|
| ||||
| ||||
|
Ročník XLIII. 1917. 31
pěvecký kurs pro učitelstvo Veliké Prahy, který bylo nutno přeložiti na jarní měsíce. Vánoční koncert (14. 1. 1917) v Obecním domě měl i finanční dobrý úspěch na prospěch válečné péče pražské. Docíleno bylo čistého zisku K 465'80. Koncert pořádala okresní válečná pomocná úřadovna za součinnosti Hudební Budče. Vedle Wiedermanna účinkoval pěvecký sbor H. B. za řízení Adolfa Cmírala, ředitele H. B. Přednesl roztomilé vánoční koledy a písně, jež právě tolik obecenstva přilákaly do Ob. domu. Jest zřejmo, že vánoční poesie v české hudbě budí vždy veliký zájem u českého člověka. Válka způsobila, že většina kůrů jest bez varh~-níka. Tu nejlépe prospěje založiti Farní Jednotu Cyrillskou, aby obstarávala aspoň lidový zpěv při mši svaté. Je to správné? Varhaník definitivní odešel za vojenskou povinností a nyní hraje za něj nástupce, jemuž vyplácí ředitel 1<ůru z povinného měsíčního platu o 40 K méně, které si nechává pro sebe. Prý hraje za něj při velké, ale ostatní funkce všechny obstarává zástupce varhaníkův. Což patronátní úřad takové věci strpí? Ředitel kůru má stejně jen j e d nu funkci za týden a ještě si více než polovičku nechává z platu pro varhaníka. Z Kasejovic u Blatné. Zase nová Farttí Jed-nota Cyrillská vešla v život! Vděčí za to vldsp. J. P. Hilleovi, bisk. vikáři a děkanu v Kasejovicích. Týž svolal ustavující schůzi na 10. prosince 1916 V nabité místnosti před vybranými posluchači v řeči prohřáté srdečností budil v srdcích našich lásku k posvátnému zpěvu Výkonných členů přihlásilo se 48, přispívajících 30; celkem 78 členů. Předsedou zvolen J. P. Hille, bistr. vikář a děkan, sbormistr J. Puchta, učitel a ředitel kůru, jednatelem F. Cltlebečel<, kaplan; pokladnicí sl. A. Janovská. Do výboru zvoleni : pí. J. Vinti=ková, vdova po učiteli, sl. Boušová a sl. A. Janotová. U vědomí, že »krásný zpěv církevní má kouzelnou moc, která i ledová srdce zahřívá a mysl chladnou povznáší«, budeme pracovati a Pán Bůh pomůže. Jednatel Ch. L. Prof. Dr. Zd. Nejedlý píše v listě »Smetana« z 18. ledna 1917 násl. způsobem o zemřelém prof. Pachtovi: »ThDr. Josef Pachta, profesor české fakulty theologické, jehož úmrtí zaznamenáno bylo denními listy, byl i vynikající hudebník. Byl skutečným odborníkem v otázkách církevní hudby, zvláště středověkého chorálu, a jeho sice nečetné, ale za to tím více liodnotné příspěvky ve starších ročnících »Cyrilla, jsou vynikajícími příspěvky k dějinám české hudby ve středověku. Prof. Pachta sledoval však živě i dnešní ruch hudební a jeho milá, karakteristická postava ne-chyběla zajisté nikde, kde bylo dáváno nějaké vynikající hudební dílo. I o českou hudební literaturu měl živý zájem a zvláště se těšil z každého pokroku české hudební žurnalistiky, jejímž byl vždy horlivým čtenářem. I náš list ztrácí v něm svého dlouholetého příznivce.