|
| ||||
| ||||
|
Ročník XLIII. 1917. 135
k dílu a těmto nejbídnějším z bídných pomohl. Vidíme již údiv v tvářích některých pánů poslanců, kdy bychom předstoupili před lidovou sněmovnu s požadavkem, aby i varhaníki'im a ředitelům kůru bylo jejich hmotné postavení z prostředků veřejných upraveno. Slyším již: »jděte k těm, kteří vás potřebují! Ti at vám zaplatí!« Dobře; at oni nám platí za práci, kterou dle soudu vašeho pro ně konáme. Plat, který se nám však za tuto práci od nich dostává, jest také z prostředků veřejných. Jest to z peněz, které lid nasbíral a účelu tomu určil. Než kdy se tal< stalo? Dávno a dávno! 50 a 60 let není nejstarší datum, kdy tomu neb onomu varhaníku by] plat stanoven neb upraven. Nesčetněkrát byly v té době upraveny platy od posledního dělnílta až po ministry, nesčetněkrát dostalo se všem podpory a přilepšení a tito ubozí stále více a více hladem schnou a již ani nedoufají, že by také jich moh] někdo vzpomenouti! Zajisté nebude nikoho, kdo by chtěl věřiti, že jsou také místa, kde má varhaník 9 K 60 h ročně, ano zjistili jsme také jedno, kde 1 K 04 h jsou stálým ročním příjmem varhaníka! Co o tom říci v době, kdy denní mzda dělníka ku př. zedníka jest 14—22 K! Většina varhaníků nemá většího platu než 600 K ročně. Jest to plat dnešním poměrům přiměřený? Nezapomínejte tedy těchto mučedníků povolání! Pracují pro všechny vrstvy lidové a proto zasluhují podpory všech! Pracují nejen v kostele, zajisté jediném místě, kde namnoze lid ve styk s uměnírn přichází, pracují i jako učitelé hudby a zpěvu, jako sbormistři spolků pěveckých jsou duší života hudebního svých působišf. Kdo učí vaše dítky ve hře na housle a klavíru? Kdo učí vaše dítky ve hře i na ostatní nástroje? Kdo učí vaše dítky zpívati zpravidla úpině bezplatně? Kdo stará se, aby každý z vás upracovaný a unavený i na tom nejmenším místě venkovském čas od času potěšil se nějakým koncertem? Kdo stará se, abyste také i operetou, ba i operou v městech venkovských pobaviti a vzdělati se mohli? V hlavních a velkých městech stát nebo země stará se o tuto zábavu tříd majetných, a kdo jest to na venkově, kdo unaven celodenním vyučováním obětavě celé večerv a noci neúmorně cvičí a cvičí, noty opisuje neb komponuje, jen aby svým spoíuob~anům připravil tyto milé chvíle zábavy duševního osvěžení a povzbuzeni? Jest to ubohý var baník neb ředítel kůru, který za tuto ohromnou, nejvýš obětavou práci na mnohém a mnohém místě vy-dělává si jak se říká >bez chleba na sůl!< Zajisté vy, zástupcové lidu, vy páni poslanci, kteří nyní tak úsilovně hledíte vyrovnati rozdíly společenského postavení, nedopustíte, aby v této době existóval stav, který jako na výsměch veškeré lidumilnosti a milosrdenství >nemůžezemřít a nemůže býti živ!< I tomuto stavu musí býti pomoženo! Ale jak? I v té nejmenší farnosti jest kdosi ustanoven ředitelem kůru neb varhaníkem. Kdo ho platí? Někde obec, někde farní úřad. Také někde oba úřady společně. Navrhněte a pro-veďte zákonitou úpravu dle dosud platného zákona z roku 1874 o tak zn. konkurenčním řízení. Opravu tu však provedte hromadně, af netřeba o to od případu k případu žádati. Přirážka k daním, které bude potřebí, aby úprava tato mohla býti provedena, jistě bude minimální u srovnání s oněmi daněmi, které v době poválečné čekají poplatnictvo. Varhaníka a ředitele kůru v té době čeká již jen smrt hladem, když mu nebude nyní pomoženo. Soukromé vyučování kleslo na minimum a klesne jako domnělý luxus ještě více, stejně jako šfola, takže na tento zdroj příjmu nelze varhaníku počítati a zajisté" každý varhaník neb ředitel kůru, kterému byl ptat poměrům přiměřeně upraven, bude ochotně ještě větší počet žáků, než dosud na mnohých místech tomu jest, bezplataě -aneb za snížený plat vyučovati. Stanovte také poměrům