|
| ||||
| ||||
|
140 CYRILL číslo 9.
a rmutem lhostejnosti zavalily, znova vzkřísiti a dokázati toho, aby vrátila se slavná doba naší hudby církevní, jak ji hlásají velkolepé v duchu církevním skládané skladby a nádherné kancionály našeho lidu. Za tím účelem voláme do řad Cyrillských všechny, jimž není důstojná liturgie a umění s ní spojené prázdným zvukem. Doba poválečná i v té příčině bude míti hojné pole činnosti, nebof přerod společnosti nezůstane jistě bez účinku na otázky kulturní, ba jim bude zvýšená věnována pozornost. 0. J. C. stojí připravena, doufejme, že se jí zdaří s pomocí Boží ideu cyrillskou. s úspěchem šířiti i v budoucnu! Václav Můller. Zpráva redakční za rok 1916. List náš vycházel pravidelně i za nynějších dob; ročník měl 172 stran textu a pět samostatných příloh: Zelinkovy trojhlasé sbory k pašijím, Foerstrův mužský sbor »O bone JesuQ vysoké umělecké ceny, Stanovského jímavé »0 sanctissima«, chorální »Te Deum« a chorální rekviem dle vyd. vatikánského; mimo to v časopise samém otištěny proměnlivé části na svátek »Neposkvrněného Početí Panny Marie«. Vedle vědeckých článků přinesl list důležité informace z hnutí stavovského a organisačního. Též si všímal časopis koncertního ruchu pražského a referoval pravidelně o produkcích »České Filharmonie«, poskytuje tím venkovským čtenářům možnost aspoň takto sledovati, co se děje v hudebním našem světě. Redakce i mimo činnost časopiseckou často zasáhla účinně ke zdaru církevní hudby. Připravovala hudební materiál českých skladatelů pro doby příznivější, radila v záležitostech stavovských, jednala v častých případech se státními orgány ke prospěchu jednotlivců i círk. hudby a stavby varhan. Redakci časopisu • Cyrily se podařilo u ministerstva vymoci výnos, jímž se š t o 1 a započítá do výměry pense ředitelúm kůru, jako soukromým úředníkům Výnos ten i s číslem byl doslova otištěn v »Cyrillua. Každý ví, že fixní plat je nepatrný, ale štolární příjmy jej velmi zvýší; když nyní i tyto se počítají jako podklad pro výměr výslužného, může ředitel kůru na stará kolena aspoň na nějakou tu pensičku spolehnouti. Drobná, stálá, celoroční práce redakční ke prospěchu ředitelů kůrů více prospěje, než jednoti za rok briskně napsaná zpráva referenta I. odboru J. H. S. 1917.. jak byla vytištěna ve výroční zprávě 1. H. S. Také farní úřady letošního roku podávaly časté návrhy na zvýšení plata řediteltim kůru ze jmění zádušního, zvláště ze jmění bohatších kostelů filiálních. Redakce naše to byla, která u příslušných úřadů státních v těchto případech často a s úspěchem intervenovala, pracujíc od případu k pří;iadu, nejen paušálně a pro reklamu ve veřejnosti. A tento postup práce, sice málo vděčný a viditelný, ale za to účinný, je pro zlepšení poměrů našich ředitelů kůrů positivnější, než prázdná hesla o zásadách a radách. Návrhy dávat je snadno, ale nikdo neříká, jak je realisovat. Často opakuje se návrh o konkurenčním řízení, jímž mají býti obce farní při-nuceny přispívati na plat řediteli kůru a na jeho zvýšení. Ale jak těžko návrh ten provésti ke spokojenosti obcí a ředitelů kůrů! Především nutno upozorniti, že říšsky zákon o farních obcích v Cechách nebyl proveden a tedy farní obce právnicky neexistují; proto třeba, aby hejtmanství od případu k případu nařídila konkurenční řízení, a ta obyčejně dopadnou smutně. Přifařené obce se zdráhají něco dáti, a když i je zaváže nejvyšší správní dvůr po několikaletém úředním jednání k percentuélnímu přispívání na plat ř. k., není tím ještě řečeno, že skutečně řediteli kůru příspěvek ten bude vyplacen. Na př. v osadě A bylo nařízeno konkurenční řízení v r. 1903; zástupci přifařené obce B ve společné schůzi projevili ochotu, že budou připláceti 58 K ročně. Ale přišli domů a svolaná schůze radních projev zástupcú svých neschválila, advokátem podala protest, ředitel kůru zatím pro nedostatek příjmů utekl a celá záležitost do dnes, do r. 1917 není vyřízena. Tof smutná stránka tohoto prostředku, jímž, neupírám, leckdes se již zlepšily příjmy, ale v š u d e ho nelze užíti, zvláště ne za nynějších poměrů. Na Moravě zákon o farních obcích platí, a tamtéž spíše lze konkurenčním řízením úspěchu docíliti, než v Cechách. Proto redakce spolu s farními úřady pracovala tak, jak se to dalo; nejbezpečnější cesta je přidati pracovníkům c h rám o v ý m z kostelních peněz, k de jsou a dokud jsou. A tuto cestu doporučují i zkušení vikáři a faráři; také se nyní všude při z a k I á-d á n í f u n d a c í pamatuje u círk. úřadů na řádné položky pro varhaníka a zpěváky. V té příčině lze péčí 0. ). C. čekati v brzké době směrodatná nařízení. | ||||
|