|
| ||||
| ||||
|
166 CYRILL číslo 10.
Odpoledne o 4. hod. súčasttiila se průvodu k soše sv. Václava, kde zapěla: Vl. Hornof-J. C. Sychra: Mešní píseň k sv. Václavu, Ferd. Sládek: Zpěvy chrámové i slavnostní č. 10. (S!avnostní zpěv s podl. textem na sv. Václava), K. E. Macan: Svatý Václav, Jos. Solnař: Pange lingua, Ad. Cmíral: Svatý Václav. — Dne 7. října zpívánu o půl 5. hodině odpol. při 40tihodinné pobožnosti: Adorační, J. Boháč: Litanie k nejsv. Srdci Páně, J. Foerster: Pange lingua, Mé jsi potěšení (,Kane. svatoj. II. č. 417.). — Dne 14. října účinkovala o půl 4. hodině odpol. při I. (291.) symfonickém koncertě C. Filharmonie, kde přednesla A. Dvořáka Biblické písně op. 99. č. 1—10.s orchestrem — Dne 4. listopadu při devítníkové pobožnosti o 4. hod. odpol. zapěla : V. Kíhovský: Litanie lauretánské op. 80., Zpěvy marianské op 33. č 7. (Ave Maria zněj), Jos. Solnař: Pange lingua. — Dne 19. listopadu zpívala při poutní mši sv. u Alžbětinek na Slupi o 10. hod dopol. J. Klička op. 85.: Missa de Beata, Jos. Solnař : Diffusa est, Ant. Dvořák op. 99.: Biblické písně č. 5., M. Reger op. 61.: Pange lingua, Introitus, Gradtale a Comntunio bylo provedeno chorálně. -lý. CYRILL. JED. V LITOMĚŘICÍCH. (J. C. SYCHRA.) Z Turnova. 1 přes velmi nepříznivé poměry, jež vyvolala dlouho trvající válka, přes všecky obtíže, s nimiž nyní zápasiti jest v otázce potřeb životních, mohu přece s nejlepším vědomín, povděčnou chválu vzdáti našim obětavým dámám a pánům, že sborový zpěv zůstal na výši jalto za let předešlých. Touto neobyčejnou horlivostí bylo také docíleno toho, že kmenový repertoir nedoznal žádného ztenčení ani obmezení, ba ještě novými skladbami byl obohacen. Jsou to: Ave verum corpus-, =Zpívejte chvalozpěv«, obé pro smíšený sbor od Gounoda, =Ave Maria« a Ave maris stella« tež smíšené sbory od F. Liszta. Pro májovou pobožnost nově nastudovány dva dvoj-zpěvy od Ríhovsitého a k loňským připojeny dvě nové biblické písně od Dvořáka pro unisono. O velikonocích s úspěchem provedeny Pašije Nešverovy, dále smíšený sbor od Decia »Smrt Spasitele«, -Popule meus« od Vittoria, »Vexilla regis« od Etta. Při večerní pobožnosti o Velký pátek zapěny skladby: Ave rerum corpus« od C. Saint-Sáense, Michaela Haydna »Temnoty snesly se.z, »Duše Krista« od E. V. Horáka — vše pro smíšený sbor; pak dále velkonoční kantátu pro sbor s tenorovým solem (p. Líbal) od Carp. Etta; , Biblické písně« Dvořákovy »Slyš, ó Bože, volání mé« a »Pozdvihuji očí svých«, obě unisono, onu zapěl dámský, tuto mužský sbor. Konečně >Vjezd Kristův do Jerusalema, od Faurea a l{aj ící píseň, pro sopran solo (paní Možná). Vedle sborového zpěvu všímáme si co nejbedlivěji stálého zdokonalavání písně lidové, jejíž pěstování vedlo až dosud k výsledkům uspokojivým. Zmínky zasluhují kromě zpěvů roráfních tyto novější písně: »Otce nebeského,, »Vítej milý Jezu Kriste_ a »Ježížka přivítejme« (tato dle olomouc. kane.) pro dobu vánoční. *Přistup duše v skroušenosti«, ,Kristus příklad pokory«, »Dokonáno jest« a »Když v smyšlení« (dle »Oltáře<,) postní Velikonoční: »Základ církve= a —Prozpěvujme všichni nyní<, (tuto v rythmu přirozeném, bez taktování) a svatodušní »Kristus seslal Těšitele«. Obecné mešní: »Jako dítky k Otci svému«, ,Ti Bože se koříme« (v kane. svafojanském má tato píseň text aÓ shlédni Bože věčný,). =Hospodine všemohoucí a j. S radostí a zájmem lid také zpívá české nešpory, v nichž vedle žalmů vynikají nevšední krásou melodické nápěvy hymnů a závěrečných antifon mariánských. Dále písně k Panně Marii : »Jméno Tvé Maria«, »Matko čáky holubice= a ~Ó Maria, Matko Boží, mimo