|
| ||||
| ||||
|
122 CYRILL číslo 8.
Nejznámější jest »O t č e náš, m i l ý Pane«, jejíž text možno nalézti v kancionále pod-obojích, tištěném v Lilči 1530. Byly snad písně B. obsaženy v kancionále z r. 1505, ale těžko s bezpečnesfí říci, zdaž zachované exempláře bez titulních listů a bez indexů jsou opravdu oním kancionálem z r. 1505. Obvyklá nyní melodie převzata jest z kancionálu Šteyerova z r. 1683, jež poněkud se liší od staršího znění v Rozenplutově kancionále z r. 1601, str. 701. Avšak tato melodie jest obsažena již v rorátech na úterý při písni »Ó milý Duše svatý-. A stopujeme-li literaturu písňovou ještě dále, nalezneme tutéž melodii při latinské kantileně mariánské: »Intuemur enixam virgunculamK v husitském rukopise musejním z r. 1512, sign. XIII A2 fol 16la, a 'v rkpe universitní knihovny pražské, sign. VI B 24 fol. 1391 z 15—16 stol. A ještě dále ve Franusově kancionále z r. 1505 s nepatrnou obměnou ve střední větě melodie ta zapsána jest při mariánské písni pro advent: nVenusta regina«. Melodie tato byla tedy rozšířena, což vysvitá i z toho, že byla čtyřhlasně spracována v 16. stol, k textu : »Intuemur enixam«, jak svědčí Speciálník královéhradecký, fol. n 2a. Na důkaz uvádím prvou část písně ke všem čtyřem textům: 1. Ot - če náš, mi - lý Pa-ne, dejž nám Du- cha sva - té - ho Rorale: 2. O, mi - lý Du - še sva-tý, rač v na-šich srd - cích bý - ti X111 A 3. In - tu - e - mur e ni - xam vir - gun - cu -lam 1'r. 4. Ve - nu - sta re - gi na per - hen - nis glo - ri - ae Na první pohled jest patrno, že 1 a t i n s k ý text přízvukem slovným shoduje se s akcentem tónickým, kdežto český text jest zásadově p r o t i n ě m u. Zcela přirozeným se vtírá výklad. že nápěv byl původně sdělán k textu latinskému, kterého bylo s malými změnami užito k novým textům českým. Ovšem nesmí se text český posuzovati dle nynějších pravidel přízvučných, nýbrž dle tehdy platné prosodie a ještě více podle starého zvyku, prostě odpočítati nutný počet slabik k dané melodii. Ale i takto jest uvedeno značně v pochybnost autorství Bosákovo při melodii tak výrazné a krásné. Z toho by plynulo, že Bosák složil jen text k dané melodii, jakž tehdy bylo vůbec zvykem. Pravdy naprosté se dopátráme, až se zjistí přesně data narození a smrti Bosákovy. Melodie k »Otčenáš« byla hotova ke konci XV. století, nebof zapsána jest již r. 1505 ve Franusově kancionále. Podobně je to i s písní Bosákovou »B o ž e 0 t č e, s e š 1 i ž n á m«. Nápěv k ní má Kancionál Rozenplutův z r. 1601, str. 699, mezi písněmi před kázáním: otiskuje jej Hlohovský, Karlspergkův kancionál z r. 1620, Steyr a j. k textu Bosákově. Avšak táž melodie vysl{ytuje se při mariánské latinské písni »S a l v e d e e u s v i r g i n u m M a r i a« v rukop. universitní knihovny pražské, sign. VI C 20a fol. 281, při níž v rohu připsáno » P a n e B o ž e b u d«. V rorátech 16. stol. na čtvrtek při próze k téže melodii jest text: »Adam v ráji postaven pánem všeho stvoření«. U této písni v rorátníku Strahovsltém z r. 1588, fol 841, jest připsáno: »Jako: Bože 0 t č e, sešliž nám Ducha svatého«. A dále v uvedeném již tisku univ. knihovny, sign. 54 F 169, fol. 013a a v Kancionále českém, tisku z r. 1559 fol. 184x, jest při písni »Bože Otče, sešliž nám« poznámka, že se má zpívati jako »Pane Bože, buď při nás«. A jak se zpívá tato píseň »Pane Bože, bud při nás ?« Z těchto poznámek jest patrno, že píseň »Bože Otče, seš 1 , ž nám, a »Pane Bože, bud při nás«, se zpívala týmž nápěvem. Píseň »Pane Bože, bud při nás« citována jest v rejstříku kancionálu Jednoty Bratrské z r. 1501, jehož jediný exemplář zachoval se v musejní knihovně (Jireček, Hymnologie, str. 13). Píseň sama však v kancionále chybí. Celý text i melodie zapsána jest ve Frant_isově kancionále z r. 1505, fol. 355a a ve Sborníku vícehlasých skladeb, Speciálníku z prvF poloviny XVI. stol., fol. 09'', a to i ve Franusovi i ve Speciálníku v t é m ž t r o j h I a s é rn s p r a c o v á n í. Cantus firmus jest v tenoru. Lze tedy říci, že píseň »Pane Bože, bud při nás« známe po stránce textové i melodické z roku 1505 a uvážíme-li, že jest již citována v rejstříku kancionálu z r. 1501, nutno její původ vložiti do sklonku stol. 15. Cantus firmus byl v 16. a 17. věku velmi oblíben. K textu Bože Otče, sešliž nám« byl vícehlasně spracován s parafrazovaným nápěvem (rkp. mus. knih. pražské, sign. XI B 1) a odlišně jiným mistrem v rkpe archivu mladoboleslavského z r. 1572 mezi písněmi o Duchu sv., kde c. f. ponechán v pů- | ||||
|