|
| ||||
| ||||
|
Ročník XLIV. 1918. 29
upravit noty i text. Pozn. red ) Abych vypisoval všecky písně, které zpíváme, není možno. Napiši jen některé. Tak o mši sv. ranní v neděli a všedního dne, když zpěv lidu doprovázím hrou na varhany, zpíváme většinou jen »mešní« písně. V adventě jsou !o . Vvros, nebe, Spasitele« a »Sešli"rosu s nebe, po pozdvih, každá jiným nápěvem. Jen někdy též zpíváme »Vesele zpívejme« a »Z nebe posel vychází , které však ne-jsou mešní a neměly by se o mši sv. zpívati. Po mši sv. v adventě, když se lid rozchází (ale on se, dokud hraji, nerozejde), vždy =Hle přijde Pán«, třeba všech 5 slok. Mimochodem připomínáme, že přede mší sv. zpíváme v čase adventním as 20 minut každý den jiné »Zpěvy rorátní« dle úpravy důst. p. faráře Záruby z Kralup, což svého času pro kostel náš za-koupil výse jmenovaný důst. pan farář Svejcar. Lid zdejší je rád zpívá, již asi 100 let. V čase vánočním zpiváme mešní píseň »Náš Spasitel s nebe trůnu . Někdy též »Nesem vám noviny«, Itteráž sice není mešní, ale lid ji rád zpívá. Po mši sv. a po jiných službách Božích v tento čas vždy »Narodil se Kristus Pán«. Někdy též z »kanc. svatojan « č. 380. a 382., překrásné to dvě hymny. V postním čase o mši sv. zpíváme »Přistup, duše, v skroušenosti«, před i po pozdvihování jiným nápěvem. Málo kdy »Již jsem dost pracoval«, ale bez »kudrlinek«. Ve středu a v pátek od pozdvihování žalm 50. dle nápěvu žalmu 109. Po mši sv. při líbání ostatltů sv. kříže »O můj drahý Jezu Kriste«. Po vel. služ. Božích, když se lid rozchází, »V tomto přeposvátném času. V čase velikonočním mešní píseň »Základ církve= a též »Tře-tího dne vstal Stvořitel-, ač to není mešní píseň. Tuto však správným nápěvem z >. Kanc. svatojanského«. Po mši sv. »Vesel se, nebes královno«, »Vstalf jest této chvíle« a »Hle, vstalf jest nyní Kristus Pán«. — Od svatodušních svátku až do adventu zpíváme o mši sv. tyto mešní písně: »Hospodine, všech věcí Pane«, »Hospodine všemohoucí«, »Spěj, duše, zbožně k výšině , »Shlédni, Bože«, »Bože, před tvou velebností«, »Začíná se konat« a j. Po mši sv. »Mé jsi potěšení« nebo staročeský chorál »Hospodine, ulitu] nás« a j. Vše zpíváme tak rychlým tempem, že skoro vždy všechny sloky během mše sv. vyzpíváme. O svátku sv. Jana Nep. zpíváme mešní píseň '>K trůnu Páně duše touží«, po mši sv. »Vroucně vítáme tě, Jene svatý G. O sv. Václauě po mši sv. Svatý Václave, vévodo české země«. 0 Mariánských svátcích při mši sv. >O Maria, útočiště naše= a někdy též »Tisíckrát pozdravujeme tebe- Tuto jen proto, že ji lid rád zpívá, ač opět připomínáme, že mešní písní není. Po mši sv, vždy »Vzpomeň, ó královno«. — Pří zádušní mši sv. v barvě černé sloužené zpíváme mešní písně »Odpočinutí věčné« a »Rač se, Bože, nad dušemi« (oběma vždy nápěvy). — Že zpíváme ještě různé písně v pašijovém témdni, o vzkříšení, křížov. dnech, o Božím Těle, o dušičkách atd., jest samozřejmé. Před kázáním »Otče náš, milý pane«, po kázání »Po-chválen budiž«, o požehnání »Svatý«, >Vítej. milý Jezu Kriste«, »Poklekni na kolena«, »Zvěstuj Těla,<. Také hymnu papežskou a císařskou příležitostně. Na všecky Boží Hody odpoledne zpíváme »České nešpory« z Kanc. svatojanského. Tím jsem vypsal ovšem jen asi ze dvou třetin, co zpíváme. A všechny tyto písně a jiné ještě s nápěvy krásnými jsou ve Vaňkově »Cyrillu« nebo v :Kanc. svatojan«. Proč tedy vyhledávati co jiného? Lid u nás ještě rád zpívá, a já jej rád doprovázím. Ze ubývá horlivých ochotníků i ochot-nic, jest jen litovati. »Cyrilla« mají u nás skoro v každé rodině, ba