to písně »Ó Jezu Spáso moje= a »Ran-ním jitrem«, kteroužto poslední si Spolek paní a dívek k uctění Srdce P. J. zvolil za svoji spolkovou. — U všech těchto písní dbáno volby správné melodie a ovšem také správného přednesu. To výslovně uvádím proto, že na mnohých místech se tak neděje a že se tam sahá k nápěvům nesprávným, kterémuž násilí podlehla také píseň májová » Aj což to libě za-vání«. Vadu tuto pozorovati jest hlavně při pobožnostech lidových, kde lid častován ještě samými písněmi s nápěvy z doby úpadkové : to vše jest neblahým následkem nevšímavosti vúči směrodatnému Icancionáiu, který nám jest mimo to také nejlepším rádcem, kterak sobě vésti máme za doby válečné. (Viz poznámku v díle II. str. 174, z kteréž jasně vysvítá, že píseň válečná do chrámu nenáleží; nebot mají to býti písně, jimiž toužíme vyprositi si mír, jakž to také krásně vysloveno v lidovém chorálu »Hospodine pomyluj ny,.) Hned od vzplanutí války lid z vlastního popudu, ni-kým nevybídnut zpívá denně oba naše nejstarší chorály »Svatý Václave« a Hospodine pomyluj ny«, a kúr po skončené mši před rozchodem připojuje čtyřhlasý smíšený sbor =Svatý Václave, Kníže Náš« od Adama Michny z Otradovic (1661). Jest věru radost poslechnouti, jak od srdce upřímně, se všeobecným vnitřním souhlasem plynou ty vznešené, tak melodické české chorály, v nichž lid spinění své nejvřelejší tužby — míru — zbožně se doprošuje. Nemohu ukončiti zprávu svoji jinak, než hluboce cítěným díkem za všechnu tu obětavost a horlivost, s jakou chrámový sbor vedle pravidelné své činnosti nešetří ani času ani obtíží, aby při každé i jiné nahodilé příležitosti svojí — k ladné — secvičenosti přivedenou snahou ku zvelebení bohoslužebných úkonů přispíval. Josef Kuhn, řed. kůru. D. J. C. V HRADCI KRÁLOVÉ. DR. J. CIBULKA.) Kutná Hora. Skladby provedené od r. 1905 do r. 1917 ve velechrám« sv. Panny Barbory, sv. Jakuba, Matky Boží, sv. Jana: A) 14 e s průvodem orchestru: Max Filke: Missa in D top. 90.'. Max Filke: Missa solemnis in D (op. 108.). Josef Cyrill Sychra: Missa decima. Josef Rheinberger: Missa in C .op. 169.). Jos. Foerster: Missa jubilei solemnis. B) Mše s průvodem v:1rhan: Eduard Tregler: Missa jubilei (neobligátní průvod 2 trompetty, 3 posouny (op. 2.). Ed. Tregler: Missa solemnis in D. (op. 6.). Eduard Tregler: Missa brevis (op. 9.). Norb. Kubát: Missa jubilei solemnis (neobligátní průvod 2 trompetty, 2 posouny). Fr. Picka: Mše F dur. Fr. Picka: Missa solemnis C moll. Josef Nešvera: Missa in honorem Sancti Eugeni. Josef Cyrill Sychra: Missa solemnis (5hlasá). Josef Cyrill Sychra: Mše k sv. Václavu. Vojt. Říhovský: Missa Loretta. E. G. Stehle: Missa Salve Regina. Dr. Frant. Xaver Witt: Missa Exultet. Dr. Frant. Witt: Missa in honorem Sancti Luciae. — Graduale a ofertoria zpívány od Jandery. Gollera, Strebla, Říhovského, Foerstera, dra. Chmelička, Hallera. Vložky solové od Fr. Liszta, J. Jandery, Ant. Ledviny, Vojt. Říhovského, A. Strebla a 3. Rheinbergra. Pange lingua od Strebla, Jandery. Gollera. Foerstra, Traumůhlera, Brauna, Liszta. --Requiem od Foerstra, Hallera a Strebla (pro mužslté hlasy); od Říhovského a Strebla pro smíšené (A mol). Te Deum ad Jos. Grubera C dur, Frant. Schópfa D dur, Norb. Kubáta C dur, Frant. Picky D dur a Maxe Filkeho (s průvodem orchestru). — Antifony Regina Coeli od Cainera, Rheinbergera, J. Foerstera a Maxe Filkeho. Vložky vánoční od Horníka, Jandery, Strebla, Stecicera a Hrušky. Mimo to jednotlivá čísla z »Vánoční kantáty-, %Hvězda betlemská« od Jos. Rheinbergera, kterážto kantáta celá byla provedena dne 17. prosince 1916 ve pro- | ||||
|