|
| ||||
| ||||
|
YRI liIl
ČASOPIS PRO KATOLICKOU HUDBU POSVÁTNOU V ČECHÁCH, NA MORAVĚ A VE SLEZSKU ZÁROVEŇ ORGÁN A MAJETEK OBECNÉ JEDNOTY CYRILLSKÉ. ZAKLADATEL FERD. LEHNER. ^ RED. DR. DOBROSLAV OREL. ROČNÍK XLIV. ČERVEN 1918- ČÍSLO 6. .CYRILL< vvchází měsíčně mimo prázdniny desetkrát za rok. Roční předplatné 5 K (mimo Rakousko 6 K), jakož i jiné peněžní zásilky, rekiamace nefrank. a inseráty budtež zasílány na O. J. C. v Praze 1370-II„ Feřdinandova tř. 6. do a d m i n i s i r a c e. — Veškeré rukopisya časopisy na výměnu přijímá r e d a k c e Cyrilla< v Praze-V. 133. Eliškti• Krásnohorské 11. Redak. sbor : zaD. J. C. v Č. Budějovicích K. B o č e k ; za D. J. L. v Praze prof. Dr. F r. S t e j s 1< a I, Král. Vinohrady ; za Litoměřice J. C. S y c h r 7, Ml. Boleslav; za Olomouc A. P a r m a, .arář v Rešově; za Brno O. N ecid, farář v Lednici u Břeclavě; za Slezsko prof. R. Wiinsch, v Mor. Ostravě. NARIZENI o odebirani easopisu „CYRILE” na učet zadnšnino jmění je nejd. k. arclb. konsistoře v P r a z e s 8. ledna 1909 čis. 16.587, nejd, b. konsistoře v B r a d c i H r á 1 o v é z 21. ledna 1909 č. 1225, nejd. b. konsistoře v L i t o měřic í c h z 15. února 1909 č. 975 a nejd. b. konsistoře v č. B u d é j o víc í c h a 15. února r. 1909 č. 4„ nejd. areb, konsistoře v O 1 o.m o u c i v „Acta Curiae Archiepiscopalis Olamucensis N. 15 r, 1917 ze dne 16. listopadu 1917 č. 16.886. POVOLENI nejd. bistr. konsistoře v B rn ě v „Acta Curiae čís. li., 1913, VIII., str. 179” a svolaní pro farní kostely pod patronátem aeměoanským a náb. matice výnosem ministerstva kultu a vyučování s 6. března 1912 čís. 872. En PAUKNER Jan Nep. Maýr. (Ku 100letým narozeninám.) Jsou věci, vzpomínky, stati a články, které by se i do »Cyrilla« psáti mohly, jiné měly by se psáti a některé musí býti psány, aby snad nevyčetl mu někdo jednostrannost nebo nevšímavost nebo dokonce nespravedlnost. )an Nep. Maýr ('e 1818, -f- 1838) dobrým právem si zaslouží vzpomínky v »Cyrillu« ke stoletým narozeninám a 301eté památce svého úmrtí. O slavnostech 501etého trvání Národního divadla muselo jméno jeho býti jmenováno Byl sice jen ředitelem »Prozatímního«, ale k základúm »Národního« přispěl nejedním mohutným balvanem. Tyto zásluhy jeho nepopíratelné byly asi nejspravedlivěji uznány a oceněny — stručně sic, ale vystižně — Em Chválou zejména ve feuilletonu »Nár. Politiky« v posledních dnech. »Byl muž práce, nejen vedl, nýbrž vychovával orkestr divadelní, vlastní rukou opisoval partitury cizích oper atd., takže úkonnost české opery vynikala nad německotl. Byl muž n e ú p r o s n é k á z n ě, tak že — dle slov Smetanových — »upomínala spíše na húl kaprálskou nežli na ta taktovku«. Dle »Cecha« ze dne 26. II. t. r. byl i m u ž o b ě ta v ý, který obětoval nejen své umění, nýbrž i své zdraví a peníze českému divadlu. jehožto finance jakožto obětní beránek Společností divadelní sanoval ... Zajisté příčin dost, aby jméno jeho v dějinách českého divadla s úctou bylo jmenováno. Než ani v dějinách církevní hudby české nesmí toto jméno chyběti; bylf po desítiletí ředitelem hudby chrámové na dvou pražských kůrech, u Křížovníků a u Františkánů, a to až do své smrti (27. X. 1888). Byl jsem pod jeho taktovkou v obou kostelích piných 5 let (1880—1885) jako vokalista kláštera Křížovnického a excurrendo-vokalista kostela františkánského. Byl jsem také po 3 léta (1900—1902) jeho druhým nástupcem (po kapelníku Angrovi) v ředitelství kůru křížovnického. Znal jsem ho tedy dobře a vážím si ho upřímně, třebas výrok Smetanův »o kaprálské holi« nejen podškrtnouti, nýbrž ještě ku svému za-hanbení a pánů kolegů-kluků z té doby doložiti musím, že jsme taktovky Maýrovy leckdy pocítili i na svých hlavách jakožto prostředku — disciplinárně paedagogir_kého. Kdo čteš — rozuměj! | ||||
|