|
| ||||
| ||||
|
124 CVRILL číslo 8.
-41 f t ~ — s 3. tak slad-ce, v tvé lás - ce, v po - ko - ji dej nám u - snou - ti, ne - dej nám za - hy - nou - ti ? 4. na ne - bi, na ze- mi ne - by - lo jest ni - žád - né - ho, kdo by nás vy - trhl z to - ho.. Poněvadž píseň »Pane Bože, bud při nás« jest neznáma, uvádím i její další sloky: 2. O Královno nebeská, rač nás v paměti míti, za své sluhy nehodné račiž se přimluviti, milost nám vyprositi, čistá Panno Maria, u svého milého syna, jenž jsi jej porodila. Alleluja zpívajme, jezu Kristu k chvále, daj nám Kriste nebeský, af s tebú přebýváme. Kyrieleison, Kristeleison, Kriste, smiluj se nad námi! 3. Všichni světí pomozte prositi krále svého, af by svým milosrdenstvím zbavil nás všeho zlého, nad námi se smiloval v poslední hodinu, s sebú nám přebývati dal, odpustě naši vinu. Alleluja zpívajme Králi milosrdnému, af by nás ráčil připsati, uveda 'k sboru svému. Kyrieleison, Kristeleison, Kriste, smiluj se nad námi! Ve Specíálníku jest na přilepeném lístku k fol. 0 10 latinský text k písni »Pane Bože, bud při nás«: »Domine, cognoscimus orbe in parenti, te deum offendimus crimine frequenfi, superat clementia tua infinita, nostra quaeque noxia hac mortali vita culpis confer veniam, quam non meremur post largie gratiam, pro qua reformemur. Kyrieleison, Cristeleison, Criste nostrum miserere. g Při zjišfování melodií u ostatních písní Bosákových nutno jíti týmž směrem, který zvolen pro uvedené dvě písně. Nelze přehlížeti nadpisů u jednotlivých písní, jež udávají notu, podle níž se zpívají. Předcházeti ovšem musí p ř e s n é v r o č e n í zbytků starých tisků, lež uloženy jsou v musejní, císařské a strahovské knihovně pražské. Práce ta čeká většího znatele, než byl Jireček. Konrádův názor o Klimentu Bosákovi, jako autoru i nápěvů tímto skoro padá. D. O. ,W Al s ANTONÍN SRBA: Otevřte slepcům chrámy ! Když Ježíš jednoho dne z chrámu šel, uzře] člověka, slepého od narození. 1 otázali se ho učedníci: »Mistře, kdo jest zhřešil, tento-li čili jeho rodičové, že sé slepý narodil?s Ježíš odpověděl: »Ani on toho nezavinil, ani jeho rodičové. Stalo se, aby zjeveni byli skutkové Boží na něm., To pověděv, plivnul na zemi a udělal ze sliny bláto, i pomazal tím oči slepého a řekl jemu: »Jdi umyj se v rybnícé Siloe!:, I odešel slepý, umyl se a přišel, vida. Dnes, kdy takřka každým dnem přibývá válečných slepců, častěji (než jindy vzpomínáme biblického zázraku a v hloubi srdce cítíme pravdu Kristovy věty : »Ani oni toho ne-zavinili, ani jejich rodičové«. Dále však uvázneme v pokuse dokončit analogii s příkladem biblickým. Nepřijde Kristus s učedníky svými, aby navracel slepým zrak ... Je však vůbec možno, aby na nevinné oběti války usmál se aspoň poněkud šfastný osud slepce jerusalemského a zjasnil dni života jejich ? Jest možno vrátit jim chuf a lásku k životu činorodému. V první tištěné české knize pro slepce, v památné > Jitřence«, pěkně nastiňuje univ. prof. dr. Deyl, v kterých oborech mohou se slepci uplatniti a upozorňuje i na povolání t• zv. intelligentní. V článku »Slepí hudci« v téže knize ukázal jsem, kolik slepců českých vedle známých skladatelů K. E. Macana a St. Sudy se zdarem věnovalo se hudbě a učinilo tak umění svým povoláním. Působí nejen jako ladiči klavíru, nýbrž i jako pianisté, houslisté, učitelé hudby a varhanící, Jef několik slepců ustanoveno varhaníky a řediteli kůru a piní úkol svůj náležitě. Nežli přikročíme k podrobnějšímu pojednání o slepých varhanících | ||||
|