|
| ||||
| ||||
|
Ročník XLIV. 1918- 45
2.V. Te Lucas peccatricem, sed ego amatricem virtutum iudico. . Phariseus dum spernit te deus mire cernit mundans a vitio. 3. V. Marsiliae apostola, evolvens hostis iacula tu cum sodalibus. N'. Ex hinc post statum gratiae assumens locum gloriae, apta caelestibus. EM. BEZLCNÝ Repetitorium pedagogiky. XXXIV. Trest. Trest je nepříjemný následek z I a. Má budit vedle citů nelibých vědomí viny a působit Ic tomu, by chovanec se po-lepšil a se střehl nezákonného konání. Rozlišujeme tresty p ř i r o z e n é a u m ě 1 é. Kdyby nepříjemné následky činí°t zlých do-stavily se ihned po činu, nebylo by třeba trestů umělých. Stává se však, že tyto následky se vůbec nedostavují, ba že zlo jest provázeno následky příjemnými. Proto nutno trestati uměle. Trestejme jen tehdy, když ostatní prostředky vychovávací selhou. Trestejme spravedlivě a používejme trestů, které co nejvíce se blíží přirozeným následkům dotyčného činu. Tak trestáme nesnášelivost osamocením, nedbalost donucením ku práci ; lháři odepřeme důvěry, línému zábavy. Přihlížejme při trestání nejen k činu, nýbrž též ke všem okolnostem čiti provázejícím, zejména 1{ mravní cítivosti chovancově. Trestem nebudiž, co jest chovancova po-vinnost. Casté tresty otupují zejména děti s vy-vinutost citlivostí a doporučuje se proto chovanci trest prominouti, když se přizná kajícně ke svému činu. Tresty budtež m í r n é a používejme jich v u r č i té m p o ř a d ti. Zejména ve škole bud učitel při používání trestů opatrným, aby neroztrpčil žáků a nepopudil proti sobě. Stačí mnohdy pohled, aby žáka nepozorného přivedl ke konání povinnosti. Nepomůže-li to, vyvolá učitel žáka jménem, napomene, varuje ho, a pohrozí mu trestem. Když to nestačí, pokárá ho, vytkne mu jeho konání neb udělí mu důtku. Zostření důtky děje se tím, že učitel ji zapíše do třídní knihy, sdělí s rodiči aneb že udělí ji ředitel před učitel- 4. V. Christicole nos lasse precamur, sed non casse roges pro venia, . Ut tua per suffragia relaxentur vitia tua prece pia. 1.0 peccatorum spes, exemplar desperatis Magdalena gratis a deo facta est. ALIw^ (Pokračování.) ským sborem. Dále trestá učitel tím, že žáka postaví v lavici a před lavicí — děje se to zejména při nepozornosti a nesnášelivosti —, že odejme mu čestný úřad, že nechá ho v poškole. O tomto trestu nutno učiniti s rodiči sdělení. Tělesné tresty jsoti v Rakousku ze školní výchovy vyloučeny. Nejtěžší trest jest d o č a s n é v y 1 o u č e n í z e š k o 1 V. Jest to však prostředek pochybný, protože žáci nezbední jsou , rádi, když do školy nejsou nuceni choditi. Upiné vyloučení ze školy není posud připustno, dokud není dosti škol pro děti zanedbané. Pochybený trest je opisování, zejména když nestává souvislosti mezi proviněním chovancovým a opisováním, na př. když se ho používá jako trestu při nepozornosti. Tupení, nadávky, vysmívání jsou vychovatele nedůstojny. Ani netrestejme žáků pro neschopnost. Hromadné potrestání celé třídy se nedoporučuje; trpí tím žáci úpině nevinní. V případě, že by celá třída nějakým způsobem se provinila, nese zpravidla vinu učitel opomenutím nutného dozoru. Učitel nezapomínej, že tresty jsou léky, Čím nezdravější škola, tím více nutno trestati, a tím drastičtějších trestú jest třeba. Jedná-li se o provinění, kterého učitel nebyl svědkem, musí věc vyšetřiti. Při trestání varujme se prudkosti a náruživosti; ukazujme trestanému mírnost a blahovůli a snažme se povzbuditi ho k dobrému! XXXV. Poučení a vyučování. Poučením objasňujeme při vhodné příležitosti některou událost, vysvětlíme její pří-činy a následky, udílíme pokyny pro jednání chovancovo. Na př. na procházce nalezne chovanec rostliny, vychovatel poučí ho o jich (Příště dále.) | ||||
|