|
| ||||
| ||||
|
78 CVRILL číslo 5.
Humpolec. Svatý týden v chrámu sv. Mikuláše K v ě t n á n e d ě 1 e: Asperges introit, graduale, offertorium a communio dle Gr. pr. Pašije od Bohuslava Kašpara. Ve středu o půl 6. hod. »Variationen liber Weinen und Klagen von Bach pro varhany od Liszta. Hrála sl. Božena Rychnovská. Zelený čtvrtek: Introit a kommunio dle gr. pr. Kyrie a Gloria ze Sychrovy mše A dur. Gr. Christus factus est, Offert. Dextera Domini, O salutaris a Pange lingua od Fr. Sktherského. Sanctus, benedictus a agnus dle gr. pr. Odpoledne hodinky dle kancionálu. Velký pátek: T r a c t y Dotnine audívi a Eripe me Domine dle gr. r., pašije od Jos. Nešvery, vložen sbor od Haydna: Temnoty snesly se, Popule meus od Fr. Skuherského, Vexila regis dle gr. pr., Ecce quomodo od Handla. B í l á sobota: Kyrie dle gr. pr., Gloria, sanctus a benedictus z Treglerovy Missa brevis, alieluja, Laudáte, vespere a magnificat dle gr. pr. Vzkříšení. Hodinky dle kanconálu pak průvod, načež v kostele Te Deum od Jos. Foerstra, Regina coeli od Horníka a Tantum ergo od Říhovského. H o d B ož í: Introit a communio dle gr. pr. i sekvence Victime, Fr. Picka Haec dies a Terra trémuit a mše F dur. P o n d ě l í velikonoční: Introit a communio dle gr. pr. Haec dies a Angelus Domini od Skuherského a mše z B od Picky. Otto Rychnovský, ředitel choru. D. J. C. V HRADCI KRÁLOVÉ. DR. J. CIBULKA.) Labská Týnice. Ve svatém týdnu provedeny byly v děkanském chrámu Páně tyto skladby: Boh. Kašpar, České pašije na Květnou neděli a Velký pátek ; K. Douša, Výtky Spasitelovy; J. A. Skroup, Vexila Regis; Ed. Tregler, Missa brevis, op. 9; Fbrster, Terra tremuit, Viktime pasch. laudes chorálně, A. Kubišta Pange lingua, L. Cherubini Ave Maria. Na Velký pátek večer provedeny byly: Fr. Picka, Umučení Kristovo, op. 32 pro mužské hlasy a sice: Kristus bičován —Ježíš trním korunován — Kristus klesá —Ježíš potkává Marii — Smrt Kristova — Pohřeb Kristův. Sbory tyto zapěny byly kvartetem mužským (t J. Adamec. pp. Buzek, Chytrý, Kubišta). AI. Kubišta, ředitel kúru. A. J. C. V OLOMOUCI. A. PARMA. Výborová schůze arcid. Jednoty Cyrillské konána byla v Olomouci dne 17. dubna 1918 za přítomnosti místopř. Dra Hejčla, ord. zástupce Dra. Martinu, pokl. P. A. Parmy, sborm. řid. Petzolda a členů far. K. Dostála, chefred. Světlíka. Předmětem jednání byla hlavně otázka varhanická. Pře-čten přípis k. a. konsistoře, jenž obsahuje tyto body 1. Novou cynoturou z r. 1917 stanovenou pro varhaníka z nadací dvojnásobná odměna proti dřívějšku. 2. O obtížném řešení otázky zvýšení platů varhaníkům pomocí konkurrenčních výboru bude uvažováno-Usneseno pak požádati k. a. konsistoř, aby otázka tato dána byla na program letošních dekanátních konferencí. (Poznamenati třeba, že bezprostředně po schůzi byla témata pro děk. konference uveřejněna v Acta Curiale, jež v den schůze se nalézala již v tisku. Tím stalo se toto usnesení pro letošek bezpředmětným.) Přijat návrh, aby nejd. p. probošt a poslanec Dr. Stojan byl pozván k poradě, zdali by bylo možno ve sněmov. ě dosáhnouti, aby stát doplňkem ke konkurrenčnímu zákonu působil na úpravu varhanických platů. Projednána akce prof. Hromádky z Brna, jenž sbírá statistický materiál o hmotných poměrech varhaníltů, aby na jeho základě některý z českých poslanců ve sněmovně se této záležitosti ujal. Výbor vyslovuje pochybnost o zdaru tohoto podnikání, ne- bude-li provedeno v souhlase s metodou, dle níž výbor dosud