale on mus`. hlásati zjevně, jak významný slavíme den. O všedních dnech znějí prostě, o nedělích zvuku přibírají, o velkých sv"tcích hlaholí radostí; nebo v úctě a údivu se chvějí, jindy zas otřásají se velebou a slávou Jako cherubové před trůnem Beránka, tak varhany před oltářem. Vznešená jest úloha varhaníkova. Ve svých preludiích s lidem může promlouvati, vždyf stejnými city má pláti jeho srdce ve svatých chvílích, za lid může prosby a přání přednášeti ve svých rozhovorech se Spasitelem hlasem varhan. Slýchal jsi někdy o zapomenutém varhaníkovi ? V bídě a nouzi své prožívá u varhan chvíle blaha, tam srdce jeho balsám čerpá na rány své, tam duše jeho, jako znovuzrozená, roste do výše svou ušlechtilostí a uměním. 13. K LIDOVÉ PÍSNI. ,~tará naše touha: vydati cyrillský zpěvník »Knihu chval Božských=. Jest to naše povinnost a bude to naší radostí. Co námahy vynaložili, obětí nelitovali naši otcové, aby jejich zpěvní knihy nejvzácnéjšími písněmi a skladbami opatřili, bohatě vyzdobili. A z tohoto odkazu, po stadiích, jež vyžaduje porovnání písní ve slovech a melodii, jich ocenění, výběr a uspořádání, očistění od kazů a p. dočkáme se i tohoto žádoucího skutku. Po zpěvníku volá i naše doba (před válkou) sama. Vyjímaje těch málo sbírek písní duchovních, jichž se jen tu a tam užívá, jeví se citelný nedostatek, nebof ten výběr, jakým »tovární modlitební knížky« náš lid obšfastňují, je ubohý a nedbalý. Proto, s dobrým úmyslem tomu oďpomoci, vyskytii se mnozí a vydali zpěvník pro osadu, kraj. Ale co v tom libovůle, neujasněnosti. Písně cenné se opomíjejí, staré, bičované nebo i cizího původu znova oživují. Někdy připomíná mně to loupež. Starobylá písně otrhá se zcela; zbaví se slov a ta navěsí se na lepší prý melodii, a k obnaženému nápěvu honem se hledá nový šat slovní. Tak podobně a s obměnou. Což pak nové písně, jež zavádíme ? Jsou cenny, bez poskvrny, schválené církevně i umělecky? Nechceme-li, Cyrillisti, pod rýv-iti vlastní naše snahy, musíme zabrániti těmto svévolnostem, odpomoci nedostatku. Veliký a vzorný náš zpěvník vyžádá ještě prací a bude státi i peněz. Že by se však nenašlo povolaných a ochotných mužů. kteří by po vzoru hradeckého Oltáře upravili zatímní výpomocný a při tom cenný Cyrillský zpěvníček, nevěřím. Při velikém nákladu bude laciný, upraví cestu našim myšlenkám, umlčí nepovolané. 16. K MARIÁNSKÉ PÍSNI. Jako rozkošný záhon fial, tak vonný je sad písní mariánských. A vzácné ty květy po celý ro'.t vždy o Jejích svátcích kouzelně rozkvétají ze starých lodyh, ale půvabem novým | ||||
|