|
| ||||
| ||||
|
145 CYRILL číslo 9.
Kriste, af tě chválí tvůj lid, dej mír a křesfanský poklid i hlasy naše mile slyš a pro své vzkříšení uslyš! 9. V ten čas. když budeme mříti, nedaj nám v hříších zemříti, ] 10. Adam v pekle, jiní světí ó mohli se utěšiti, vidúc rádi lezu Krista, jimžto boží milost řekla: 11. Kriste v tyto svaté hody zachovaj nás zlé příhody, daj nám, af tvú lásku máme a tě na věky chválíme. s^~ EM. BEZECNÝ Repetitorium pedagogiky. Na těchto úkazech založena jest obrazivost, t. j. schopnost re-produkce změněné. Tím liší se od paměti, reprodukci to věrné. Není však pouhým nedostatkem paměti, protože tvoří skupiny nové. Když dítě na př. odříkává báseň a vynechává při tom verše, jest to známkou špatné paměti, — jestliže všal< vypravuje ně-jakou příhodu a vplétá v ní vlastní nápady, est to důkazem obraznosti. Nové představy, utvořené změnou vzpomínek. zovou obrazy. Obrazy tvoří se výhradně z před-stav. které máme v mysli. Prvotných představ obraznosti vytvoř i t i nelze. Přes to však jest obor tvůrčí síly obraznosti velmi rozsáhlý. 1. Obraznost pracuje zmenšováním a zveličováním různých vlastností a schopností tělesných a duševních, pudů, snah, vášní atd. vznikla velká řada figurek a typů poesie lidové i umělé. Na př. obři, pidimužíci, Paleček, Dlouhý, Široký, Bystrozraký, Hloupý Honza a chytrý krejčí, Bivoj, Horymír, Siegfried, Achilles, Herkules a j. v národních báchorkách a pověstech, Othello. Macbeth, Hamlet, Lear, Faust, Don Juan, Don Quixofe, Peer Gynt v poesii umělé Žárlivost, ctižádost, nevděk, touha po poznání a požitku atd. jsou v těchto veledílech světové literatury vystupňovány v rozměry nadlidské. Zvětšováním rozměrů hmotných vznikla monumentální díla architektury, sochařství a průmyslu: Věž babylonská, egyptské pyramidy a sfingy, chrám sv. Petra, socha Svobody v Novém Yorku, obrovské lodi, průplavy, stroje, mrakodrapy atd.; jich z m e n š o v á n í m pak velká řada předmětů denní potřeby, uměleckého průmyslu, učebných pomůcek atd., na př. kapesní hodinky, kalendáře. nožíky, zrcadélka, r.ippes, zmenšené formáty partitur, knih, map, modely stříkaček, pluhů, parních strojů atd. (Pokračování.) 2. Obraznost pracuje i< o in b i n o v á n í m t. j. spojováním různých znaků v nové celky. Též kombinatorní fantasii děkuje poesie a umění řadu typických postav: sfingy -- půl ženy a půl lva, kentauři — půl keně a půl muže, vodní žínky — půl ženy a půl ryby atd. Každé umělecké dílo jest ostatně více méně zdařilou kombinací různých daných prvků. Též převážná většina vynálezů a nových objevú vznikla tímto způsobem : deštník, sirky, šicí stroje, hudební nástroje atd. Na př. Bart. Christofori stal se vvnálezcem klavíru tím, že spojil v nový celek 1 3. Obraznost pracuje d e t e r m i n o v á n í m řili o m e z o v á n í m, t. j. ku představě přidávají se nové znaky neb členy. Tímto způsobem dospě eme od pojmů abstraktních k pojmům 1 4. Obraznost pracuje abstrahováním čili odtahováním, t.1. z představy vypouštějí se znaky neb členy. Tím zpúsobem do-cházíme od pojmů konkrétních k pojmům abstraktním. Na př. trojzvuk z C-dur — troj-zvuk — akord. Bližší o determinaci a abstrakci, které umožňují práci vědeckou, viz otázku 55. Obraznost má velký význa m pro vzdélání. Nahrazuje svými obrazy — pokud to jest vůbec možno -- názory. Bez ní nebylo by pokroku ve vědách, umění, v hospodářství, průmyslu atd.; bez ní nebylo by možno učiti se zeměpisu, dějepisu, počtům; nebylo by možno vystihnout a ocenit poklady umění, neřku-li tvořiti nové. Chce-li na příl | ||||
|