postupoval. Sebraný materiál bude, pokud se týče o]omucké diecése, vyžádán k nahlédnutí a zpracování k dalším spolkovým účelům. Chefred. Světlík svoluje, aby pro potřebu vznikajících farních Jednot zatím otištěn byl vNašinci« z ~Cyrillaa článek B. Kašpara, v němž jest obsažen seznam vhodných liturg hudebnin, jenž bude časem rozšířen zvláště s ohledem na kury nejvíce zaostalé. Publikace článků o varhanické otázce vzata na vědomí a us-leseno uveřejniti populárně psaný návod, jak za-kládati farní Jednoiy. Pokladnictví bude přeneseno do Olomouce, ježto chekové řízení se tím usnadní Schúze skončena debatou o novém =Českém kancionálu< a usneseno požádati pražskou redakci, aby ne-spěchala s vydáním, vyčkala mínění jednotlivých diecésí a též výboru olomouckému jeden exemplář ještě před vydáním poskytla k nahlédnutí. KRITIKA. Česká Filharmonie a hmotné poměry Českých hudebníků. V Rusku svrhli cara, v Pardubicích Dra. Zemánea, po carovi přišel Kerenský, po Zemánkovi Celanský a protože dle platných zákonu každé revoluce nikdy se neudrží bezprostřední nástupce sesazeného vladaře, nahradili v Rusku pana Kerenského nějakým Cederblumem a_ jsem nyní žádostiv, kdo ujme se vedení Č. F. po Celanský M. Za-tím jsme všichni spokojeni: C. Filharmonie má Čelanského, Celanský má Filharmonii, obecenstvo kochá se nádhernými výkony orkestru a také pan Dr. Zemánek zajisté nepláče, žije z vydělaných Dprý sedmdesáti tisíc vesele a bez nepříjemných starostí, které mu za jeho působení činili různí hudební kritikové. Ze pro Č. F. také něco vykonal, o tom zatím mlčí. — Pamatuji se jako dnes na první odboj orkestru a sboru Národního divadla proti nenáviděnému tehdy 2tyranuc Kovařovičovi. Také tehdy oslňoval Celanský obecenstvo nádhernými výkony orkestru a sympatie celé veřejnosti byly na straně stávkujících. Kovařovic však železnou energii vydupal za šest neděl nový orkestr, kritickou dobu překonal pomocí dámského sboru a solistů, činohra pomohla, nadšení obecenstva pro C. F. vyprchalo a sdružení octlo se záhy ve stí-sněných poměrech. Bez peněz a bez kanonu těžko dělat revoluci řekl již r. 1848 Bakanin Pražanům. Tehdy byla Filharmonie bez peněz a bez not. Jediný člen, který z onoho orkestru dnes ještě v Č. F. působí jest výborný fagotista pan Mašek. — Dnes ovšem jsou poměry podstatně jiné, aspoň si tak myslím. Obecenstvo je vyspělé, dovede význam C. F. ocenit a hlavně — má peněz dost. Spor mezi dirigentem a členy orkestru děl se obvyklým u nás způsobem. Orkestr uveřejnil »zasláno,<, Dr. Zemánek talttéž, následovala replika, duplika a feď to snad mají v rukou advokáti. V ossianské mlhy halilo a halí se do dnes »Družstvo Č. F.<. Nevíme dosud nic o jeho poměru k dirigentovi a hudebníkům, nevíme vůbec zdali ještě existuje. Ze zajímavé polemiky dověděli jsme se zajímavé věci. Na př. že Dr. Z. hrozil odbojníkům =frontou«. Snad je to pravda, aspoň pan doktor toto tvrzení nevyvrátil. Bylo by zajímavo konstatovat, zdali skutečně měl pan doktor tu velkou moc posílat své hudebníky do fronty neb — vice versa od Dfronty je ochránit, dále proč si pánové na toto zvláštní jednání již dříve na příslušných místech ne-ztěžovali. ještě důležitější jest však odhalení o bídných platech hudebníku. 180 korun měsíčně jest skutečně hanebná mzda, za kterou dnes nepracuje ani nekvalifikovaný nádeník. Nestačí to ani na pořádné boty. Oč více mají však členové sborů našich předních divadel? A co konečně — co dostávají učitelé | ||||
|