|
| ||||
| ||||
|
CYRILL č.'4., roč. XLIII. 1917.
Smetanova výstava uspořádána bude v květnu v místnostech Národopisného Musea v zahradě Kinských. Výstava bude zahrnovati Smetanovy rukopisné památky a veškeré památky na život skladatelův. Za-jímavou částí bude interieur Smetanova pokoje, v němž bude umístěn původní nábytek, klavír, obrazy atd. S výstavou, jež má býti dne 6. května otevřena, spojeny býti mají tři koncerty z děl Smetanových a cyklus Smetanových oper v Národním divadle. Na installaci výstavy pracují prof. Frant. Kysela, Dr. Karel Guth, Dr. V. Stech a akad. sochař J. Čapek. Výstavní plakát nakreslil prof. Kysela. Mysterium Christus od Rudolfa barona Procházky bylo částečně (Poslední večeře, Kristova smrt a vykoupení, Snětí s kříže) provedeno v Klosterneuburku ve farním kostele u sv. Martina pod taktovkou prof. Moissla dne 4. dubna. >Reicllspostx z 13. dubna píše o tomto provedení: Dle těchto částí mysteria dá se souditi na celou osnovu výborného díla, jež jest básnicky pojato zbožným autorem a jím též zhudebněno s otřásajícími dojmy a hloubkou citu, jež upomíná na pašijní hudbu Bachovu Mimo částí z mysteria barona Procházky byl na programu Bach, Mendelssohn, Stephan Mahu (1480-1530), Benedikt Ducis (t 1430), Brahm, Wolfrum a Metfenleiter. Ještě dnes časový návrh. Ve schůzi rady městské dne 29. prosince 1905 učinil pan městský radní Dr. Holubovský tento návrh : 1. Aby patronátní komise uvážila, zda by se měl založiti centrální archiv pro partitury starých chrámových skladeb hudebních. 2. aby archiv ten sestával z opisů partitur. 3. aby archiv ten byl dán do městské knihovny a půjčován pánům ředitelů—,n kůrů pražského patronátu. 4. aby rukopisy partitur uschovány byly v městském museu. 5. aby po originálech těchto partitur bylo pátráno a originály ty zakoupeny. 6 aby k tomuto cíli zařaděno bylo do rozpočtu záduší pro příští Teta,, počínaje rokem 1906 ročně nejméně 200 K. — Úřad zádušní král. hl. města Prahy č. z. 330. V Praze,. 9. února 1906. Vyučování varhanám na učitelských BIBLIOGRAFIE, ústavech nepřináší kýžených výsledků jednak proto, že z posluchačů je čím dále tím méně hudebně na-daných, jednak proto, že převaha jiných učebných předmětů nezůstavuje dosti času vyučování a cvičení varhannímu. Nabývá tudíž půdy návrh, aby varhany byly z vyučovacího pořadu škrtnuty jako předmět po-vinný a v kostelích venkovských aby lid zpíval raději bez varhan než s nezaviněně nemožným doprovodem učitelovým. Proti tomu vystupuje v >Cyrillu« V. J. Korynta těmito důvody: »Lid není tak vzdělán ve zpěvu, aby mohl zpívati bez varhan; lidu se v ko- t 1 b d 1'b't' b h h ' 't' 1 — s e e ne u e t > > ez ry na var any, navs eva s užeb božích klesne ještě více. Lid bude souditi: když ti vyšší nedbají o to a nenařizují, aby se bohoslužba konala pěkně, uměle bud sami Boha nectí, nebo Boha ctíti jíž není třeba. Autorita vrchnosti poklesne ti lidu ještě více a indiferentismus sesurovění se rozmnoží, základy lidské společnosti, rodinné, národní a státní se podeme]ou více než od roku 1868—70. Tehdy se také leccos ustanovilo, co se nepokládalo