|
| ||||
| ||||
|
18 CYRILL číslo 2.
ještě hůř. Třeba je už někde výpomocným učitelem, na vesnici varhan není, a tak se vezme ohled a on »šfastně obstojí To přece my všichni víme! Za mé prakse na učitelských ústavech stalo se mi též, že seděl examinand poprvé u varhan vůbec teprve při zkoušce samé a — prošel! A jak mnohý se diví, když požaduji, by hrál i s pedálem, nevíf, že nohama se též hraje. Máme v moci jen interní kandidáty. Chceme li však býti spravedlivými, tu si musíme připomenouti slabosti externistů a pak posuzujeme i naše žáky v tomto závazném (či závadném?) předmětě hned mírněji. Kdo z nás vzpomíná rád na vyučování hře na varhany? Na našem ústavě zavedl jsem (v době míru ovšem) střídání všech kandidátů IV. ročníku ve hře při školní mši sv.. takže každý bez rozdílu »vystoupí« s písní byf i co nejjednodušeji upravenou. Těch slabších je toto zařízení však pravým postrachem. A kolik kandidátů pak v životě toho použije? Ti schopnější. A ti budou vždy do varhan dál chodit, vycvičí se lépe a dokonaleji, než je to ted možno. Vždyf nejedná se o zrušení hry na varhany, nýbrž učinit ji předmětem nezávazným Můžeme být jen rádi. Ovšem bylo by nutno, by hudební korporace se zasadily o toto: 1. Při přijímání chovanců do prvního ročníku nechf se přísně prozkouší jejich hudební nadání a znalosti. Neschopní af se odmítnou. 2. Počet povinné nauce o hudbě a zpěvu vyměřených hodin buď zvýšen v prvních dvou ročnících aspoň na 2, v ostatních na 3 týdně. Metodice ve čtvrtém a sborovému zpěvu kostelnímu v pátém ročníku, mimo to věnováno budiž po jedné zvláštní hodině závazně. 3. Pro obligátní hru na housle 2 hodiny v týdnu pro každý ročník v odděleních. 4. V prvním a druhém roce studia nechf se zavede povinná hra na k 1 a v í r. v ostatních ročnících neobligátní hra dle volby kandidátovy b u d n a k 1 a v í r n e b o n a v a r- h a n y ve skupinách. Tím by se pravé hudbě jen prospělo. Při sestavování nových osnov též měl by být slyšen hlas učitelů hudebních předmětů na pedagogiích z různých zemí a poměrů. Bude li ke všemu tomu hleděno, můžeme se s touto reformou rádi a brzy spřáteliti. Prospěje se tím ostatním předmětům, ulehčí kandidátům, a nám učitelům odpadnou trampoty á mnohá svízel se slabochy nebo netečnými. Práce nastane umělečtější a tím příjemnéjší. Církevní hudba pak jen získá, protože bude lze s menším počtem nadanych, dobro volně přihlášených žáků účinněji pracovati ke povznesení pravého umění hudby kostelní. 1W^1W Dr. KAREL KAŠPAR Papež Pius X. a liturgický zpěv. (Dokončení.) Odstavec 2. a 4. tohoto dekretu (z 11. srpna 1905) znovu je zdůrazněn deki-etem ze 14. února 1906 DA n o n n u 1 i s e d i t o r i b u s, (Srov. Acta S. Sedis 39, a dopisem sekretáře posv. Kongregace obřadové zaslaným 2. května 1906 pařížským nakladatelům Biaisovi, Lethielleuxovi a Lecoffrovi. (A. S. S. 40, ,,.) Přihlížeje k obtížím, zavésti všudy dokonalý zpěv gregorianský, svolil sv. Otec prostřednictvím posv. Kongregace obřadů dne 8. srpna 1906, aby při slavné mši sv. hlasitě a srozumitelně se mohlo recitovati Graduale, Offertorium a Communio s doprovodem varhan, ač jest lépe, aby i tyto části byly zpívány z knih authentických. Totéž platí o odpovědi » D e o g r a t i a s. « (Acta Pontif. V. 61.) V důsledku nařízení papežských zřízena byla v Rímě péčí spolku sv. Cecilie r. 1914 vyšší h u d e b n í š k o 1 a pro laiky, zvláště pro kněze světské i řeholní, když vykonali studia bohoslovecká a nezastávají jiného úřadu, aby se vycvičili v posvátné hudbě theoreticky i prakticky. V listu zaslaném 4. listopadu 1911 kardinálu Rampollovi raduje se sv. Otec z hojného ovoce, jaké škola za rok přinesla, a vřele ji doporučuje. Touha po zavedení dokonalého zpěvu kostelního vedla Pia X. k tomu, že již 1 . prosince 1903 pochválil dopisem »S o c i e t a t e m C a e c i l i a m zaslaným kardinálu Fischerovi v Kolíné, péči s p o 1 k u c e c i 1 s k é h o o zpěv gregorianský, podobně jako listem > Q u o d t i b i« z 21. dubna 1904 vydal chválu spolku pro šíření téhož zpěvu v Lyonu (Societé de secours mutuels pour la Propagation du Plain Chant.) Raduje se, že biskup toho dbá, aby každý konal řádně posvátné obřady u oltáře. Když pak bylo do Říma oznámeno, že má býti slaven ve S t r a s s b u r k u všeobecný sjezd pro gregorianský zpěv, zaslal sv. Otec | ||||
|