|
| ||||
| ||||
|
Ročník XLIV. 1918. 119
111 ^ ^ ^ ^ ^ a ^I ČINNOST CYRILLSKÁ ^^^^^^^^ OBECNÁ JEDNOTA CYRILLSí%Á. Schůzi o úpravě platů ředitelů kůrů a varhaníků svolala Obecná Jednota Cyrillská na den 4. června 1918, pozvavši k tomu zástupca Cyrillských jednot z diecésí českých i moravských. Přítomni byli: Msgre Ant. W ů n s c h, předseda 0. J. Cyr., jednatel její kan. Václ. M ů 11 e r, z diecése Králové-hradecké prof. Vlad. H o r n o f, z diecése Litoměřické řed. kůru a skladatel J. C. S y c h r a z Ml. Boleslavě, kanov. Kar. B o č e k z diecése Českobudějovické, z Moravy za arcid, Jednotu Olomouckou red. J. Světlík z Olomouce, sklad, Vojt. Ří- h o v s k ý, P. Emil. P a u k n e r z Dobřichovic, spir. Jos. B o u z e k, zást. lc. a. Ordinariátu pražského v 0. J. C. Omluvili se pro nemožnost dostaviti se v ten den do Prahy : Dr. C i b u 1 k a z Hradce Král., prof. Hromádka z Brna, far. A. Parma z Re šova (Olomouc), prof. R. W G n s c h z Mor. Ostravy a prof. Dr. Dobr. O r e I, jsa nezbytně zaměstnán zkouškami na konservatoři. — Po uvítání přítomných předsedou podává jednatel obraz toho, co O. J. C. v otázce úpravy platů řed. kůrů vykonala a koná. Ukazuje, že zastoupena byla a jednala již r. 1914 na říšské konferenci ve Vídni, jak později a zvláště při poslední valné hromadě 0. J. C. z popudu arcid. Jednoty Olomoucké přes dobu válečnou celá otázka znovu uvedena do proudu a všecky diec. Jednoty po-žádány, by touto otázkou v prvé řadě se zabývaly. Upozorňuje na cesty, kterými by se akce bráti měla, ale spolu na veliké obtíže, jež působiti bude rozdílnost jak opatřování úhrady z rozličných fondů, tak také i veliký rozdíl v povinnostech a zaměstnání jednotlivých řed. kůrů. Sděluje pak návrhy a úsudky omluvivších se pánů ke schůzi pozvaných zvláště prof. Hromádky a prof. Wůnsche a stanoviv body, které by měly býti předmětem rokování, zahajuje debatu. Po té nastala čilá, delší debata, jíž se súčastnili všichni přítomní nejen praktickými radami, ale i cennými ve příčině věci samé poznámkami. Mezi jiným ukazuje p. red. Světlík na některé prameny, jichž by bylo lze užiti na úpravu platů, dp. P. Paukner na význam círk. hudby jako vychovávacího prostředku národního a tím také postavení řed. kůru, vsdp. kan. Boček sděluje, co na přípravných pracech vykonáno pro tuto otázku v diec. Jednotě Ceskobudějovické, rovněž i ostatní zástupcové diec. jednot podávají své referáty. Po skončené velmi obsažné debatě, v níž všeobecně naprostá potřeba úpravy platů řed. kůrů a varhaníků byla uznána a její co nejrychlejší provedení usneseno, stanoveny pro další práce jakési zásady, na nichž dále má býti budováno a to: 1. Ředitele kůrů a varhaníky nelze ustanovovati bez souhlasu církve a také úprava nemůže býti provedena bez náležité součinnosti nejd.Ordinariátů. 2. Příjmy vedle jmění kostelního a ostatních dosavadních zdrojů budtež upraveny také, pokud možno, řízením konkurenčním. 3. Necht se učiní kroky, aby stát, po případě země, z důvodů všeobecně výchovných a uměleckých, k jejichž pinění značnou měrou přispívají ředitelé kůru, přispíval k spravedlivé úpravě platů. 