za zlé, ba za lepší — a chrámy Páně jsou dnes polo-prázdné, žaláře, porodnice, nalezence, blázince piné; at pomlčím o jiných metlách veřejných a soukromých«. Uznává za správný návrh prof. pedagogia R. Wiinsche, aby každý posluchač byl povinen, učiti se buď klavíru nebo varhanám, žádá však ještě, aby rozmnožen byl počet hodin zpěvu, zejmena liturgického, aby hudebně neschopní byli z přijetí na ústav odmítáni, a aby hudební a zpěvní výchova mládeže se zlepšila všeobecně. (Hudební Revue seš. 6.) 64 enthusiastickou pochvalou a vynutila si ještě po koncertě několik přídavků. Z orchestrálních čísel pro-gramu uvésti dlnžno ještě symfonickou suitu Rimského Korsakova +Šeherezáduc, působící dnes iiž spíše orientálním koloritem instrumentace než výrazností své hudby, a pak Mozartovu svěží ouverturu k opeře »Unos ze Serailu« se závěrem přikomponovaným od F. Busoniho. Tato úprava nesplývá však organicky se skladbou Mozartovou a činí dojem pouhého nestylového příspěvku. — T ř e t í a poslední koncert mimořádný poskytl nám příležitost ob-divovati se opět mohutnému dirigentskému výkonu vzácného hosta, Artura Nikische. Strhující dojem jeho výkonu znám jest již z koncertu loňského. Jako osobitou značku jeho třeba vytknouti měkké, vláčné gesto, jež však strhuje vedený orchestr ke gradacím nezdolné síly a rozezpívá ho zase nejvýš působivě v místech širokých, nesených melodií. Proto zvláště nás zaujala Beethovenova třetí ouvertura k >Leonořec, z Dvořákova »Holoubkac část střední (Allegretto grazioso) a zpěvná pátá symfonie Cajkovského. Wagner zastoupen byl svým =Bachanalem« z =Tannháusrac (pro Paříž přikomponovaným). Pro příští zájezd Nikischův, jenž se zajisté opět uskuteční, bylo by si jen přáti větší ještě příhled k hudbě české. RŮZNÉ ZPRÁVY. Mše sv, zádušní v černé barvě se nesmí obětovati o velkých svátcích, na př. o Božích hodech, o sv. Josefu, sv. Janu Křtiteli a p. dle výn. S. R. C. z 2. 12. 1391, jímž zakázána missa de Requie, když jsou »Festa duplicia primae classis solemniora«. Dle téhož výnosu jest rekviem zakázáno před vystavenoti Vel. svátostí, na př. o 40 h. pobožnosti (ubi et donec Eucharistia solemniter exposita habetur). Nelze tedy Vel. svátost vystaviti aoccasione exequiarum privatae alicuius personae, sive eae peraguntur in die obitus vel deposifionis sive in anniversariis aut aliis quituslicet dictusc (S. R. C. 13. 3.1804, č. 2558). A nyilvános istentisztelet, Egyetem el5adások a lelki pászforkodástan k&zébSl. Veřejná bohoslužba. Universitní přednášky z obora pastorální theologie. Napsal Dr. Acacius Mihályfi O. Ast., rektor university v Budapešti. Obsahuje I. všeobecnou a II. speciální část v liturgii. V 1. díle je řeč též o zpěvu, zvláště o reformách pap. Pia X. Profesor R ud o 11 W ů n s c h, Rakouská národní hymna, pro klavír na 4 ruce (Bavitiova Edice v Praze), Cena 60. DODÁVÁ VELKOZÁVOD ANT. čr JOS. 1lELZER MORA KVTNÁ. HARMONIA všech soustav. ^^^^ R o z p o č t y, plány varhan zhotoví se. C e n n í k v na harmonia se zašlou. Cyrillo-Methodělská kníhtiskárna. V. Kotrl,a v Praze. — Nákladem Obecné Jednoty Cyrillské | ||||
|