|
| ||||
| ||||
|
52 CYRILL číslo 4,
předchůdců, jimž přidávání přizdob mohlo býti dovoleno, nebof nebylo obav, že by přidali, co by mohlo dobré harmonii škoditi. Lze míti za to, že mnohé přízdoby, které dnešní Sixtinští zpěváci provádějí, jsou ještě tytéž, které jejich předchůdci vynalezli, tím spíše, když dnešní jejich vzdělání hudební nevyrovná se onomu jejich předchůdců. V této chvíli nemá Sixtina kromě Bainiho žádného vynikajícího skladatele. Ale pěvci jsou dobře vzděláni a zpívají z listu. Přidávání ozdob atd. je v Sixtině příčinou mnohého zlořádu a nelze zapříti, že dnešního dne mnohá skladba bývá pěvci papežskými nevhodnými přízdobami znešvařena. Sem čítám především provedení Allegriho Miserere, při němž jsou sola tak vyzdobena, že nelze již hudbu nazvati touž; není přehnáno, ujišfuji-li, že sotva lze harmonie z toho rozeznati. Vůbec je tento výkon Sixtiny nejproslulejší, právě jedním z nejslabších. Nejkrásnější zpěv slyšíme při výkonech nejméně navštěvovaných, kdy se nejméně honbou po podivu dají strhnouti k nevhodným ozdobám. Jest patrno, že když při rozličných hlasech každý podle libosti přidává průchodné noty, harmonie často stane se protivnou. A což srdcervoucí kvinty a oktávy, když se piným hlasem intonují, byly mi prvně často nesnesitelny. Tak tedy jsou i nedostatky, nebof nil sub sole perfectum. Avšak většina solových zpěvů přednáší se tak zvláštním, neobyčejně krásným způsobem, že to opravdu nelze popsati! Nikdy nezapomenu jak mi bylo, když jsem při první mši, jíž jsem byl v Sixtině přítomen, slyšel Benedictus, které skoro celé přednášely hlasy sólové! (Bylo to pětihlasé Benedictus Fazziniho a bude vždy nejmilejší mi skladbou!) Tento způsob zpěvu má v sobě cos posvátného, co na mne působí mimoděk také při pohledu na některé staré obrazy, především Pietra Perungina a Franc. Francie; tento způsob vychází z opravdu náboženského přesvědčení! — Skorem každá sólová skladba má svůj zvláštní, jí přiměřený, Sixtině vlastní přednes, pro nějž však není pravidel. který musí býti ex usu nacvičen. Dříve jmenovaná výstřední část sólového zpěvu Sixtiny tvoří takořka přechod a počátek ostatní italské hudby církevní, která opravdu je hrozná! — Přes to, že nynější vikář Jeho Svatosti častěji již vydal nařízení, jimiž se hra úryvků operních v kostelích zapovídá, slyšíme přece skorem z každé brány chrámové, kolem níž jdeme, v domu Božím Rossiniho a Belliniho, a přiznávám se, že jsem se často na prahu obrátil, když mne duchovní potřeba vedla do chrámu, když taková ještě k tomu na špatných rozladěných varhanách prováděná hudba ke mně zaznívala jako na posměch. —Člověk myslí, pokud se hudby týče, jakoby v italských kostelích byl v divadle. Zažil jsem v Bologni, že při velké bravurní arii tenorové (složené od Pilottiho), v níž se zpěvák namáhal v závěrečné kadenci na Agnus Dei, nebo podobná slova množství koloratur a škál vypraviti z hrdla! Tu právě svému výkonu vysokým tónem chtěl posaditi korunu (byla to nevinná nona A nad dominantním akkorem na G), hlas mu přeskočil a četné publikum — počalo velmi slyšitelně kašlati a vzdychati! V tomto pro mne i z jiných důvodů pamětihodném městě zažil jsem také, jak při velké slavnosti (byl to den patrona sv. Petronia) skladba znova musila počíti, když se rozešli po několika taktech. Za takových okolností je tím více Sixtina opravdovou Stella maris — pravé refugium peccatorum, kterýchž názvů však piným právem a v pravém slova smyslu zaslouží i bez přirovnání k ostatní, tak hluboce pokleslé hudbě italské.« ÁK'WÁK GILLET CYRILL KŘIKAVA, č. ř. Praem., farář v Mlad. Bříštích. Jednafný zpěvník. Dočítám se, že ctěná redakce »Cyrilla« žádá o návrhy a přání ze všech diecésí k vy-dání nCeského kancionálu«. Dovoluji si též podati návrhy. 1. T e x t i m e 1 o d i e budtež podány v té podobě, ve které byly p ů v o d n ě složeny, není-li původce znám, budtež podánv v n e j s t a r š í podobě, v níž se objevují. Všecky přílepky budtež vynechány. Také při liturgickém zpěvu církcvní-n provedl reformu Pius X. tím, že dal komisí zjistiti nejstarší podobu zpěvu liturgiciiého. Jako jiná díla umělecká zachovávají cenu jen v původní podobě, tak i skladby hudební a zpěvní. Přepracováním pozbývají ceny. 2. Novější češtině bud p ř i z p ů s o b e n t e x t jenom tenkráte, n e b y l-1 i b y původní text již s r o z u m i t e 1 n ý, kde se objevují jen výjimkou tvary neobvyklé, n e b u d i ž text měněn, a tvary ty budtež vysvětleny pod čarou. | ||||
|