|
| ||||
| ||||
|
34 CYRILL číslo 3.
hem a znalostí historickou. Výsledky této analytické činnosti uložil ve svém hlavním díle Formy hudební« (1905). Když převzal na konservatoři výklady o dějinách hudby (1889), považoval za nutné, dáti svým žákům do ruky vhodnou příručku, z níž by i po odchodu ze školy čerpali a rozšiřovali své znalosti o vývoji hudebním ciziny i své vlasti. Vedle své učitelské, rozsáhlé činnosti pustil se za nočních hodin do prvního českého Všeobecného dějepisu h tt d b v a vydal jej ve dvou dílech (1892, 1903). Již tím vykonal pro konservatoř čin veliké důležitosti, že žáci nebyli nuceni v hodinách psáti si děj'lny hudby a že měli i po odchodu ze školy příručku v řeči mateřské. Prof. Stecker ve své mnohostrannosti byl schop.-n zastávati na konservatoři ještě další úřady. Vedle svého působení jalo učitel praktici{é hry a varhanářství a vedle přednášek z dějin hudby vyučoval harmonii a kontrapunktu. I já o učitel harmonie byl i literárně činným a napsal z tohoto obora cenné studie do -Hudební Revue-, např.: »Ozápovědi k v i n t o v é v harmonii,« »Oakkordu nonovém, undecimovém a tercdecimovém.: Věren jsa vlastnímu účeluvarhanické školy, pěstoval v hodinách komposičních hlavně skladbu církevní. I doménou jeho skladatelské činnosti bylo pole církevní. Jeho »Missa solemnis z r. 1890 s průvodem orkestru má veškeré znaky pravé církevní hudby. V ní prozrazuje Stecker skon svůj k polyfonii dle vzoru starých mistrů a při tom navazuje monothematičností na moderní požadavky skladby. Melos jeho jest všude ušlechtilé a ryze církevní. Po ní a po sonatě dlouho se Stecker odmlčel jako skladatel. Až na popud redakci »Cyrilla« dal se opět do komponování a »Cyrill« mohl vydati jeho některé skladby rázu praktického. Jsou to' »Ave maris stella«, »Ave MariaK, »0 salutaris h o s t i a pro pětihlas. P r o m ě n l i v é č á s t i pro svátek sv. Petra a Pavla, (smíš. sbor) a slavnostní »T e D e u m« pro smíš. sbor s prův. varhan, jež po prvé zazpívá sbor konservatoře při koncertě, věnovaném památce autorově. V rukopise má prof. Stecker druhou mši pro smíš. sbor s průvodem varhan, kterou před smrtí ještě chtěl instrumentovati, dále M o- t e t t a pro církevní rok, jež doplňují vydaná již Motetta u Fr. Urbánka, a konečně snadné, praktické R e q u i e m pro smíš. sbor s průvodem, jimiž ukončil svou činnost skladatelskou. Na konservatoři těšil se u četných svých žákův nezměrné vážnosti a úcty pro ušlechtilost a přímost své povahy a pro svědomitost, s kterou i při své vleklé, bolestné chorobě vvkonávai svůj úřad. I veřejnost ocenila jeho zásluhy. Při oslavě stoletého trvání konservatoře obdržel rytířský řád Františka josefa. Ceská Akademie věd jmenovala ho svým d,)-,isujícím členem (IV. třídy) a král. hlavní město Praha čestným měšfanem. Navrženého tamenání církevního bohužel se již nedočkal. V. MULLER K dějinám papežské ,Sixfinské kapely". - (Pokračování.) Zkoušek není z těchto důvodů třeba; nekonají se také po celý rok. jenom jednou za rok před svatým týdnem, kdy přicházejí na řadu skladby, v jichž provedení domnívá se Sixtina — neprávem! — hledati zvláště svoji slávu; mám na mysli před vším rozličná Miserere. Za takových poměrů nelze ovšem mluviti o zavedení nových sl Zpěv Sixtiny rozdělil bych na tři druhy: 1. zpěv gregoriánský (canto fermo). 2. sborový zpěv. 3. solový zpěv. Toto rozdělení naznačuje spolu rozvoj církevního zpěvu, jehož rozličné stupně se v Sixtině vesměs zachovaly a tak znalci naslouchajícímu předvádějí takořka živé dějiny církevní hudby. Zpěv gregoriánský, canto fermo, zpívá se často při mších sv. o menších svátcích, dclších modlitbách, při žalmech a vůbec tam, kde mnoho slov co možná v krátké době se musí zpívati. Tvoří nejstarší a všemu pokroku pozdější hudby nejvzdálenější způsob zpěvu. z něhož ostatní druhy hudby se zrodily. Lze je rozděliti ve čtyři druhy. P r v r, í a n e j s t a r š í způsob cantu fermo jest ten, že zpěváci zpívají v unisonu, dávajíce každé notě stejné trvání. Jen poslední přízvučnou slabiku na konci fráse prodlu žují, což jest vůbec charakter řehořskéko zpěvu, protože nemá rozdělení v takty. | ||||
|