|
| ||||
| ||||
|
Roč. XLIV. 191 s. 79
zpěvu na středních školách? varhaníci a mnozí ředitelové kůrů? A při tom žádného dovolání! Dělník stávkuje, varhaník stávkovat nemůže, odehraje to za něj nějaký diletant; jen když organum mečí. A když ne — tak varhany mlčí. — Vzpomínám zde příhody z mladých let, V jednom kostele ve městě X byl regenschori ze staré školy, který si potrpěl na důkladné provádění mší starého Brixia, Fůhrera, Horáka atd. Při každé větší slavnosti měl pohromadě řadu velmi dobrých hudebníků instrumentaiistů a vokalistů, Kteří obdrželi za svoje výkony po zlatce. Varhaník hrál každý den a měl měsíční královský plat 8 z]. 33 kr., k tomu za každý mimořádný výkon 52 kr. Hudebníkům to bylo konečně hloupé a žádali zvýšení honoráře. Pan regenschori, ač ze staré školy, uznal přece, že toho platu je příliš málo a šel se suplikou k patronovi. Tento blahosklonně vyslechnuv výklady starého pána pravil: »Opravdu, a to ty hudebníci hrají za ty peníze?« »Ano, a proto bych prosil, aby jako se jim ten plat trochu ...- ~A, to ne, necháme to jak to bylo a nemusejí tak často hrát.« Od té doby se hrálo na varhany jen v neděli a slavnostní mše se provozovali jen o největších svátcích = za ty sarné peníze. — Pravil jsem, že jsou dnes poměry pro Č. F. nad míru příznivé. Pře-I sdružení, aby získalo administrátora, kte-ý by obchodním duchem stejně.vynikal jako vyniká uměleckými kvalitami dirigent Celanský. Za dnešních poměru lze zvýšit vstupné do abonentních koncertů směle o 100 pro-cent a obecenstvo se do nich stejně pohrne, protože kvalita výkonů velkou měrou stoupla a hlavně — protože je víc peněz než před válkou. Pak se mohou skandální platy podstatně zvýšiti. Varhaníkům ovšem dnes pomoci není ... E. B. RUZNÉ ZPRÁVY. Státní zkoušky z hudby. Ke státním zkouškám z hudby přihlásilo se 62 kandidátů a to ze hry klavírní 31, ze hry houslové 7, ze zpěvu 14, z varhan 2, ze zpěvu a klavíru 4, ze zpěvu a houslí 2, ze zpěvu a varhan 1, ze zpěvu a klavíru 2, ze všech předmětů 1 kandidát. Odstoupili 3 1 Nařízení o ochraně varhan. Ústavní var-hany jsou ochráněny před výběrem jen v učitelských ústavech a hudebních školách. V klášteřích a institutech se zachovají varhany jen tam, kde lze dokázati, že jsou žáci vyučováni ve hře na varhany. (In Klóstern und Instituten wáre der Schúlernachweis zu verlangen.) Kde toho nelze dokázati, jest píštaly vzíti z prospektu po předchozím rozhodnutí c. k. ministerstva kultu. (C. k. památkový úřad ze 7. III. 1918 -é. 816.) Ochráněny jsou varhany se stanoviska hudebně-technicl<ého na návrh Dra. D. Orla c. k. památkovým úřadem ve Vídni (č. 1608 ex 1918): Veliké varhany ve Smetanově sále Obecního do-mu, S u d ě j o v (diecése Královéhradecké, vikariát Kutná Hora), Ř e p í n (diecése Litoměřická), M u t ějovice. Steckerovo „Te Deum” pro smíš. sbor a varhany provedl pěvecký sbor konservatoře hudby (14. S. 1918). Bylo to první veřejné provedení na pamět nedávno zesnulého autora. Řídil je pevně a zručně bulhar Stefanov. Prokomponované věty tří-dají se s psalmodickými recitativy, jež mohou dlepoznámky autorovy v partituře bud zpívány jednohlasně s průvodem varhan nebo vícehlasně bez průvodu. Hlubokým dojmem působí tyto recitativy, když v jemném pianissimu