| ||||
| ||||
Roč. XLIV. 1918. 93
zaný, anebo jehož se jen ztěžka při něm doděláváme! Neopomeňte ovšem slabik přízvučných označiti tiskem tučným! Jinak se dožijete na svých miláčcích malé radosti. 1. Jako doklad toho, uvádím ukázky z litanií k sv. Josefu od našeho sl. skladatele Norberta Kubáta, jež vyšly jako příloha »Cyrillag v r. 1909. V tomto díle svém uchýlil se slovutný pan skladatel od obvyklé církevní praxe, dle níž jsou, jak známo, invokace v litaniích upraveny metricky. Tak zpíváme na př. v litaniích o všech svatých: r Pater de coelis De - tis! Sancta Ma - - ri - a! Sancta Dei Ge - ni - trix! Sancte Ste - pha - ne! Anebo: Sancte Augu - sti - ne! atd. Propi - - - - ti - us e sto! Ab om-ni ma - lo. A morte per pe - tu - a. In die ju - di - ci - i. atd. Přízvuk tu spočívá vždy na téže notě a nepřechází s noty na . notu, jak to shledáváme v litaniích k sv. Josefu od N. Kubáta, kde čteme na př.: Svatý 7o se - fe! Světlo pa - - - tri - ar - chův! Cudný ochránce přesva-té Pan - ny! Pěstoune Syna Bo - ží - ho! Bedlivý stráž - - ce Kri - stův! Hlavo svaté Ro di - ny! atd. Je to správné ? Je.") -- A zpívá se to také tak ? Bohužel, nikoliv! Pan autor chtěl asi dopřáti pěvcíttn větší svobody, ale dožívá se za svou dobrou vúli černého nevděku. Převeliká většina zpěvákú nemá totiž tolik jemnocitu pro rytmus naší drahé mateřštiny, kolik ho p. autor předpokládal, a zaujata melodií klade přízvuk buďto stále na notu a anebo stále na notu g dle toho, jak začala. Tím se činí ovšem násilí rytmu českého slova. Snad by se dosáhlo úmyslu páně skladatelova, kdyby slabiky přízvučné byly vytištěny tučně, jak jsem učinil v uvedené ukázce. Pravímsnad«; nebof die mého domnění žádal by, resp. očekával by p. autor i při tomto opatření příliš mnoho od nynější roztržité generace, která pro melodii zanedbává pravidelně rytmu slova. V zájmu správného před-nesu bych doporučoval ustáliti se na metru jednom, v němž by nota q byla přízvučnou. Noty a k tomu účelu zvoliti nelze. Zněly by tedy uvedené invokace takto: I Sva - - tý )O - se - fe! Světlo pa - - - - tri - ar - - chův! Cudný ochránce přesva- té Pan - - ny! Pěstoune Sy - - na Bo - ží - ho! Bedlivý Stráž - - ce Kri - - stův! Hlavo sva - - - - té Ro - di - ny! atd. Tak by tomu bylo i v třetí části vzývání od č. 17.--26. při vzorci: r I _ _ Milovníče chu - do - by! Ochránce pa - - nen! atd. Princip tento navržen p. skladateli redakcí ACyrillax, aby odpadly všechny noty nadpočetné (v závorkách) a tím usnadněna notace. | ||||
|