168 CYRILL 10., roč. XLIII. 1917.
třiceti as lety první trojice klaviristti — Slavkovský, Klan, Jiránek — propagovala díla Smetanova, Dvořákova, Fibichova, popularisují tito mladí umělci tvorbu současných velkých skladatelú českých. Za největší zásluhu jich považuji, že učinili Komorní spolek ne-odvislým od cizých virtuosů, komorního slohu mnohdy úpině neznalých Holub, nadaný a technicky vyspělý žák Reisiga hrál s pěkným úspěchem valně vybledlou španělskou symfonii — recte suitu - od Lalo. V de-v át é in koncertě zakončil Dr. Zemánel< chronologicky uspořádaný cyklus Dvořákovýeh symfonií. Provedení symfonie z d-moll bylo velmi mdlé, rozkouskované. Nejlépe zamlouvali se mně střední věty z rozkošné svmfonie z G-dur a pomalá věta »americké« symfonie, ve které však při nejlepší vůli nenalézám nic »amerikánského <. Je to od první až do poslední noty prostý, geniální Dvořák. Při té příležitosti se chci zmínit o skvostných výkonech fletisty p. Nebušky — zejména ve střední větě G-dur symfonie, klarinetisty pana Holasa, koncertního mistra na lesní roh p. Rezka a lioboisty p. Bědy. Pánové svá sola v Dvořákových symfoniích přímo zpívali. Též pan Hubičl
Dále byli provedeny orkestrální variace od J. Szella a tři ouvertury: Patrie« ad Bizeta, DPhaedra« od Masseta a >Oberon« od Webera. Variace od Szella patří ke »vtipným« skladbám; připomínají poněkud >Don Quizota« od R. Strau6;e, zabavují jemnými jednotlivostmi instrumentačními a harmonickými, ne-působí vsak hlubším dojmem. Z ouvertur jest nejstarší — Oberon — také nejlepší. Nehledě k historickému významu působí toto dílo Weberovo dosud svou svěží invencí a mistrnou instrumentací. xPatrie« nepatří k nejsilnějším dílům skladatele =Carmen , jest však effektně pracována a nemine se při svěžím provedení dodnes uspěchu. Nejslabší jest ouvertura Massenetova, ve které skladatel nutí se v bombastický pathos, neodpovídající nikterak jeho sentimentalně založené povaze. V o s m é m koncertě slvšeli jsme tři nové písně: jednu od Srby, dvě od Seidla. Těžko o takových skladbách psát: umělecl<é dílo bez formy jest nemyslitelné. Podobně jako hromada cihel ne-působí dojmem architektonickými, netvoří též řada akordů co možná nezvyklých, nezvyklým způsobem spojených a interjekcemi lidského hlasu provázených neb přerývaných moderní píseň. Upřímně při-znávám, že jsou mě nehledané písničky starého Maláta. Chvály, Novotného a j. z té duše milejší, než tyto moderní výtvory, vzniklé ze snahy napsat za každou cenu něco boriginálnílio«. Písně od Seidla jsou o něco lepší; ve skladbě od Srby nemohu při nejlepší vůli nalézti ani stopy invence. —Jak se píše moderně a při tom umělecky, bylo nám demonstrováno ad aures hned v zápětí. Tři roky prý stará ballada »Cizí host« na slova Erbenova, zhudebněna Ot, Ostrčilem jest skvostnou ukázltoii impressionistické tvorby moderní. Lituji, že nemohu se pro ne-dostatek místa o tomto díle šíře se rozepsat. Již v prvních osmi taktech zachycuje O. mistrně náladu hodokvasu, nad nímž se sklání těžká chmura, následuje nádherná gradace na základě duchapiné tematické práce, účinný kontrast a nadmíru jímavé zakončení. Netřeba podotýkati, že O. také něco »napadne«. Provedení, řízeno skladatelem, bylo velmi dobré. Do orkestru jak by vletěla elektrická jiskra. Pan Vuršer podal provedením nesmírně obtížného partu zpěvního neobyčejně zdařilý výkon. E. B.v hotelu Central podány ukázky tvorby současných hudebních skladatelů. Prof. Vezecný přednesl ženským sborem kandidátek něm. uč, ústavu sl
RŮZNÉ ZPRÁVY
Památná jubilea slavena byla v roce letošním. Skladatel j a n S t a m i t z z Německého Brodu, zakladatel školy Mannheimské a spolu jeden ze spolutvůrců moderní formy symfonické, narodil se dne 19. června 1717 ; připadla tedy letos 200. památka jeho narozenin. — 50. výroční den také u nás známého skladatele J a n a K. A i b 1 i n g r a připadl na 6. května letošního roku. Rovněž letos připadá stoletá památka dvou mužů zasloužilých o poznání velikého skladatele L. van Beethovena. Jest to Ci u-s t a v N o t t e b o h m, který nejprv ukázal na veliký význam skizzářů Beethovenových pro život mistrův a první je také vydal. Narodil se 12, listopadu 1817 v Lůdenscheidu. Byl syn továrníkův, oddal se hudbě a r. 1845 usadil se ve Vídni. Rovněž na letošek připadaií sté narozeniny americkélio učence a spisovatele Alexandra Wheeloka Thayera, jenž první napsal o Beethovenovi dílo, 1
Osobní. Pan E m i 1 T r o 1 d a, c. k. vrchní komisař v Žamberku a vynikající znalec barokní hudbv, by1 jmenován c. k. okresním hejtmanem.
O Farních jednotách Cyrillských před-nášel při valné hromadě Svazu ženských katol. spolkú dne S. prosince vsdp. kanovník Václ. Můller za tíni účelem, aby povzbudil k zřizování zvláště sborů literáckých po vlastech našich, Které by v prvé řadě pěstovaly naši krásnou píseň lidovou. Praktické ukázky podal při tom ženský sbor Farní Jednoty Vyšehradské.
1. Mitterer, známý skladatel, ředitel kůru v Brixenu, jehož skladby na mnohých kurech našich jsou známy a se provozují (vedle mší jsou to hlavně responsoria pro Svatý týden), jmenován byl kanovníkem kathedrální kapitoly v Brixenu. Prelát Ignác Mitterer narodil se dne 2. února 1850 ve Sv. Justině v Tyrolsku. Po léta jest, Bohu žel, nadaný skladatel churav, že není mu možno v namáhavých pracecli pokračovati. -er.
Z ADMINISTRACE.
Hudební škola na Moravě přijme učitelku houslí. Hudební škola ve vých. Čechách se předá. V Komorním koncertu lve prospěch nadílky Hudební škola v Praze se předá.
v Hradčanských nemocnicích vojenských) 11. 12. 1917 Bližší v administraci t. 1. Cyrillo-19ethoděiská knihtiskárna. V. Kotrba v Praze. — Nákladem Obecné Jednoty Cyrillské.
|