zcela volně dle pravidel rytmiky v psaimodii se přednášejí ve vícehlasu bez pruvodu. Tím působí protiklad ke slavnostnímu rázu prokomponovaných vět a zvyšují jejich majestátnost. Doufáme, že i naše kůrv chopí se této Steckerovy cenné skladby a že ji budou častěji zpívati při význačných církevních slavnostech. Jsme vděčni panu vl. r. Kaánovi a prof. Spilkovi, že zařazeno bylo jedno z poslednějších a větších děl Steckerových jako závěrečné číslo veřejné produkce konservatoře ve velkém sále Rudolfina. Škroupův „Dráteník” dáván byl 16. května ve Smetanově sále na pamět položení zakladního kamene k Nár. divadlu. Poprvé se provedla česl<ého skladatele na český text psaná opera r. 1826 ve Stavovském divadle. Pak je dávalo Nár. divadlo r. 1895. O nynější provedení má zá31uhu Bohumil Spidra, bývalý žák reálky v Praze-VII., nyní městsl<ý úředník. Již na reálce mu dána z mládí příležitost, aby se mohl vycvičiti v _řízení a schopnost a pevnost v ovládání orchestru České Filharmonie a celého ensemblu ukázal při provedení první české opery. Opera ve 2 oddílech mimo text nemá hlavně hudebně na sobě nic českého, děj je vyprchalý a naivní, ale jako kus naší historie jest na výsost zajímava. Nyní chápeme dobře její steny s vychvalováním vla ti a mateřčiny ; tehdejší probuzení vlastenecl<é odpovídá zcela nynějším našim tužbám. Proto provedení Dráteníka-bylo tak vřele přijato i z venku přibylým obecenstvem. Účinkuje v ní jen 9 osob a dá se snadno s průvodem klavíru provésti na malých venkovských scenách. Pražští herci za vedení Spidrova již dostali několik nabídek, aby provedli Dráteníka na venku. Veškeré informace o získání tohoto sdružení na venek podá ochotně redakce >-Cyrilla«. D. 0. Konstistorní rada Dr. Karel E i c h l e r v Brně zemřel v květnu. Narozen 1845, byl profesorem církevních dějin a kanonického práva v Brně. Diecési brněnské zanechal skvělou památku, uspořádav třídílný kancioná] »Cesta k věčné spáse«, z něhož učinil výtahy pro školy národní, střední a pro lid. Sebral obsáhlý materiál zpěvní hleděl jej i vročiti i nalézti původce písní. _Podjal se veliké práce, kterou štastrrě i dokonal. Cetné články jeho přinášel »Cyrill« v letech předešlých. Různé. Pražský H I ah o 1 má za sebou 55 let slavného pěveckého života. Měl letos mezi výkonnými členy 136 dam, 117 mužů, což jest obdivuhodný počet ve čtvrtém roce války. — Osvětový s v a z uspořádal 29 hudebních večerů s 15000 návštěvníky a 4 odpolední sváteční koncerty s 5200 posluchači. -- Ústřední jednota zpěváckých spolků slaví jubileum svého založení před 50 lety. Schůze konána 18. 1 Akce o upravu platů ředitelů kůrů-Prof. Ant. Hromádka, ředitel kůru katedrálního v Brně zaslal ředitelům kůru dotazníky, z nichž toto vyjímáme: Konečně podařilo se pro naši akci získati slovutného pana poslance Dr. Fr. Lukavského, který slíbil v příhodném okamžiku jednání sněmovního přednésti naše požadavky. Slib svůj spinil 13. t. m., kdy v plenární schůzi sněmovny při jednání o kongrue podal resoluci, »kterou se vláda vyzývá upraviti právní a hmotné poměry ředitelů kůrů a varhaníků, avšak pro mimořádně velikou nouzi prozatím po-skytnouti jim výpomoc ze státních prostředků. Resoluce ta byla sněmovnou podporována a přikázána | ||||
|