někde i dva exempláře. Ve škole větší děti se stále přiučují kostelním písním, a tak zpěv chrámový udržuje se ke cti a chvále Boží ve zdejším chrámu Páně pořád na stejném stupni. Ale nevím, jak to bude jednou, zvláště, když kostelní hudba a zpěv mají býti z učitelských ústavů odstraněny. Co zpíváme_,) sl. mši sv., jsem již jednou v tomto listě napsal. Z2 poslední 4 roky jsme nic nového nezpívali, je pravda. Jeden čas jsem byl na čtyřtřídní škole sám! Vojna je vojna! Frant. S e i d 1, říd. uč. a řed. kůru. A. J. C. V OLOMOUCI. A. PARMA. Arcidiecesní jednota cyrillská. Výborová schůze jednoty konala se ve středu 6. února o 2. h. odpol, v Katolickém domě v Olomouci. Pořad jednání: 1. Zpráva o poslední schůzi jednoty. 2. Referáty o varhanické otázce (dp, farář Ad. Parma a p. ředitel kůru František Hýbl ze Záhřebu). 3. O zřízení konta šekového pro jednotu. 4. Zakládání farních jednot cyrillských. Jednáno bylo hlavně o úpravě platů varhaníků a ředitelů kůrů. Výbor vznese na nejdůsf. k. a. konsistoř žádost, aby vzhledem k ne-udržitelnému stavu hmotného zaopatření varhaníků podnikla kroky, aby konkurenční výbory vzaly na sebe úkol úpravy varhanických platů ve smyslu zákona říš. z r. 1874 a 1894, jakož i aby pro příště při všech mešních nadacích zavedena byla položka pro ředitele kůrů. Usneseno též podporovati žádost o zvýšení platň, kterou podají členové kůru dómského v Olomouci. Pan sbormistr Petzold pak prohlásil, že hodlá v nejbližší době zřídili Farní jednotu cyrillškou v Olomouci a súčastniti se jako zástupce výboru valné hromady Farní jednoty prostějovské. V dalším jednání usneseno zavésti šekové řízení u poštovní spořitelny a sestaviti seznam přihodných církevních hudebnin, v nichž by zukladatelé Farních jednot nalezli pro začátek vhodný materiál k přechodu ku zpěvu dle intencí cyrillské jednoty. Konečně se usnesl výbor přijati nabídku dp. katechety Ant. Zamazala v Mar. Horách, jenž míní vypsati soutěž na nejlepší texty a komposice pohřebních písní a požádal, aby výbor arcid. jednoty cyrillské vše potřebné zařídil a převzal úkol poroty. Důst. farním úi•adům! I{ vůli statistice vy-zývají se uctivě P. T. farní úřady, v jejichž farnostech jednoty zřízeny jsou nebo budou, aby pro katalog kněžský neopomenuli udati také farní jednoty: »sodalitas s. Cyrilli ad cantum ecclesiasticum promovendum.« Cyrillská jednota Farní založena byla panem řed. Hýblem v Zábřehu. Dosud se přihlásilo 12 pánů, 16 dam a 16 dětí, Výzvu nejdůst. k. a. konsistoře v Olomouci, aby farní úřady českých farností s použitím kostelního jmění pro kur odbíraly časopis »Cyril) četli jsme s povděkem v té naději, že čtením časopisu udržovati se bude stálá pozornost, jíž velmi potřebuje hudba kostelní; důstojnost předmětu, vznešenost liturgie zajisté toho vyžaduje, aby kvalita zpěvu chrámového stále stoupala. Zakládáním Cyrillských jednot ]ze dosáhnouti mnoho, ovšem nesmí se za-pomínati na zpěv lidový. Již tím vykoná farní jednota kus záslužné práce, ukáže-li lidu, kdy, co a jak zpívati se má. Farní Jednota cyrillská zakládá se v Chabičově. Dp. far. Tesárek s nevšedním zájmem sledoval začátky hnutí cyrillského, byl přítomen cyríllskému sjezdu 1, srpna v Olomouci, a nová farní jednota bude nyní korunou jeho záslužné činnosti. Dovídáme se, že i v jiných farnostech razí si cestu idee cyrillské: KRITIKA. Koncerty České Filharmonie. V jedenáctém koncertě byla provedena z produkcí pražské konservatoře známá symfonie z D-moll od zakladatele moderní francouzské hudby Césara Francka. Skladba | ||||
|