|
| ||||
| ||||
|
Ročník XLIII. 1917- 41
Lid není tak vzdělán ve zpěvu, aby mohl snadno a vše zpívati bez průvodu varhan; lidu se v kostele nebude líbiti bez hry na varhany, návštěva služeb božích klesne ještě více. Lid bude souditi: »Když ti vyšší, tam na hoře, o to nedbají, aby bohoslužba se konala pěkně, uměle, když to nenařizují, bud sami Boha nectí, anebo Boha ctíti již není třebas. Autorita vrchností poklesne u lidu ještě více, a indiferentismus sesurovění se rozmnoží, základy lidské společnosti, rodinné, národní a státní, se podemelou více, než od roku 1868-1870. Tehdy se také leccos ustanovilo, co se nepokládalo za zlé, ba za lepší — a chrámy Páně jsou dnes poloprázdné, žaláře, porodnice, nalezence, blázince piné, af pomlčím o jiných metlách veřejných i soukromých. Hra na varhany při bohoslužbě jest vážnou potřebou a není v zájmu státu jíti jednoduše mimo, nebo proti ní. Že by lépe bylo poslouženo této potřebě při neobligátnosti předmětu hry na varhany na učitelských ústavech ? Co praví z k u š e n o s t? Neobligátní předmět považují studenti za vedlejší, na němž po většině mnoho nezáleží. Pro pouhou zálibu málo kdo se dá zapsati a i pak věnuje mu času a síly jen dle chutě, až co zbude. Pojem tento přechází v mysli z předmětu i na učitele jeho; je někým vedlejším, ne tak, aneb nijak potřebným -- autorita není ta. Měli jsme na středních školách na př. neobligátní němčinu. Předmět, o jehož potřebnosti všeobecné, pro každého z nás, mohli jsme býti jistě přesvědčeni aspoň více, než nynější kandidáti učitelství o potřebě hry na varhany. A jak se nám o neobligátní něm-čině posloužilo neobligátností ? Mluvili jsme přece po maturitě lépe obligátní latinou než neobligátní němčinou. A tehdy byla snaha po vzdělání snad větší než dnes, v době tak materialistické. Kolik jde dnes hochů na studie pro studie, pro vzdělání, jako cíl? Kolik mají vzdělavací spolky členů? Kolik vědecké či umělecké knihy odběratelů a čtenářů? Většinou dají rodiče hocha na studie, aby poměrně brzy měl slušný příjem a aby se měl lépe, než oni. Mladý student nemá ještě tolik porozumění pro své budoucí povolání, aby mohl sám dle své libosti rozhodovati o tom, zdaž se má učiti na varhany či ne. Průměrný kandidát snad by se rozhodl pro návštěvu vyučování varhan, ale mnohdy působí na něj okolí a literární rady, jimž z různých příčin jde o to, aby předmětu tomu se nevěnoval z budoucího učitelstva nikdo. A této postranní politice mladý student padl by do tenat a sám by v mužném věku litoval, že se neučil na varhany, jak toho litovali přemnozí z těch učitelúv, kteří studovali v letech, než hra na varhany stala se na ústavech obligátní. Mnohý z inteligentů často vzpomíná s trpkostí, že mu ve studiích scházela přísná ruka, která ho měla vésti k intensivnímu studiu cizích řečí, ke hře na housle, ke zpěvu a pod. Jest tedy oprávněná obava, že kandidát ve své nezkušenosti nebo lehkomyslnosti by ke své škodě zneužil svého práva, odmítaje možnost učiti se hře na varhany. Z toho důvodu jest také stylisován návrh p. prof. Wiinsche v ten smysl, aby ve vyšších ročnících byla hra na var-hany r e l a t i v n ě obligátní. Kandidát byl by povinen b u d učiti se dále klavíru n e b o varhanám. O definitivním zařazení do dalších hodin klavírních nebo varhaních rozhodne sám profesor. Znaje výši přípravy a znalosti hry žákovy na klavír, ponechá ho bttd dáte v hodinách klavíru nebo ho určí af již ve III. nebo až ve IV. ročníku ke studiu varhan. Že jen někteří z absolventů ovládnou hru na varhany a ne všickni, jest samozřejmo. Ale toto zlo tkví mnohem hlouběji, než na učitelských ústavech. Jest to naprosto nedostatečná hudební a zpěvní příprava mládeže před vstupem do pedagogií a nezlepší se, pokud zvýšený požadavek znalostí hudby nebude absolutní podmínkou přijetí žákova na ústav. Proto vítáme návrh, aby hudebně neschopní se odmítli. Vítáme i další tužby, aby rozmnožen byl počet hodin pro zpěv a v š i c h n i žáci aby měli příležitost seznámiti se s ryzím stylem církevního zpěvu. "WeIW Hudebn1 komory. Deset různých hudebních spolků v Rakousku se sdružilo a vypracovalo návrh I. na zákon o úpravě poměrů hudebníků (Musiker) a učitelův hudby, 11. na zákon o zřízení hudebních komor a III. na způsob prováděcích nařízeni obou navržených zákonů. Navrhovatelem těchto zákonů jest rak. svaz skladatelů, rak. spolek kapelníků, spolek katolických ředitelů kúru, hudebně-pedagogický svaz, spolek učitelek hudby, gremium ma- | ||||
|