přiměřené sazby a poplatky štolové, aneb at vůbec odpadnou, když budou platy řádně upraveny. (Prof. Antonín Hromádka, ředitel kůru při dútriě v Brně v provolání Jednoty Hudebních stavů z r: 1917.) Valná hromada výroční, jed. hud, stavů dvacátá první řádná, 6. srpna 1917 v hotelu v Praze, byla četně navštívena z Čech, Moravy i Uher. Radostným zjevem bylo několik dopisu z fronty, s cennými návrhy. Jednatelská zpráva mimo běžné věci oznamuje jednání o kursu invalidním, o jednání s Českou Akademií o názvosloví hudebním, o fondu vdovském a sirotčím, o zaitročení u Čes. Svazu i poslance Dra. Stojana na prospěcli učitelů hudby na paeda--gogiích, o podání Národnímu výboru, aby v něm i česlté hudebnictvo bylo zastoupeno. Zemřelým v roce kol. Rud. Zahradníčkovi, R. Kadlečkovi a Jos. Cainerovi vzdána pocta. V časopisech upozorněno na neodkladnou nutnost úpravy platů řiditelů kůrů a varhaníků. Navrženo a schváleno zřízení odboru 1. válečného (má vyšetřiti, kdo přišel válkou o místo, komu bylo znehodnoceno, lcdo byl zástupcem, kým a jak placen, starati se, aby při demobilisaci byli naši příslušníci v prvých řadách a ped.). K tomu zvolen vedle příslušných odborů kol. Pícha, 2. odboru slovníkového (kol. Boh. Jeremiáš, L. Janáček a Boh. Kašpar) a 3. agitačního, k získávávání kolegů mimo organisaci (vedle výboru kol. J. Votava). Usneseno, aby zvolení referenti za svůj odbor sami také vskutku. pracovali. Změněny stanovy tím, že zvolen též druhý jednatel pro Moravu, kol. H. Hopp, aby činnost i na Moravě byla zahájena a usnadněna. Dávka z koncertů buď péčí J. H. S. a Sl. H. U. upravena, po případě-odstraněna. Vypracuje kol. B. Jeremiás. Sboru pro postavení pomníku Smetanova bud vyplaceno I00 K příspěvku. Dosavad upsané válečné půjčlty schváleny a k případným dalším dáno výboru zmocnění. Při volbách zvoleni: předsedou Karel Unger, I. místopř_ Antonín Hromádka, II. místopř. Vojtěch Ríhovský, 1. jednatelem B. Kašpar, II. jednatelem H. Hopp, pokladníkem Al. Ručka. Do výboru: Za I odbor Max. Koblížek a Jos. Malý, II. odbor B. Sejnoha, Jar. Jaroš, III. odbor Fr. Podlešák, Rud. Wiinsch, IV. odbor Boh. Jeremiáš, Al. Vymetal, úmrt. odbor pí. Jelínková a sl. Bubeníčková. Za náhradníky: 1. odb. Ant. Ledvina, II. odb. Josef Novák, [Il. odb. Frant. Procházka. IV. odb. V. Vačkář a úmrt. odb. Alois Příhoda. Revisoři účtů: pí. Houfová, Fr. Plesnivý a Rud. Chmelíček. Moravský výbor zasedá nadále ne-odvisle, jen o valných hromadách sejdeme se společně. Dotazník o píšfalách varhanních byl uveřejněn v >Cechu« a má účelem pokud možno, hájiti neporušenosti varhan, hlavně se jedná konstatovati, zda jsou v prospektu píšfaly z c í n u či ze z i n k u a zda-li by vyjmutím píšfal utrpěl umělecký ráz celých varhan a pohled na ně. Též nutno zvěděti, jaký jest počet píšfal v prospektu a od které píšfaly prospekt počíná. Obyčejně nejhlubší píšfalou le C, nebo c, nebo c', i Fis. Nález důvěrníka nejd. ordinariátu bude předložen prostřednictvím konservatorů c. k. ústřední komisi pro zachování památek ve Vídni. Úmrtí. O n d ř e j H o r n í k, ředitel kůru v Karlíně, prof. konservat. hudby a hud. skladatel, zemřel v úterý dne 14. srpna 1917. Narodil se 2. prosince v Ka menici u Jílového, absolvoval gymnasium v Praze, kde maturitě se podrobil na reál. vyšším gymnasiu tehdy v ]indříšské ul. r. 1883. Již za svých studií obíral $e hudbou, pokoušeje se i ve skladbě, jsa zručným klávíristou Odbyv rok služby iojenské, studoval přírodní vědy na universitě, ale zanechav studia působil nějaký čas jako učitel v Divišově, Vranově a Ostředku. Na to vstoupil na varhanickou školu a přičiněním svých kollegů již za studií těch byl jmenován ředitelem kůru v Karlíně. Absolvovav spolu s Novákem, Sukem a Nedbalem roku 1892 komposiční školu Dvořákovu, | ||||
|