|
| ||||
| ||||
|
Ročník XLIII. 1917. 95
hlubokým vystižením básnické předlohy. Přednost ta ještě znatelněji vyniká ve sboru druhém — Jarní nota (1809) na báseň O. Březiny. V tomto sboru skladatel již volbou textu i způsobem zpracování nezůstává nikterak zpět za výtvory nejmodernějšími. Závěr koncertu, v části sborové pečlivě sbormistrem J. Křičkou připraveného, vyzněl opět v bouřlivé nadšení obecenstva, které neutuchajícím potleskem vítalo Ceskou píseň Smetanovu se stejný;n zápalem před-nesenou i 2 staré duchovní písně Hospodine, po-miluj nyá a »Svatý Václave« zapěné v původním, autentickém znění (dle transkripce prof. dra. Z. Ne-jedlého). Ms. RŮZNÉ ZPRÁVY. Smetanova Výstava těší se neustálému zájmu a návštěvám jednotlivců i celých společností. Katalog, sestavený hlavním pořadatelem výstavy, univ. prof. drem J. Nejedlým, podá nejen náležité informace o výstavě, nýbrž i o díle tvůrce české hudby. Roztřídění výstavy patrno jest z úvodu ke katalogu. Následuje jeho otisk : Síň 1, jest representantivní síň vstupní, jejíž nejčestnější výzdobou jest rukopis »Mé vlasti«. Síň II. rozčleněna jest vystavenými předměty ve dvě velké skupiny: a) Skříně podél zdí obsahují památky Smetanova mládí, čímž nerozumíme však jen jeho dětství a první snad studie, nýbrž i celou tu bohatou přípravu, již Smetana v Praze i v cizině prožil, než se připravil na svou vlastní dráhu tvůrce české národní hudby. Nalezneme tu proto souvisle jeho život od dětství až do značného již rozvoje jeho tvůrčí síly v letesh 50., dále jeho pobyt v cizině až návratem do Cech a prvními jeho činy toto oddělení končí. bl Velká síň střední obsahuje exposici nejvýznačnějšíCh Smetanových oper, počínajíc »Prodanou nevěstou« a končíc »Libuší« a podavá tal< základní památky Smetanovy tvůrčí práce. Síň Ill. má své středisko ve Smetanově činnosti kapelnické, jež počíná úspěchem »Braniborůa a končí Smetanovým ohluchnutím. Jest to doba největší vnější činnosti Smetanovy, zároveň pak i doba největších jeho zápasů o vítězství nových idejí. Síň IV. jest obrazem soul Zajímavá jsou z dob jeho přípravy na uměleckou dráhu a praktických cvičení v různých slozích skladby o f f e r t o r i a (z r. 1846) a chorální dvojsbor (z r. 1846). Smetana napsal i 6 preludií na barmo nium, jež z originálu opsal Zelený. Originál dosud není nalezen. »Cyrilla svého času vydal faksimile žádosti S. za ředitele konservatoře hudby. Žádost S. bvla zamítnuta. Vypsání konkursu na komorní skladby. Ceský spolek pro komorní hudbu v Praze vypisuje dvě ceny za nejlepší nová díla v oboru skladby komorní za těcho podmínek: 1. Ceny jsou I. 800 a II. 400 1 Ceský spolek pro komorní hudbu v Praze, k rukám jednatele kanov. Václava Můllera, Vyšehrad, Štulcova ul. čís 10 s připojením šifry a zapečetěné obálky se jménem skladatelovým. 4. Zadané skladby (partitura i hlasy) cenou poctěné podrží se v archivu spolkovém. Díla mohou, ale nemusí býti ve spolkových koncertech libovolně a bez náhrady provozevána, jinak zůstanou úpiným vlastnictvím skladatele. Díla cenou nepoctěná se proti potvrzení vrátí. S. Konkursu mohou se účastniti pouze čeští skladatelé. Mistrovský kurs pro varhany. Známý u nás prof. Karel S t ra u b e, varhaník Tomášského kostela v Lipsku, pořádati bude v měsících srpnu a září letošního roku v Mozarteu v Solnohradě dvou-měsíční kurs pro varhaníky z povoláni, na němž mají býti uvedeni do moderní hry na varhany. Exercicie a kostelní zpěv. Blíží se doba exercicií, 1 v kostele se děje proti tomu tak málo! Třeba povzbuzení, aby se učili zpěvu, vypomáhali a agitovali, aby to nebylo považováno za nedůstojné zpívali na choře, upozorněním na krásu chorálu atd. Snad by to bvlo Pánu Bohu také nebo ještě více milé než uháčkovati deku na oltář. Dejž Bůh, aby letošní exercicie přinesly i v tomto ohledu hojného užitku k větší cti a cl Koncertní sezona plzetíská v r. 1916-17. Hudební život plzeňský mohutní, rozvíjí se do šířky i hloubky, a hudební potřeny velkoměsta, v jal<é se dnes Plzeň vyvíjí, odrážejí se zmnožením a prohloubením hudebních podniků. Původní potřebu krylo v dobách minulých, kdy viny kulturního života plzeňsl<ého nebyly příliš vvsoko, divadlo svými denními představeními, život koncertní byl vyplňován produkcemi zpěváckých spolků, jichž výkony sledovány s láskou a porozuměním lokálního patriota, a občasnými návštěvami koncertujících umělců. Teprvé Komité pro propagaci komorní hudby rozvinilo zvolna plynoucí hladinu a vneslo nový život, nový ruch do uměleckého života plzeňského. Neomezovalo se zprvu na koncerty věnované výlučně komorní hudbě, jak dnes ji chápeme, nýbrž zvalo i představitele vokálního umění i symfonické orchestry. I plzeňští Němci přispívali k zvýšení Koncertního ruchu, ale činnost jejich ochabovala, až letos téměř úpině zmlkla. Te-prve v poslední době dostalo se koncertnímu životu mocné vzpruhy večery vedenými novým kont. ředitelstvím B. Spurného, které z počátku uskutečňovány byly více náhc,dně než systematicky, jak se | ||||
|