|
| ||||
| ||||
|
90 CVRILL, číslo 6.
str. 194). Z rukopisů českého původu j e d i n ý Chrudimský k a n c i o n á 1 z r. 1530 uvádí nápěv písně »Magnum nomen domini« až na poslední čtyři takty. Dalšího pokračování (Resonet in laudibus s 1, Sunt impleta) mensurální notace u nás nebyla nalezena. Avšak začátek písně »Magnum nomen^ dle notace Chrud. kancionálu nápadně se shoduje (až na jedinou notu v 7. taktu) s nápěvem písně »Jméno baží veliké= dle tisků Šteyerova kancionálu z r. 1683, 1727, 174. Steyer i v jiných písních navazuje na tradici stol. XV. a XVI., na př. při notování »Narodil se Kristus Páni. Z těchto důvodů dopiněna jest scházející část (od * až do konce) dle Šteyera. Text latinský zcela přilehá počtem slabik k notaci české písně až na »eya, eya« v Ik, jež bylo nutno zopakovat, jak naznačuje přjdaný text v závorkách. Z vypsané notace dle Chrud. a Šteyerova kancionálu i z podloženého textu dle zápisu Franusova jest jasno, jak se obě písně zpívaly a vázaly v celek. Píseň »Magnum nomen domini• jest úvodem k písní »Resonet« a má D (ťIodie)• Píseň •Resonet« jest přímým pokračováním předchozí; končí ve všech slokách: »apparuit, quem genuit Maria. R Sunt impleta ... clementia«. Refrain (Sunt impleta) se tedy opakuje po každé její sloce. V Chrud. kancionále z r. 1530 není sloky: »C u m v e n i s e t« 6.: ani 7. » E r g o nostra concio«; místo nich je násl.: Mundum lavit sanguine sub humano tegmine non mutato numine, apparuit atd. I v ostatních rkpech českého původu (II C 7, XII F 14, Vyš., X E 2) jsou vzájemné úchylky textové a sloky v různém pořádku. Tyto rkpsy jsou celkem přístupny a známy; proto otištěn text pouze dle Franuse a přirovnán k textu Chrud. kan. V rukopisech není však text podepsán své notě ani uspořádán, protože notace vůbec schází. 1 v Chrud., kde pouze počátek písně notován, následují za sebou všechny sloky, jakoby se zpívaly k jed dnomu a témuž nápěvu. Z přehledu našeho vysvítá, že »Magnum nomen domini« není ve Fr, ani v Chrud. zapsána jako velikonoční hra, nýbrž jako píseň. S lat. písní »Magnum nomen domini« a ,Resonet= jest úzce spiata česká píseň » N a r o d i l se Emanuel«, pro niž z nedostatků záznamů notace zkonstruoval Nejedlý mensurální notu dle choriního » Resonet (Poč. str. 291). Fol. 2681' N a s t a 1 n á m d e n v e s e 1 ý (bez not). V rkpe Vyš. fol. 79a jest jako 4. sloka: » Děkujíc po vše časy ...« a schází : > Chvála, čest ...« V Sedlč. fol. 177b jsou obě, tedy celkem 5 slok. Václav Kleych v Evangelickém kancionálu z r. 1727 má kromě 5 slok Sedlč. rkpu ještě další dvě sloky: »Kriste, pro tvé narození ...«, »Af nás nezže věčný plamen ...« a připisuje tuto píseň B r. L u k á š i S t a r é m u, nar, asi r. 1460. Píseň však jest již poznamenána v rkpe Vyš. z pol. stol. XV. Tím padá věrohodnost zápisu Kleychova. Srov. Orel. »Nastal nám den veselý«. (Otisk z čas. »Cyrill« 1910.) Latině zní tato píseň: »Nobis est natus hodie, deí pura virgine, rex victoriae;« česká »Nastal nám den veselý« zpívá se dle jej melodie (Fr. fol. 2681). Nastal nám den veselý, jenžto z Panny čisté narodil se syn boží Jemužto slunce i měsíc i hvězdy nebeské služief na časy své. Protož my zde na zemi vzdajmež chválu jemu se všemi anděly. Chvála, čest i požehnánie bud mu vzdána nynie nade vše stvořenie. 1ol. 269a Jméno boží veliké (beznot);oNarození Páně.-C-TéžvrkpeVratislavském I, C. 466, fol. 143'', II C 7 str. 224, Vyš. fol. 137a, XII F 14 fol. 220b, Šteyer z r. 1683 str. 78, Nejedlý, Poč. str. 286 a hlavně str. 490. Jmé- no bo - ží ve - li - ké E - ma - nu - el, jenž zvě-sto - val an - dě] sva - tý Ga-bri-el. | ||||
|