|
| ||||
| ||||
|
72 CYRILL číslo S.
Vincenc Turek: Bože, zachovej nám krále, císaře nám mocně chraň, moudře on nás vodiž stále, žehnej jeho slavnou zbraň. Dej, by v čase blesku, hromu pyšně jeho prapor vlál, dej, by anděl Jeho domu ti Něho vždy jasně stál. Osud trůnu rakouského jest i naším osudem, v slávě domu Habsburského svítí se i naše zem; kolem trůnu pevně stůjme, jarosilná věrná stráž, krev a jmění obětujme za trůn a za domov náš. Co si pilnost vydobyla, síla vojínova chraň, dej, by též se oslavila umění a vědy zbraň. Bože dej, by všechny stavy svorně žily vespolek, pode správou světlé hlavy nastane pak zlatý věk. Národové, stůjme k sobě, všichni máme stejný cíl, chraňme právo, braňme zlobě mocí sjednocených sil, pak se o nás jak o skálu každá bouře rozbije — vyslyš nás, ó králi králů! Na věky stáj Austrie ! Císařovi zasnoubena, pina jasné lahody vládne kněžna velebena nad četnými národy. Císařovnu a císaře velký Bože opatruj, množ se Jejich slávy záře — Dům Habsburský věčně stůj ! Překlady hymny byly zpívány při slavnostech, které po celých Čechách a hlavně v Praze se pořádaly v předvečer sňatku císařských manželů 23. dubna a pak v květnu při Jejich návštěvě v Praze. Tehdy zaznívaly i části hymny střídavě na varhany a v orchestru v pochodu od Fr. Škroupa, který se hrál ve stavovském divadle (Fest-Marsch, op. 36, vydal Marco Berra ). Mimo zde otištěné překlady pokusil se o překlad bibliotékař V á c l a v Hanka; jeho pokus se zpíval 24. dubna v den sňatku J. V. při hostině, pořádané v Měšfanské besedě. Z dalších překladatelů čas. » Lumír« jmenuje c. k. okresního komisaře V. Jaromíra Pícktt, Ivana Bohdana Staňka, profesora Sušila, evangelického kněze v Sirku, P a v 1 a D o b š i n s k é h o, ministerského úředníka Vinc. F u r c h a a evangel. faráře v Chyžném, S a m. T o m a š í k a, který končí takto hymnu: Franc Josefu i Alžbětě domu Habsburg zněj sláva! (Slov. Noviny 1854 str. 220.) Z těchto všech bylo stanoveno jedno znění překladu, jako authe; cké přijatE a v Nejvyšší vědomost od Jeho císařské, královské apoštolské Milosti. Závazný překlad všech pěti strof uveřejněn byl též v Příloze k Lumíru č. 78, z 5. prosince 1854 str. 309. Pátá sloka zní: Císaři po boku vládne, rodem, duchem zpřízněná, v kráse, kteráž neuvadne, císařovna vznešená. Bože, račiž rozkvět nový Habsburkému domu dát: Františkovi josefovi, Alžbětě rač požehnat. Má-li tato sloka opět zpívána býti po celém Rakousku, nutno ji změniti jako v originále německém tak i v překladech, jejichž znění a návrhy mohou předejíti úpravu německou. 0 konečné úpravě rozhoduje ministerská rada a kabinetní kancelář; závaznost pro- | ||||
|