|
| ||||
| ||||
|
37
Ročník XLIV. 1917. Seznam ochráněných varhan v českých vikariátech diecese budějovické. Vikariát hlubocký : Doudleby, Dobrá Voda, Rudolfov. s vltavotýnský : Vltavotýn, Křtěnov, Zahájí. soběslavský: Dírná, Drahov, Hlavatec, Pluhův Ždár, Veselí n. L., Mezimostí. • klatovský: Klatovy (děkanský, jesuitský a filiální sv. Martina), Kydliny, Strážov, Týnec. nepomucký : Blovice, Žinkovy. y plánický : Plánice, Němčice, Těchonice, Zamlekov, Nalžovy. y kamenický : Počátky (děk. kostel), Deštná. jindřichohradecký: Jindř. Hradec (proboštský, Františkánský, svaté Trojice, sv. Víta, sv. Jana Křtitele). e novohradský: Borovany, Římov, Trhové Sviny. třeboňský : Třeboň (děkanský), Lutová, Lišov. blatenský : Blatná (farní), Pročevily (fil.), Hvoždany, Kadov, Bělčice, Kasejovice, Lnáře, St. Rožmitál, Záboří, Oujezdec (fil.). 3 horaždovický : Horaždovice (děk., klášterní, hřbitovní), Velký Bor, Kotouň. y mirovický : Cimelice, Drahenice, Chraštice, Staré Sedlo. BOUZEK 'O mši svaté. 1. Úvod.Vikariát písecký: Písek (děk.), St. Kestřany, Stěkeň. » sušický: Hlavňovice, Dlouhá Ves, Svojšice, Strašín, Velhdrtice (hřbitovní kostel). táborský : Tábor (děk. a klášt.), Hroby, Malšice, Radenín (fil.), Chotoviny, Malšice, Stálec, Klokoty. bechyňský: Bernardice, Milévsko (klášt.), Opořany, Sudoměřice, Se pekov. » jistebnický: Velké Hlasivo, Hoštice, Kamberk, Milčín, Mladá Vožice (děk.), Nadějkov, Nová Veš. » pacovský: Pacov (farní), Cetoraay, Pošná, Zhoř. » pelhřimovský: Pelhřimov (děk.), Dolní Cerekev. » lukavický: Dolní Nezdice (farní)` Přeštice (děk.), Dolany, Dnešice, Merklín, Buková. » domažlický: Domažlice (děk.) Nová Kdýně, Mrákov, Stanětice, Trhanov (farní). » vodňanský: Vodňany (d~k. a hřbit.), Velký Blaník (fil.), Herman (farní), Netolice (fil.). Strakonice (farní). volyňský: Bohumilice, Češtice, Němčice (zám. kaple), Hoštice, Krasi- lov, Malenice IwÁLIW S bolestí pozoruje každý věrný katolík prázdné a poloprázdné naše kostely i v ne-děli a ve svátek, kdy přikázání církevní ke mši sv. volá. Mnohé se uvádějí důvody dnešní vlažnosti; než nechybíme, když za první a hlavní důvod označíme nevědomost. lgnoti nulla cupido. -Co pak mi tam dají?H ptá se leckdo. Dle jeho domnění nic, nebo velice málo. Nemáme, všeobecně řečeno, jasného pojmu o mši sv.; jest pro nás pokladem skrytým, perlou zahrabanou, která nás netáhne. Objeviti ten poklad, odhaliti a očistiti tu perlu, vrhnouti více světla na nejsv. obět Nového zákona, ukázati na její pravou cenu, zdůrazniti její moc a sílu, slovem: vpraviti sobě i lidu jasný pojem o mši sv. — to má býti úkolem nás kněží. Až lid si bude moci dáti správnou odpověd na otázku nahoře uvedenou, půjde do kostela zase rád. Proč tam chodil dříve? Podívejte se do starších mešních písní a uvidíte, že lid dobře věděl, proč tam chodil! Ten lid rozuměl mši sv., ten lid opravdu s knězem spolu obětoval, ten lid viděl ve mši sv. prostředek, který ve chvíli největšího hnutí lásky Srdce Ježíšovo mu odkazem odevzdalo, aby si jím vymohl na Bohu všeho, čeho ke svému štěstí časnému i věčnému potřebuje. Velké doby vyžadují velkých prostředků. Snad nebylo od dob Kristových doby větší : avšak ani prostředku mocnějšího nebylo, který by dovedl světu vrátiti klid a štěstí, než nejsv. Eucharistie; Eucharistie jakožto obět a jakožto svátost. 0 této nyní více se mluví | ||||
|