|
| ||||
| ||||
|
133 CYRIL č. 9.
POZVÁNÍ K ŘÁDNÉ VALNp,E HROMADĚ OBECNÉ JEDNOTY CYRILSKÉ, KTERÁ KONATI SE BUDE V PRAZE-II., V MÍSTNOSTECH „AKADEMIE KŘESŤANSKÉ” FERDINANDOVA TŘ. Č. 6. VE ČTVRTEK DNE 21. LISTOPADU 1918 O S. HOD. ODPOLEDNÍ POŘAD; 1. Protokol poslední valné hromady. 4. Volba výboru ústředního. 2. Zpráva jednatele, redaktora, pokladníka 5. Zpráva o Čes. kancionálu a o postavení a revisora. ředitelů kůru. 3. Návrh výboru na změnu stanov. 6. Volné návrhy. Nesejde-li se v ustanovenou hodinu potřebný dle stanov počet členstva, koná se po půl hodině valná hromada druhá za jal<éhokoliv počtu přítomných. (§ 5, 4.) P o z n á m k a: Valné hromady Ob. Jed. Cyrilské se súčastní delegáti jednot diecesních, vikariátních i farních (§ 5. č. 4.). — Volné návrhy podány budtež nejdéle t ř i d n y před valnou hromadou jednateli O. J. C., kanovníku Václ. Miillerovi, Vyšehrad čp. 82. Podepsaní činí ke všem váženým jednotám upřímné pozvání, aby neopomenuli valnou hromadu letošní hojně obeslati a přivésti v hojném počtu své známé. Václav Miller, Msgre. Ant. Wiinsch, t. č. jednatel. t. č. předseda. D. O. Reforma liturgie a liturgického zpěvu. Nová doba žádá reformy i v církevních věcech, pokud se ovšem nedotýkají základních článků víry. Utvoření velikého československého státu vyvolalo k řešení i palčivou otázku liturgie a liturgické řeči. jest rozlišovati mezi bohoslužebným obřadem a jazykem liturgickým. Snad nebude mezi námi nikoho, kdo by chtěl zaváděti zde liturgii východní podle sv. Basila nebo Chrysostoma. Horečka tato zachvátila některé vlastence doby Sladkovského, ale brzy přešla, když v úvahu přešla únavná délka obřadů východní církve nesjednocené. Jsme všichni, doufám, pro zachování mešního obřadu západního podle liturgie sv. Řehoře, tedy té, které se užívá u všech kulturních národů západní Evropy v Americe a v Australii. Ale co s řečí? Opět rozlišiti zpěv a modlitby kněze při úkonech bohoslužebných (accentus) od zpěvu a modliteb, které koná lid (concentus). Tedy napřed o z p ě v u a m o d 1 i t b á c h f u n k c i o n á ř ů církevních při mešní liturgii a při ostatních úkonech náboženských. Při úkonech mimosvátostných čili při svátostinách, jež milosti neudílejí, nýbrž jen vyprošují, jest samozřejmo, že může býti užito jazyka m a t e ř s k é h o. Tu nebude nikdo činit námitek ani se stanoviska jednoty církve ani zachování formy svátostné. P o h ř e b n í z p ě v y a m o d 1 i t b y, různá žehnání, modlitby při p r ů v o d e c h a p. byly zčásti české a mají býti české zcela. jaké řeči má užívati k n ě z p ř i ú k o n u m e š n í m, rozcházejí se názory. Sdělím je zcela objektivně, abych dal podnět k věcné debafě a úvahám, jež by se uveřejnily v číslech příštích. Celá akce jest nesmírně vážná, rozhodnutí dalekosáhlé a pronikavé. Nesmí býti pouze realisací názoru jednotlivcova, nýbrž musí býti součtem smýšlení všeobecného. Proto musí se o něm předem uvažovati, snášeti důvody pro i proti a je přísně odvažovati. Tedy možnosti jsou tyto. | ||||
|