|
| ||||
| ||||
|
Ročník XLIV. 1918. 55
nezachovaly. Jsouf i ony dokumentem vzdělanosti á měřítkem náboženského života. 15. Písně budtež vytisknuty s notami. Zachová se jednota nápěvu. Jak na tom záleží, to posouditi mohou zvláště duchovní správcové na hranicích diecésí. Lidé i když not neznají, dovedou si přece z nich učiniti úsudek, co se má zpívati níže a co výše. Ve škole se může pak lépe kostelní zpěv pěstovati. 16. Kde z důležitých důvodů původní text a původní melodie zachován n e b y 1, budiž v poznámce uvedeno, proč se tak stalo a kde ]ze původní text a melodii nalézti. Nebo se to může uvésti v předmluvě k celému zpěvníku. e d n o ta se nejlépe zachová, provede-li se důsledně zásada podložená v 1. návrhu. Další odůvodnění jako při 1. návrhu. 17. Písně, jež nebyly původně jako mešní složeny, nebudtež předělá-v á n y n a m e š n í. Dočetl jsem se, že kdosi chtěl tak píseň »Narodil se Kristus Pána zreformovati. Máme dosti mešních na všecky doby roku církevního. Při tiché mši sv. je dovoleno liturgickými předpisy zpívati jinou než mešní píseň. Další odůvodnění jako při 1. návrhu. Lid si rád zazpíval přede mší sv. a po ní, předělá-li se všecko na mešní písně, přestane zpívati. 18. Text bud prohlédnut též dobrým d o g m a t i k e m, jenž zároveň bud znalcem řeči. Zpěv l IVFÁ,KIW ADOLF PARMA O úpravě hmotných poměrů varhaníků a ředitelů kůrů jednal výbor Ob. Jednoty Cyrillské, jak již zde bylo oznámeno, na své poslední schůzi. Z podnětu výboru vyšel také ve velikonočním čísle »Našince« o tomto tématu obšírný článek.. jenž na podkladu známé resoluce valné hromady I. odboru hudebních stavů a osobní zkušenosti pisatele nepřináší sice ničeho nového, ale shrnuje všechny stesky i návrhy a předkládá je nejširší veřejnosti katolické k úvaze, aby takto připravena byla půda pro případné krolcy nejd. k. a. konsistoře, dopřeje-li tato sluchu žádosti o nápravu podané výborem. Podaří-li se věc, jest ovšem dosud nejisto, ale Cyrillská Jednota tímto opět do-kazuje, že ve svých známých snahách dovede nejen připomínati povinnosti, nýbrž že se i všemožně stará o to, aby vykonavatelům jejího programu se dostalo patřičného životního prostředí, v němž by s chutí a nerušeně mohli pracovati. Ovšem, že zdar závisí od vlivů, vliv pak od počtu a zdatnosti stoupenců, v tom případě členů jednoty. V diecésním výboru zasedají sice též osobnosti, jejichž slovo nepostrádá závažnosti ; ale bohužel, celá naše arcid. Jednota Cyrillská až dosud příliš ještě se podobá známým karikaturám s velikou hlavou a směšně malým trupem. Vystoupí-li i někdy výbor, za nímž jen nepatrný hlouček organisovaných členů stojí, s nějakým požadavkem, působí jeho návrhy nutně dojmem více méně soukromého mínění, bez veliké morální závaznosti. Páni varhaníci stojí si v cestě svému vlastnímu prospěchu, nechávají-li těch nělcolik opravdu vlivných osob v jakési »splendid isolation« jako generály bez vojska včele slaboučké korporace se bíti za své vlastní zájmy, zatím co oni sami se založenýma rukama přihlížejí, obtneztijíce se na pouhou kritiku, když se věc dle jejich přání nepodaří. Máme přece po diecésí tolik zdatných sborů kostelních, jež cyrillský program z pře-vážné části vlastně již dávno v praksi" provozují, a kterým k úpině cílevědomému působení neschází skoro ničeho jiného, nežli výslovné připojení k jednotě Cyrillské. Dokud však'toho není, zůstávají všechny tyto zdravé, silné údy velkého církevního hudebního tě-lesa naší rozlehlé diecése tělem bez hlavy, pouhým shlukem lidí, kteří o sobě navzájem nevědí, tím méně jsou s to dáti svým příbuzným tužbám ukázněný výraz v podobě řádně uspořádaného společného projevu. Jak zcela jinak by se pracovalo v ústředí u vědomí, že | ||||
|