|
| ||||
| ||||
|
34 CVR[LL číslo 3.
které předloženy biskupským konferencím ve Fuldě. Konference ta zvolila komisi sestávající ze tří ndp. biskupu, totiž kard. Hartmanna (Kolín n. R.), Dr. Kiliana (Limburg) a Dr. Kirsteina (Mohuč), která měla podati definitivní návrh. Komise sešla se 18. dubna minulého roku v Kolíně a výsledkem jejím bylo 23 jednotných písní, které v srpnu m. r. byly pastýřskými listy biskupů předepsány. 0 účelu, pohnutkách, potřebě jejich, jakož i praktickém jejich zavedení nejlépe nás poučuje list pastýřský, kterým souhlasně s ostatními diecesemi němeclsými oznamuje za-vedení písní jednotných kardinál Hartmann v Kolíně nad Rýnem. List jeho zní: »Již od let bylo sestavení a uvedení jednotného zpěvníku pro celé Německo v po-volaných kruzích předmětem živých úvah. Při tom se poznalo, jak velké jsou překážky, které se provedení této myšlenky staví v cestu. Jisto je, že na její uskutečnění v této chvíli nelze pomýšleti. Naopais zase dlouho pocitován veliký nedostatek, že při vellsém shromáždění katolíků z několika diecesí 1{e společným bohoslužebným úkonům nebylo ]ze nalézti píseň, která by se v rozličných diecesích podle textu a nápěvu stejně zpívala. Pokaždé shledám1 byty větší nebo menší odchyl) Vše to přimělo nejdůstojnější biskupy Fuldské konference, aby prostřednictvún zvláštní komise sestavili výbor písní, které se od této chvíle mají ve všech diecesích stejným způsobem zpívati. Tímto se ony 23 písně dávají na veřejnost. Má-li výbor ten dostáti svému účelu, bude nezbytno, aby tyto písně ve všech dotyčných diecesích byly jen způsobem tuto udaným zpívány. Proto nařizuji pro diecesi Kolínskou, aby tyto 23 písně nejprve jako dodatek připojeny byly ve zvláštním svazečku ke zpěvníku diecesnímu. Důstojnému duchovenstvu bude se postarati o zcela správné nacvičení těchto písní. Při novém vydání zpěvníku budou písně ty do něho pojaty výhradně ve formě, 'sterá jim nyní dána byla (i pokud se týče melodie i textu) a musí se jako písně jednotné zřejmě označiti. Proto také dřívějšího způsobu, jal< se zpívaly, užívati se nesmí. Dá Bůh, že se brzy podaří zavésti asi stejný ještě počet písní pro jednotlivé doby roku církevního Kéž zpěv jednotných těchto písní rozmnoží čest a slávu Boží v německých krajích a přispěje k povzbuzení věřících.« V Kolíně n. R. dne 15. srpna 1916. Arcibiskup Kolínský F. kard. v. Hartmann. List uvádí důvody zavedení jednotných písní, které trvají i ti nás. Je třeba vzíti jen do ruky několik zpěvníčků, abychom se o tom ihned přesvědčili. Připomínám na příklad píseň u nás tak známou a rozšířenou »Tisíckrát pozdravujem Tebe«. Kolik vezmete do ruky zpěvníků — tolik variantů. Jak se potom má ve shromáždění na příklad o poutích, sjezdech, průvodech stejně zpívati? Kolik je variantů písně k požehnání »Svatý, svatý« a to v melodii i textu ? A tak bychom mohli probírati píseň za písní a všude bychom se s tímto svízelným nedostatkem setkali. Každý kraj, každá farnost, ba i jednotlivé chrámy v témž místě houževnatě se drží svých variantů, někdy nejen po stránce hudební, nýbrž i po stránce textu, theologicky dosti často povážlivého, nevhodných. List biskupů německých, kterým se jednotné písně zavádějí, nic nepovídá přímo o zásadách, kterými se výběr písní řídil. Avšak nepřímo z obsahu listu i také z písní samých možno zásady tyto dosti bezpečně stanoviti. V prvé řadě brán zřetel na společné shromáždění katolíků, na pouti, sjezdy a podobné příležitosti. Proto písně vybrané mají více ráz všeobecný, avšak k těm dle výše uvedeného listu mají přistoupiti písně, které sledují rok církevní. Zatím neobsahuje výbor písní také žádné písně mešní, protože zvláště v Německo se názory o tak zv. »Singmesse«, jejímž vzorem na mnohých místech (také u nás) je »Zde v zkroušenosti padáme«, značně rozcházejí, jak jsme toho byly svědky i v poslední době; z té příčinv se tomu biskupové, nechtíce žádoucnou a na výsost potřebnou reformu a její zdar zatěžovati takovými spornými otázkami, ]steré by provedení reformy aspoň prodloužily, zatím Minuli. Pokud se týče redakce písní samých poznáváme, že řídila se pravidly historické kritiky, které i v hudebním umění je ovšem třeba dbáti. í3y10 tedy snahou zjjstiti nejprv původní znění písně. Od této jako od dané věci vycházela redakce, snažíc se píseň přizpůsobiti nynějším poměrům. )e zajisté pochapitelno, že olsolnosti dňešní příiiio" vyžadují úpravu | ||||
|