|
| ||||
| ||||
|
30 CYRILL, č. 2.
Straubeho koncert na varhany. (2. [L) Účinkování prof. Straubeho z Lipska při cembalovém partu v koncertě filharmonickém bylo i letos podnětem k samostatnému varhannímu koncertu tohoto předního znalce Bachova díla. Koncert ten vy-kazoval kromě Regrovy Fantasie na chorál »Jak krásně svítí nám jitřenka= vesměs varhanní skladby Bachovy. Ve vzorném přednesu zajímaly právě ty, které častěji se hrají, a to způsobem, jakým je Straube přednášel. Tak Toccata d-moll skribií, s jakou vy-zdvihoval umělec rhyfmickou stránku thematu, Pastorale F-dur pak (hrál je nedávno Wiedermann), jak vhodnou kombinací rejstříků (kromě jazýčkových i flétnových) tak i včasným jich střídáním bez nejmenšího porušení vážného Bachova stylu. Passacaglia C-moll uchvátí ovšem již svou technikou manuální, Preludium s fugou Es-dur a hlavně Chorálové přede-hry působí však jen na toho, kdo dovede se pině pohroužiti v pinou hloubi Bachova přísného umění. Úspěch koncertu návštěvou i přijetím výkonů koncertistových byl dokonalý. Ms. První řádný koncert pražs. Hlaholu (5./I1.), uvedl na veřejnost novou skladbu Leoše Janáčka Věčné evangelium« pro sóli, orchestr a sbor na báseň Vrchlického volněskladatelem upravenou.Skladba zajímá hlavně svým odklonem od dosavadních principů skladatelské techniky Janáčkovy -- lidové hudby moravské a jeho speciality — ),nápěvku«. Za to stopo-vat lze v ní silný příklon k naturalismu. Ten jeví se již v povaze základního motivu »věčné lásky« a pak v celé stavbě věty orchestrální. Překvapí, že právě v úvodu, zpracovávajícím hlavně motivy :věčné lásky« a anděla, převládají tóny, až pavučinově jemné, visionářské (většinou jen 3 sólové housle). Jakmile však nastoupí hlasy sólové, tu orchestr podmalovává slova veršů barvami tak sytými, že činí proniknutí sól tak-řka nemožným. Lépe mohou se uplatnit sbory, které jsou ku podivu ostré a jasně deklamovány. Přijetí novinky, která na dirigenta J. Křičku a zvláště sólisty (pí. Horvátovou a p. Lebedu) kladla jistě požadavky skoro nepřekonatelné, bylo okázalé. Ze staré zásoby ukázal ženský sbor v Novákově =Primula veris« a =Velebné noci«, smíšený sbor pak hlavně v jeho moravských balladách »Ranoša«, »Zakletá dcera« a »Vražedný milý« výtečnou sezpívanost a pozorlivou deklamaci docílenou dobrou shodou svého sbormistra. Na začátku zdařilého koncertu zazněl eflektní Dvořákův Žalm 149. a na konec v mocné nadšeni vyvrcholila Smetanova nCeská píseň«. Ms. RŮZNÉ ZPRÁVY. Doba postní má různé úchylky liturgické: o nedělích není Gloria; proto se zpívá na konci mše sv. Benedicamus (tempore Adventus et Quadragesimae). Ke graduále se přidává t r a c t u s, který se nesmí vy-nechávati. Lze jej recitovati ve způsobu žalmovém, jako je již upraven v Graduale parvum. S a m o-s t a t n á hra na varhany p ř i k a n t á t ě jest zapověděna; odpadají tedy předehry a dohry, podobně jako při rekviem. Na počátku před introitem se tedy nehraje, ani nepreluduje varhaník ke konci mše sv. Provázeti mešní komposice jest však dovoleno. Jen IV. neděle postní (Laetare) činí výjimku; o ní test dovolena samostatná hra. Pro S v a t ý t ý d e n vše jest obsaženo v Hrubíkových Recitativech pro Svatý týden (edice Cyrill); zvláště letos pií nedostatku varhaníků a školených pěvců knížka přijde vhod ltněžím. DIe ní lehce naučí vjem zpěvům žákovský sbor. Německá literatura podobné, praktické knížky nemá. Uprázdněná místa ředitelů kůru: V Týně n.Vlt.uprázdni]osemísto varhaníka a ředitele k ů r u. Služné 