« Varhanická škola v Přemyšlu. Snahy polsl<ého episkopátu po založení žvláštní varhanické školy v Haliči stala se skutkem přičiněním kongregace Salesianů v Przemyslu. je to první ústav toho druhu v polských zemích rakouských. Podle plánu vyučovacího má se dostati chovancům vedle vzdělání hudebního a všeobecného ještě výchovy v některém praktickém oboru jiném na př. ve vedení knih, vzdělání na obecní tajemníky a tajemníky hospod. družstev atd. Vedení ústavu svěřeno mladému knězi kongregace Salesianů Dr. Hladovi, který jest absolventem církevně hudební školy v Řezně. Také u nás pocituje se na malých osadách, kde služba varhanická není a nemůže býti dostatečně dotována, nedostatel< obrat-ných varhaníků. Snad i u nás by zasloužil plán nového tohoto ústavu bedlivé pozornosti a úvahy. -er. Hudba v poli. Vratislavský církevně-hudební časopis přináší tuto zajímavou drobnost: Němečtí vojíni na západní frontě zpívají v zákopech »An dem Baume da hěngt Bapaume, das mScht' ihr Bern haben«. Má to vztah na úsilovnou snahu Angličanů dostati se do města Bapaume, německou armádou ve Francii obsazeného. Zajímavo, že je to přepracování písničky: »An dem Baume, da hángt'ne Pflaume.« K popěvku tomu užito melodie našeho skladatele Karla Komzáka (1850-1905), Přažana, dobře zná-mého vojenského kapelníka. Melodii popěvku nalézáme v jeho »Ukolébavce, pro smyčcový kvartett. A tak i melodie mají své osudy. -er. Bertramka, usedlost na Smíchově, která došla v hudebním světě proslulosti, protože v ní prodléval za svých pražských pobytů W. A. Mozart jako host manželů Duškových, s níž povždy zůstane spojeno jméno Mozartova »Dona Juana« přešla odkazem nynější majitelky pí. Emmy Popelkové v majetek solnohradského »Mozartea«. Bertramka byla v době Mozartově majetkem klavírního virtuosa Duška, jehož manželka byla slavená kolloraturní pěvkyně. Koupili usedlost r. 1784 od manželů Dequaiových. R. 1838 přešla, když se bylo několik majetníků před tím vy-střídalo, z rukou Dr. Schiffnera v držení velkokupce pražského Lamberta Popelky, velikého ctitele Mozartova. Jeho dědička, chot Dra. Slivenského, byla poslední majitelkou Bertramky. R. 1870 část usedlosti vyhořela, na štěstí však starší část a v ní malý pokojík Mozartův v prvém patře zůstaly ušetřeny. Nechtějíce ač zajímavo by bylo zabíhati do podrobností poukazujeme na spis bar. Rud. Procházky: »Mozart in Prag«, v němž osudy Bertramky a poměr k Duškovým je obšírně vylíčen. Z dobových spisů připomínáme ovšem více k belletristickému líčení se blížící z Meissnerových: »Rococo-Bilder« stat XI., nadepsanou =Podzim 1787. — Večer ve ville manželů Duškových.« Ale všechny, ltdo se zajímají o pobyt Mozartův v Praze, o osudy Bertramky upozorňujeme na český spisek Dra. Lub. Jeřábl Pohřební agenda. Vrátil jsem se právě skoro po dvouleté přestávce domů do našeho chrámu. Po svém těžkém zranění nohy byl jsem propuštěn jako invalida. Jak se mi stýskalo po círk. zpěvu. Advent r. 1914 ztrávil jsem ve frontě u Valjeva. Pročítaje došlá čísla za minulá dvě léta, dočetl jsem se o chystané agendě pohřebních zpěvů (»Cyrill«, čís. 5., ročník XLI. (1615). [ já s radostí spěchám s troškou svou do mlýna. Opsané zasílám současně pouze dvě, jež nás sbor nejraději zpívá: 1. »Hluboké mlčení«, pro smíš. sbor. Skladatel jest neznámý, píseň dostal jsem v opise. 2. »Jest v Boží radě«, pro smíš. sbor. | ||||
|