|
| ||||
| ||||
|
148 CYRILL číslo 9.
divost svých vědomostí, máme z toho potěšení, naproti tomu pochybnosti a neshody ve vědomostech nás rmoutí (Archimedes!) Opak pravdy jest nepravda; je-li s nepravdou sdružen úmysl klamati, stává se lží. Každý člověk utvoří si během doby na základě apercepce určitá pravidla myšlení, čímž vzniká osobní přesvědčení, které je základem pro veškeré tvrzení, popírání a jednání jeho. Cílem výchovy jest, aby toto osob-i í přesvědčení došlo všeobecného uznání. Jest to pod-míněno obecnou pravdivostí našich poznatků. Cit pro pravdu jest nám vrozen, budí touhu po poznáni pravdy, po vzdělání, jest pobídkou k vynálezům, objevům a pokroku 4. Cit náboženský má svůj původ ve fysické, intellektuální amorální odvislosti človéka na moci vyšší. Tuto odvislost cítíme zejména v neštěstí, nebezpečí, v nemocech, nouzi a pod. Úkazy přírodní. proti nimž stojíme bezmocní, nejistota o posmrtném stavu člověka vedly k uctívání vyšších mocností, ku přemítání o poměru člověka k Bohu. Tak vznikají city náboženské: pokora, tícta, vděčnost, důvěra k Bohu a odevzdanost do vůle Boží. City náboženské jsou zdrojem duševního blaha člověka. Náboženské přesvědčení posiluje ho v mravnosti, dodává mu síly pevnosti a zmužilosti. XVIII. City vyšší společenské. 1. Soucit vzniká vnímáním citu cizího, jemuž se rovnápřízvukem. Je li cizí cit libý, jeví se cit jeho vnímáním, vzniklý jako s o u s l a s t, je- li nelibý, jako s o u-s t r a s t. Souslast a soustrast nazýváme city sympatetickými. Soucitem budí se však někdy bezděčně vzpomínka na vlastní osobu, čímž soucit často se kalí. Potkalo-li známého neštésií, máme sním soustrast, při tom však také radost, že se nestalo nic nemilého nám. Přihodí-li se mu néco příjemného, máme z toho ovšem radost. přáli bychom si však spíše, 1 2. Cit mravní. Dobré skutky se nám líbí, zlé naplňují nás odporem. Posuzování činů dobrých a zlých bývá provázeno city. Jsou to city mravní čili etické. Zvláštní druh citů mravních jest stud, lítost, cit pro povinnost, právo, spravedlnost, slušnost. rit mravní řídí se dle mravního vývoje člověka ; je různý u r-ůznýcli národu a v různých dobách. Dítěti zdá se dobrým to, co mu je pří-jemné, prostému člověku to, co mu pro-spívá. Člověk s vypěstěným přesvědčením mravním pokládá za dobré vše, co prospívá obecnému blahu. XIX. Vášeň. Nálada. Vášeň jest zpravidla náhlé a násilně vyvolané porušení klidu mysli představami neočekávané do vědomí vstupujícími, jež provázeno jest více méně nápadnými j e v y t ě 1 e s n ý m i na př. náhlým napětím a smrštěním svalů, změněným oběhem krve, vyměšovánún některých orgánú, zvýšenou respirací. Význačnou vlastností vášně jest :^ce méně rychlé a neobvyklé stupňování citu následkem náhlých a překvapujících dojmů. Vášně vyskytují se nejčastěji u dětí a lidí citlivých, kteří nedovedou se opanovati. Čím vzdělanější je člověk, tím spíše dovede city ovládati. Ovšem bylo by chybou, měřiti vzdělanost podle toho, jak kdo podléhá vášním nebof nutno míti zření k jakosti organismt; člověka ; při vyšším stupni vývoje člověiia lze tušiti u toho, kdo podléhá vášním, chorobu organismu. Vášně rozdružujeme ve s t h e n i c k é (uvol ňující), které způsobují jednostranné urychlení činttostí tělesných a duševních, na př rozjaření, rozpustilost, hněv, a a s t h e n i c k é (s v í r a j í c íl, 1 N á l a d a mysli skládá se z velkého počtu různých citů, jichž souhrn určuje náladu mysli té které doby. Na př. po nezdařeném pod-niku býváme iitrzutí, po práci veselí, v přírodě cítíme se povzr.esenými, v milé společnosti. rozjařenými. Nálada naše jest veselá, pře-vládají-li city libé; náladu zasmušilou působí city nelibé. Na náladu mají vliv poruchy v organických úkonech. Veselá nálada bývá často výrazem zdraví a síly. Vše, co zvyšuje sebecit, zvyšuje též náladu. XX. Letora. Letora jest trvalá nálada nervstva hledíc k čilosti, kterou vnější popudy přijímá a k ráznosti, kterou popudy t V p o d r ž u j e. Každý člověk má svou zvláštní letoru, protože nervová soustava u různých osob je rúzná. Poněvadž větší neb menší čilost s větší neb menší rázností čtverým způsobem se dá kombinovati, rozeznáváme čtyři letory. Velká čilost, spojena s malou rázností. tvoří letoru s a n g u i n i c k o u, velká čilost s velkou rázností letoru c h o l e r i c k o u. malá čilost | ||||
|