|
| ||||
| ||||
|
Ručník XLJV. 1918. 103
hraje zdarma, žáci zpívají zdarma. A tu chce na chudé vdově ředitel kůru peníze? Za to, že nic nedělal a nic také neztratil? Takové jednání vrhá na pražského ředitele kůru prapodivné světlo a měli by se proti němu ohraditi všichni jeho pražští kollegové. Rozhodně hájíme vždy práv ředitelů kůru, ale zde žádného není. Lépe by učinil, aby řádně na kůru sám zpíval a hrál a nevyháněl svými produkcemi lidi z kostela. A vdova po profesoru nemá ani nároků na pensi ! Úmrtí. V posledních měsících oznámeno z ciziny několik úmrtí vynikajících hudebních skladatelů. Je to především francouzský impressionista C! a u d e D eb u s s y (zemřel v březnu). Narodil se 22. srpna r. 1862 v St. (iermain an Laye, byl žákem pařížské konservatoře. Byl zjevem zvláštním, zcela svým. Byl, jak o něm řečeno Maeterlinckem hudby Mallarmém tónů. Pokusiv se užiti v harmonii tónů svrchních, snažil se hudebním svým impressionismem rozvazujícím kontury, náladu, přirozené tóny a touhy duše vyjádřiti tóny. Vše se soustředilo v kresbě nálady. Jak díla jeho I Z cyritlského ruchu v cizině. Ve Švýcarsku utěšeně se šíří ideje cyriilsl<é, hlavně officielním zavedením chorálu v diecesích švýcarských. Orgánem Cyrillistů je časopis pro církevní hudbu =Der ChorwáchterR, který vede kapit. kaplan Bedř. Frey v Lucernu a vydává firma M. Ochsner v Einsiedelnu. Tamtéž vydali P Ambros Schneder 0. S. B a Bedř. Schefold O. M. C. mešní knížku pro chrámové pěvce >Der 1 Všeobecný spolek Cecillský v Německu pro rok 1918 má tuto zprávu: předsedou jest prof. theol. Dr. Heř. Miiller v Paderbornu, místopředsedou kapitulář ná dómu v Brixenu Msg. Ignac Mitterer, pokladníkem knihkupec Fr. Feuchtinger v Řezně. Kollegium referentů skládá se z 24 skladatelů a hudebníků církevních. Z Rakouska jsou zastoupeni Vincenc Goller, řed. školy pro církevní hudbu v Klosterneuburgu, Jan Jiří Maurer, kapelník na dómu v Štýrsl<ém Hradci, Msgr. Ignác Mitterer v Briixenu, Max Springer, prof. na círk. hud. škole v Klosterneuburgu, Lambert Streiter, ředit. kůru při far. chrámu v Innsbrucku. Vědecká komisse skládá se z profesora univ. Strassburgské Dr. F. X. Mathiasa, P. Isid. Mayrhofra O. S. B. v Seitenstettenu, Dr. Heř. Můllera v Paderbornu, univ prof. Dr. Petra Wagnera ve Freiburgu (Švýc.), Dra. Karla Weinmanna, řed. círk. školy pro círk. hudbu v Řezně. Naše církevní hudba v cizině. Není toho mnoho, ale přece. Zajisté provádí se mnoho našich skladeb, o jichž provedení zpráva do hudeb. časopisů se nedostane. Čteme na př., že u sv. S t ě p á n av e V í d n i_provedena Nešverova mše in hon. S. Eugenii, ve S t ý r s k é tn Hradci >Te Deum z V. Ríhovského, v S o 1 n o h r a d ě K. Douši mše D, V. Nováka 10. mše. Zajímavá jest zpráva z B o r n u ve Švýcařích, kde Cecilská Farní]ednota v kostele Nejsv. Trojice provedla F. S y c h r o v u: Missa octo vocum, o čemž čteme obšírný referát v časop. švýc. aChorwáchter<, v níž také dovídáme se o jejím původu. * Nová německá hudební společnost. Dne 21. prosince 1917 byla v Berlíně od zástupců hudební vědy založena společnost, která má sloužiti bádání hudebně vědeckému a prohloubení hudebního života. Má tedy pro oblasti německy mluvící nahraditi bývalou »Mezinárodní hudební společnost=. Pořádati se mají pravidelná shromáždění, vydávati časopis. Do ředitelstva zvoleni Dr. Heř. Krets:hmar (Berlín) předsedou, Prof. Dr. H. Abert (Halle) jednatelem, dvorní rada Dr. O. von Hase (Lipsko) pokladníkem, členy pak Dr. Adler (Vídeň), Dr. Sandberger (Mnichov), Dr. Al Schneider Vratislav), Dr. M. Seiffert (Berlín) a Dr. J. Wolf (Berlín). Roční příspěvek 20 Mk. Při-hlášky přijímá fa. Breitkopf a Hártel v Lipsku (Ni rnbergerstr. 36). * Knížecí ústav pro hudebně vědecké ba-dání v Blickeburgu jmenoval první řádné členv, z nichž jmenujeme známé hudební badatele: Dr. H. Kretschmara (Berlín), Dr. H. Riemanna (Lipsko) z Mnichova, Dr. Theod. Kroyera a Dr. Ad. Sandbergra, Dr. A Scheringa (Lipsko), Dr. Eug. Schmitze (Drážďany), prof. Dra. Kar. Weinmanna z Řezna, prof. Dra. J. Wolfa (Berlín). • Stroj ku psaní not slepci, V Mnichově žijící hudebník a korrektor Vilém E n d e r l e i n vynalezl stroj, kterým slepci hudebníci sami mohou psáti své skladby. Stroj je as 70 cm. dlouhý a má klavesy podobné klavíru, na nichž jsou značky slepeckého písma hudebního. Devět kotoučů s typy obsahuje všecky rhytmické změny not jako čtvrti, šestnáctiny atd. a všecky ostatní k notopisu potřebné značky. Protože klavesa píše původně osminy, potřeba k rhytmické změně přeměny, potom je tu kolo, které dělí noty dle trvání, tak že čtvrtová nota má větší místo než osmina atd. Ručička se dvěma zvonky upozorňuje slepce, píše-li na řádcích, či mezi nimi. Ku psaní není třeba zvláštního notového papíru a celé zacházení se strojem jest velmi jednoduchá. Stroj byl ohlášen již u patentního úřadu. Stroj stojí asi 800 Mk. Archív fonogramů zřízen byl na podnět rakouského ministerstva války při vídeňské akademi věd z vojenských písní, které nynější válka bud zase oživila nebo vytvořila. Úkolem tím byl pověřen Dr. Leo Hajek, asistent ústavu. Ve sbírce jsou zastoupeny podle jednotlivých pluků všecky řeči rakouské i ně-která nářečí. Celkem zhotoveno na 80 snímků, nejvíce písní pochodových. Ministerstvo války má úmysl vydati nejlepší tyto písně ve formě zpěvníku. Stará písnička případná na poměry nynější: Sladký med jest pouhá hořkost, drahý cukr, samá trpkost, víno s jedem jest míseno, s žlučí, octem porušeno. Již umlkly varhany *), cymbály jsou zacpány, na harfách, houslích a loutně strhaly se struny hřmotně. Amen, necht nás to nemíne, ale at světa zlost mine, aby, když ta jest proměna, následovala odměna. *) Po rekvisici píaxl. | ||||
|