700 K a příjem štolární dle pohřebních tříd z farnosti 6070 duší. V městě není žádný oprávněný učitel hudby.,, Zádá se znalost varhanní hry a církevního zpěvu. Zádost s vysvědčením budiž zaslána do konce února knížec. arcib. patronátnímu úřadu v Týně n. VI. (Pošta a stanice železniční je v místě bud přes Protivín—Čičenice nebo přes Tábor—Bechyně.) — Uprázdněno jest místo ředitele kůru na L o u č e n i u Nymburka. Žádosti far. úřadu. Speciální kurs při Hudební Budči vešel v život. Vyučuje se v Křestanské Akademii ;Ferdinandova 6), a to ve dvou odděleních harmonii (úterý a čtvrtek od 5—71/1 h.), hud. paedaoogice (pondělí od 6—7 h.), intonaci dle metody Battkeovy (pondělí od 5—6 h.) a dějinám hudby (v sobotu od 2—4 h.). Posluchačů se příhlásilo tolik, že pro letošní kurs již nikoho nelze přijati. Dojíždějí i z venku. Hudební komora má býti zřízena pro celé Rakousko a prý byl zaslán dotazník k vyjádření hudebním spolkům a organisacím. Již několik let do-máhaly se kompetentní kruhy v Cechách, aby ministerstvo svolilo k zřízení >H u d e b n í r a d y«, která by samostatně rozhodovala o hudebních poměrech českých. Žádost ta, i s podrobným a propracovaným plánem prý byla zamítnuta s poukazem na budoucí zřízení Hudební komory. V Hudební radě měli za-sedati zástupci všech hudebních organisací, produktivní i reproduktivní umělci. Ti jajco znalci domácích poměrů by bývali zajisté více prospěli hudebnímu životu u nás než centrální komora pro všechny země. Ředitelé kůru tvoří ve stavu hudebním valnou většinu. Obecná Jednota Cyrillská zabývá se po léta všemi problemy finančními i uměleckými zástupců církevní hudby. Očekává tedy, že i její hlas bude slyšen a že pro církevní hudbu budou povoláni do H. komory praví znalci. ** IV. třída České Akademie vypisuje na díla hudební: tři ceny po 2000 K, 800 K a 500 K; lhůta do 31 května 1917. Z fondu dra. Kaňky 1600 K k studiím a pracím výtvarným a hudebním; lhůta do 1. května 1917. Dále stipendia po 400 K (badatelská, studijní neb cestovní); lhůta do 30. dubna v období letním a do 30. září v období zimním. — Konečně studijní podpora Kl. Kalašové 800 K mladému skladateli; lhůta do 15. dubna 1917. — Kdo žádá o více cen neb stipendií musí o každé zvláštní žádost i do-klady podati, Hudebni večer Pražské konservatoře ve středu, dne 24. ledna 1917 ve velké koncertní síni. Pořad byl následující: 1. Max Reger, introdukce a passacaglia, pro varhany. A. Michálková. 2. a) Fidelio F. Finke, intermezzo B-dur, b) Max Reger, silhuety, op. 53, čís. 4, c) Erich W. Korngold, obrazy z po-hádek, op. 3, čís. 4, Eliška Klatscherová. Pro klavír. 3. a) Antonín Snajdauf, tatranská idylka, b) Antonín Klášterský, veselá pohádka o zakletém princi, Em. Kepková. Deklamace. 4. Karel Ditters z Dittersdorfu, kvartet D-dur pro 2 housle, violu a violoncello. Moderato. — Menuetto (Moderato). — Finale (Allegro) jan Gregor, Frant. Nepovím, Čeněk Zahradník, Fr. erka. 5. E. Kóhler, koncert pro flétnu a-moll, II. a [. věta. Karel Hanžl. — U klavíru Alžběta Lišková. 6. F. Mendelssohn-Bartholdy, Variations serieuses, op. 54, pro klavír. Marie Schweigerová. 7. a) P. J. Čajkovskij, serenada, b) H. Wieniawski, Capriccio-Valse, pro housle Alois Pivný. — U klavíru Otilie L&wyová. 8. V. Goethe: a) Das Veilchen, b) An den Mond, c) Prometheus, deklamace, Karel Hůlka. 9. J. Š. Bach, chromatická fantasie a fuga pro klavír. Anna Zochová. Nedostatek uhlí má neblahý vliv na pěvecká oddělení Hudební Budče při pražských školách a na | ||||
|