|
| ||||
| ||||
|
Ročník XLIV. 1918- 35
D r u h ý d r u h tvoří zpěv v tercích, tak že basy a alty v oktávách zpívají totéž co tenory a soprány. Na konci fráze utvoří basy závěr a ostatní pěvci při předposlední notě -- která je na posledním přízvuku — utvoří velkou terci a konečně tvrdý trojzvuk. Také tento způsob zpěvu má na sobě ještě ráz prvotin umění a byl prvým stupněm k vícehlasému zpěvu. Na zpěv gregoriánský v Sixtině třeba si vůbec navyknouti, dříve než možno jemu sans chragrin naslouchati; zdá se hudebně vzdělanému a uchu na novější hudbu navyklému _ na poprvé býti barbarským. Třeba jej přijati jako nezbytný přídavek k ostatním zpěvům Sixtiny. T ř e t í z p ú s o b nabývá již zvuku. Jest to způsob, který se nejprv zval falso bordone, kterýmž jménem pozděii nazvány byly i jiné způsoby hudby a užívá se ho zvláště při zpěvu žalmu'. Hořejší hlas zpívá cantus firmus a tenory j bassy pod tím tvoří vždy kvartu a sextu, tak že celek jest sled sextakordů. Na konci fráse přidají basy kadenci, která přísluší církevnímu tónu, v němž se Cantus firmus právě zpívá. Pojednání o církevních tónech vy-žadovalo by zvláštní kapitoly. C t v r t ý z p ů s o b dává již podnět k pěkné harmonické práci a jmenuje se rovněž falso bordone. Jeden hlas zpívá Cantus firmus, kdežto ostatní v dobrém čtyřhlasu — rozumí se samo sebou, že v dokonalých trojzvucích, nebof jiné akordy zřídka znesvětí posvátnost Sixtiny — provázejí. Sborový zpěv je v Sixtině v pravdě důstojný, mohutný a povznášející. Není to ustavičné sesilování a seslabování, které jest výrazem v novější hudbě a má často na sobě pečef sentimentality; zde spíše zpívá každý silnou jistotou a piným hrdlem ke cti boha svého a v pravdě třicet členu' Sixtiny vydá často hlahol, jako by jich bylo sto! Jen zřídka zpívá sbor piano — užije li ho však jednou, pak tírrl více působí. Rozmanitost v přednesu d,)ciluje se spíše střídáním zpěvu sborového a sólového. Vrcholem výkonu v Sixtině zdálo se mi býti provedení Palaestrinova osmihlasého »Stabat« a sborů (turóe) od Ludovica di Vittoria z pašijí; obojí znívá se na Kv2tnou neděli. Jak vám mim, milý příteli, popsati, jak to zpívají? Dosti, řeknu-li Vám, že při verších: »Qais est homo, qui non fleret, Christi tn itrem si videret- - a později, když si sbory na slova flentem a gementem v přehořkých nářcích odpovídají, každému kdo má cit, zalévají se oči slzami. To je jedním z míst, kdy sbor zpívá piano. Rovněž chvěje se duše úzkostí, když zanotují v pašijích dvojnásobné » Crucifigatur« . Patříme-li na jednoduché bílé noty Palaestrinovy a vůbec na skladby oné doby a cLtěli bychom je věrně podle našeho způsobu provésti, jistě by se každý pokus provésti takovou skladbu, potkal se s neúspěchem. Ale tu na místě třeba se naučiti, č e h o v š e h o třeba při tom dbáti. (Příště dále.) L IWa JOS. KUHN „Co dělali?” Pod tímto názvem uveřejněn byl v •Cyrillu< (1918 č 1.) zajímavý, nynější poměry správně vystihující článek, 'lrterý zajisté zaslouží, aby došel povšimnutí a upřímného uvážer,í. Pan pisatel líčí své dojmy, které zažil ve chrámech při návštěvé svého rodného kraje, a poukazuje na círk. hudbu a lidový zpěv při tamních bohoslužbách. Je pravda, že v ně-kterých mešních skladbách delší texty (Gloria a Credo) jsou zkráceny, kdežto ostatní kratší části jsou zbytečně až příliš důkladně propracovány; a přimyslíme-li si k tomu ještě vleklý p~ednes, pak některé takové I3ertedictus jest svým trváním za úpiné Credo nebo za dvě taková zkrácená Gloria. Ale takové skladby patří snad již minulosti, a nedovedu si před-staviti, že by se ještě nyní někde provozovati mohly. Vždyf přece za našich dnů existují skladby, které již úmyslně komponovány byly s vědomím možných obtíží při provozování. Co krásných i nejmenším sborům snadno přístupných mší dnes jest po ruce, jež jsou mvslitelny i jen pro sopran a alt, tedy pouze pro dva hlasy s neoblig. tenorem a basem, nebo též pro sopran, alt a bas s průvodem orchestru nebo varhan. Pro orkestr v tomto pi ípadě stačí smyčc. kvartett, (bez basy) neb kvintett. *) Po této stránce nejvíce vyhovuje Ujišfuje se, že při některých skiadbách stačí jen dvoje housle a basa, ba dokonce dvoje housle s pouhým lehkým doprovodem varhan. Posloužilo by dobré věci, kdyby pp. kollegové své zkušenosti pa této stránce ve prospěch pralese v rCyritlu« uveřejňovali. | ||||
|