|
| ||||
| ||||
|
12 CYRILL číslo 1.
k P. Marii, jeremiáš: »Koho viděli jste, pastýřové? (s orchestrem), Pange lingua ad Witta a chorální, Asperges me chorální dle Graduale parvum, Ceské nešpory. Kromě toho zpívaly školní dítky Doušovy Staročeské roráty, o vánocích při tiché mši sv. Malátovy koledy. Dvakráte provedly při sv. požehnání pobožnost u jesliček od J. Š. Baara »Bolestné vánocec a ve prospěch fondu pro postavení pomníku padlým vojínům zdejší osady sehrály Baarovu vánoční hru: >Mladí pastýřové betlemštíc. O zpěv lidový pečováno tím, že nové písni mešní naučí se dítky ve škole a od dětí se lidé dospělí písni již snadno přiučí. A. J. C. V OLOMOUCI. A. PARMA. Zpěv v k. a. semináři v Olomouci. Ruch cyrillský, jenž tak slibně se ujal v naší arcidiecési, vnikl i do zdí našeho ústavu a obráží se v hudebním životě bohoslovců tím způsobem, že po něl . Učitelem chorálu v k. a. kněžském semináři v Olomouci ustanoven byl vldp. Dr. Jan Martinů, docent theol. fakulty a professor náboženství na české reálce. Jako syn nadučitele-varhaníka osvojil si záhy zběhlost ve hře na varhanv a přilnul k církevní hudbě tím více, ježto po celou dobu svého studia na k. a. gymnasiu v Kroměříži byl k službě varhanické přidržován pod vedením spirituála tohoto ústavu, vldp. Msgr. Polzra, tejž nutno označiti jako jednoho z nejlepších znalců círk. hudby v naší arcidiecési. Své vědomosti prohloubil pal< Dr. Martinú za svého pobytu v Římě za účelem studia historického stykem s ředitelem zpěvu v kapli sixtinské Lorenzem Perosim. Působení nového učitele na místě tak zodpovědném přejeme mnoho zdaru. Na dómě v Olomouci provedeny byly o svát-cích vánočních tyto skladby: V pondělí 24. na půl-noční : mše od V. Horáka, Graduale: »Tecum principium a Offertorium od Witta. Na Boží Hodv 9 hodin dopol. »Ecce sacerdos magnuse od Witta, Pastorální mše od J. Grubera, Graduale: »Videruntc od Petzolda, Offertorium: >Tui sunt coelic od Witta. Ve středu na sv. Stěpána o 9. hod. dopol. Pastorální mše od Horáka-Steckra, Graduale: »Sederunt principes od Petzolda, Offertorium: »Elegerunta od Witta. Farní jednota cyrillská (u blah. P. Marie) v Kroměříži. Valná hromada konala se v den sv. Cecilie, 22. listopadu 1917. Jednota čítá 114 členu (2 zakládajíí, 25 činných, 87 přispívajících). Za za-kládajícího člena přistoupil vldp. kapitolní děkan a farář u P. Marie Cyrill Bařinka. Při schůzi upozornil předseda na arcidiecesní jednotu cyrills,ou v Olomouci, pod protektorátem jeho Em. kardinála ze Skrbenských, která ustavila se 24, října 1917 v Olomouci. Cyrillsl<á práce v arcidiecesi bude sjednocena, a arcidiecesní jednota se svým 16tičlenným výborem tvoří ohnisko, kolem něhož druží se čilí pracovníci a průkopnici idee cyrillské. Jednota konala od poslední valné hromady 38 zkoušek zpěvních, při nichž účastnilo se průměrně vždy 15 členů (největší počet 23, nejmenší 7). Nacvičeny v tomto roce 2.nové čtyřhlasné mše latinské od V. Gollera (in honorem s. Stephani — as dur, a missa Loreta). Mimo dobu adventní a postní zpívala jednota skoro každou neděli při slavných službách Božích. Pro-váděny skladby Pickovy, Gollerovy,_ Wittovy, Gruberovy, Skuherského, Škraupovy, Ríhovského, Kociánovy, Vachovy, Fidlerovy atd. Předsedou zvolen katecheta dívčí měšt. školy Vojtěch Zapletal, sbor-mistrem Ant. Fritz, jednatelkou sl. M. Subertová, pokladnicí sl. Anna Drápalíková, členy výboru slečna M. Borovičková, sl. M Kovářová a Anna Jeřábková. Delegáty zvoleni: pro valnou hromadu O. J. Cyr. v Praze vldp. arcib. notář Fr. Schindler, profesor (Praha IV. č. 282) a pro valnou hromadu arcid. Jed-noty cyrillské předseda Vojt. Zapletal a ředitel kůru Antonín Fritz. Dp. kaplan Fr. Lév děkuje jménem farního úřadu za krásný zpěv a předseda končí schůzi vybízeje k čilé agitaci pro jednotu, aby brzy pořádán býti mohl první cyrillský sjezd v arcidiecesi ; p. sbormistrem navrhováno provésti s orchestrem mohutné Musilovo »Stabat Mater«. K povznesení zpěvu lidového konány byly v kostele v neděli po požehnání společné zkoušky za výpomoci žákyň škol dívčích; cvičily se písně mešní, adventní a vánoční z 1 KRITIKA. Mimořádné koncerty České Filharmonie. Uvodem ku svému referátu chci poukázat ke hrubé, stále vzrůstající nepřístojnosti, které nutno co nejdříve energicky čeliti: Valná část obecenstva, — zejména dámského — jest patrně toho mínění, že dochvilná návštěva koncertů není dost »chicc a vytrhuje opozděným příchodem dirigenta, účinkující umělce a obecenstvo nešetrným způsobem z nálady. Myslím, že nratinky a dcerušky z t. zv. lepších kruhů mají do púl čtvrté dosti času, aby se po dobrém obědě vy-spaly, nasvačily a svůj zevnějšek co nejladněji upravily. Vykládati takové uměnímilovné navštěvovatelce, že Beethovenova symfonie tvoří přes čtyři své části organicky nerozlučný celek a že koncert navštěvují též lidé, kteří tam jdou k vůli hudbě a nechtějí být ve svém požitku beztaktně rušeni, bylo by marné a jest na správě Č. F., aby až do ú p 1 n é h o ukončení uměleckého díla přístup do dvorany přísně zakázala. Bylo přímo trapné, když dirigent při posledním koncertě po každé větě 3—4 minuty byl nucen čekati, než obecenstvo se usadilo. — V prvním vánočním koncertě vystoupila jako solistka sl. Gusta Doubravská. Slečna patří k četným lokálním pianistkám, které po | ||||
|