4. Budiž stanoveno existenční mininum pro ředitele kůru a varhaníky z povolání dle počtu obyvatel, funkcí a kvalifikace. S. Budiž ve všech diecésích, pokud se tak ještě nestalo, za tím účelem sestavena podrobná statistika řed. kůru, varh. a jejich příjmů. Dalším vedením akce bylo pověřeno zatím předsednictvo O. 1. C., které si kooptuje odborné znalce, pokud jich bude potřebí. Práce takto zahájená ovšem 1e veliká, avšak doufáme, že podaří se soustředit; všecky pracovníky a spolu vzbuditi zájem všech účastněných kruhů, aby palčivá otázka co nejdříve a uspokojivě na vše strany byla rozluštěna. er. Výborová schůze Obecné jednoty Cyrilské konala se 11. července. Přítomen předseda Mons. Wůnsch, jednatel kan. Můller, prof. Dr.'Stejskal, prof. Hornof za diet Jednotu z Hradce Králové a Dr. Orel. Omluvil se kan. Mons. Janků, kan. Boček, spiritual Bouzek a děkan Paukner. Přijato bylo, aby se dalo jako druhé, opravené vydání do tisku Bezecného »Repetitorium dějin hudby« (část všeobecná) a »Klavír<, (část speciální). Též vydá se během prázdnin Bezecného pedagogika, jako pokračování repetitorií knihovny ACyrilla«. Vy-tiskne se partitura ke Cmíralově sboru »Sv. Václave«, jehož hlasy již byly vydány. Partitura, která jest zároveň doprovodem pro varhany nebo harmonium a klavír, bude odběratelům dána za sníženou cenu. Bohužel, nelze ji dáti zdarma jako přílohu k časopisu »Cyrill« pro veliké ceny za sazbu a za papír. Přel. platné časopisu >Cyrill« bude nutno zvýšiti na 10 K, aby mohly býti přidávány notové přílohy jako za let mírových. C e s k á A k a d e m i e v ě d povolila Ob. J. Cyrillské příspěvek 200 K na vydávání starých českých památek hudebních. Schváleno, aby p. superior Stryhal T. J. směl otisknouti mariánské nešpory Dra. Hejčla a Dra. Orla v příručce Mariánských Družin. Dáno svolení c. k. knihoskladu, aby mohl přijati do Ceského kancionálu harmonisaci rorát, jež chystala Jednota vydati svým nákladem, a aby směl otisknouti v něm harmonisaci i nápěvy s textem mariánských nešpor. — Založena byla Farní jednota Cyrillská v Bohdalově (diec. Brněnská). — Byla schválena zpráva užšího výboru o pořádaném kursu hudebním a bylo ustanoveno i ve šk. roku 1918-19 uspořádati opět kurs hudební, v němž bude předmětem hud. pedagogika, chorál s liturgickými výklady, dějiny hudby, řízení, metoda Battkeova, harmonie a cvičení v mensurální notaci. Mimo to vyřízeny byly běžné záležitosti redakční, jednatelské a účetní. 0 RUZNÉ ZPRAVY Služební Instrukce pro ředitele ltůru při kostelích pražského městského patronátu byla sice svého času předmětem jednání rady městské, ale jednání toto nebylo dokončeno a instrukce vydána nebyla Jest v nejvyšší míře nutno, aby přesná instrukce a souhrn práv i povinností ředitelů kůrů v Praze byl konečně stanoven za souhlasu městské rady a konsistoře a přiřčen vrchní dozor farním úřadům nad do-držováním všech bodů instrukce. Jen tak bude za-veden pořádek a zmizí stále se opakující stížnosti a nedorozumění. Kdo se chopí této, tak důležité akce? Na vikariátní poradě kléru v Benešově konal Dr. Orel informativní přednášku o chystaném Českém kancionále. Nastínil zásady, jimiž se řídili autoři části textové i zpěvní a přednesl ukázky z otištěných písní i textů. Zvláště zajímaly četně přítomné duchovenstvo písně mariánské a svatojanské, též recitativy ke mši sv., jak jsou nařízeny Ordinariátním listem. Bylo přijato, aby ve vhodný čas se konala přednáška s praktickými ukázkami i pro ředitele kůru okrsku benešovského. Modlitby a zpěvy pro střední školy prof. Dra. Orla přešly z nákladu firmy Reyl do majetku | ||||
|