|
| ||||
| ||||
|
66 CVRILL číslo 5.
Rakouská národní hymna. Nastoupením na trůn J. V. císaře a krále Karla I. a císařovny a královny Zity na-stala nutnost změniti pátou sloku hymny, jež byla přibásněna Seidlem k sňatku císaře Františka Josefa [. s císařovnou Alžbětou, dcerou vévody Maximiliána Bavorského. Sňatek slavnostně se konal v pondělí, 24. dubna 1854 ve Vídni. Od té chvíle přidávána ke čtyřem slokám hymny sloka pátá až do tragického skonu císařovnina na krásném břehu jezera Ženevského dne 10. září r. 1898. -- Sloka tato úředně sice nebyla odstraněna z authentického znění hymny, ale nezněla z úst národů Rakouských Nyní nadešel okamžik, aby sloka ta byla upravena v originále a přeložena do všech jazyků, jimiž mluví národové Rakouští. Autorem nápěvů, jak známo, jest slavný skladatel J o s e f H a y d n. Pojal snad již za svého pobytu v Anglii myšlenku složiti rakouskou hymnu národní, když slýchal zpívati anglickou hymnu >God save the king=, k jejímuž nápěvu se zpívá i pruská hymna •Heil dir im Siegeskranz«. Vliv na uskutečnění této myšlenky prý měl podnět ministra hraběte Sauraua. Německý text hymny napsal básník L. S. Haschka. Neví se, zda napřed byla hotova melodie či text. Báseň Haschkova zněla: Gott erhalte Franz den Kaiser, Unsern guten Kaiser Franz! Hoch als Herrscher, hoch als Weiser Steht er in des Ruhmes Glanz ! Liebe windet Lorbeerreiser Ihm zum ewig griinen Kranz. K této šestiřádkové prvé sloce na konci melodie se opakují vždy civě první řádky. Jest tedy text kratší, než melodie, která ve svém složení podobna jest struktuře hymnu Tantum ergo sacramentum«, jenž dosud v některých krajinách, i ve Francii, zpívá se k melodii Haydnově nynější rakouské hymny. Z této okolnosti soudí Dr. Richard von Kralik, přední spisovatel německý (Musica divina 1917 č. 2-3., str. 46), že teprv dodatečně podložil Haydnově nápěvu Haschka loyální text, který po prvé se zpíval 12. února 1797 o narozeninách císařových ve vídeňských di vadlech a po venkově. Když nastoupil r. 1835 císař Ferdinand na trůn, upravil text hymny k Haydnově nápěvu Karel Holtey a později baron Zedlitz ; jeho báseň zatlačila text Holteyův. Hoffmann von Fallersleben napsal r. 1841 nový text hymny: »Deutschland, Deutschland liber Alles«. R 1848 přejal v Olomouci trůn císař František Josef I. Bylo učiněno několik po-kusů s novým textem na starou melodii. Konečně byl schválen a nařízením císařským ze dne 27. března 1854 za authentický prohlášen text básníka Jana Gabriela Seidla, kustoda c. k. kabinE;tu mincí a starožitností ve Vídni. Autor byl vyznamenán rytířským křížern řádu Františka josefa. Avšak ani nápěv Haydnův nebyl beze změn. Sám Haydn nezůstal při původním znění, když předkládal hymnu vládě k přijetí. Až do r. 1897 byl v našich zpěvnících konec hymny tištěn následovné: O - sud trú - nu Habs bur - ské- ho Ra - kou - ska jest o - su - dem. Dva dlouhé přírazy slohu barokového krášlily první noty v taktu 2. a 3. Na konci byl nyní obvyklý malý přiraz vynechán. Ozdoby tyto připomínají Haydnovy variace v císařském kvartettu. Na slabiku »kou-, byly osminy, ne šestnáctiny. R. 1897 sáhlo se k původnímu znění a nynější autentické vydání postrádá prvního dlouhého přírazu čili opory k taktu 2. Druhá opora v taktu 3. jest srozumitelně vypsána dvěma osmičkami, jak se má provésti v praksi. I konec jest nyní odlišný : | ||||
|