|
| ||||
| ||||
|
142 CYRIL číslo 9. horší než lepší, v nichž těžko bude zápasiti varhanářům i varhaníkům o existenci. Zadávání varhan půjde asi jinými cestami než dosud. Otázka církevního jmění, patronátů, stav církve
v nové říši nezůstanou bez vlivu na rozvoj umění varhanářského. Tu nutno spojiti se organisací v mohutnou, pevnou jednotku a pracovati společně za nových poměrů. Nutno na- vázati i styky nejen se Slovenskem, nýbrž i s Jugoslavií. AL EMIL TROLDA Hudební archiv minoritského kláštera u sv. Jakuba v Praze. Snaha získati pokud možná úpiný materiál pro můj thematický katalog děl Frant. Xav. Brixiho, postavila mne před nutnost, prohlédnouti všechny větší sbírky kostelních hudebnin a tudiž také onu, kterou chová veledůst. konvent minoritský u sv. Jakuba na Starém městě Pražském. Prohlídka sbírky,') mnou ve dnech od 20. do 30. srpna 1918 vykonaná, poskytla mi nejen příležitosti opatřjti si podrobný soupis hledaných skladeb Brixiových, nýbrž zavdala také příčinu i ohledně jiných skládeb učiniti si zápisy, které jsem potom doma srovnal, čímž vznikl inventář, který tímto předkládám. Dřív než o tomto inventáři a o hudebninách inventarisovaných blíže pojednám, budiž tni dovoleno předeslati několik slov o někdejší hudbě u sv. Jakuba vůbec. Kostel minoritský u sv. Jakuba zaujímá v dějinách české církevní hudby čestné místo, ježto četní jeho chorregenti uplatnili se nejen jako praktičtí hudebníci, nýbrž i jako skladatelé. Okolnost, že z kláštera vyšel »praotec české hudby« P. Bohuslav Matěj Cernohorský,=) by mu již zaručovala jakýsi primát mezi hudebními centry, avšak P. Cernohorský není jeho prvním jeho hudebníkem, nebof daleko před Cernohorslcým pinily kostel a konvent svoje hudební poslání měrou netušenou. Řízení kostelní hudby obstarávali po dobu nejméně 150 let členové řádu. Máme zprávy, že již v r. 1665 půšobil zde magister musices Fr. Maurus Vojtěch Berka jako chorregent. Na rozhraní XVII. a XVIII. stol. byl to sám provinciál řádu P. Bernard Artophaeus, jenž byl autorem mnohých círlcevních skladeb.') Pozdější regenschori P. Česlav Vaňura vydal 2 velká dila tiskem r. 1731, VII litanií,') r. 1736, XI1 offertorií pod názvem »Cultus latriae• Toto druhé, v literatuře upině neznámé dílo;') na jehož cenu jsem jjž v r. 1916 ponejprv upozornil,') ukazuje nám P. Vaňuru jako skladatele velkého stylu a vysokého vzletu, jenž ovládal kontrapunkt stejně jako formu, a dbal při tom na utvoření lahodné a přece důstojné melodiky. Po smrti Vaňurově (t 7. I. 1736)')-řídil kůr jen po 3 roky P. Didak Novoveský (t 14. I. 1739),') načež nastoupil asi P. Cernohorský.') Skladaa, kterou vydal v Praze u Labouna tiskem, moteito » Laudetur Jesus Christus- 1f) tvoří pendent k XI. offertoriu Vaňurovu »Laudetur sanctissima Trinitasa, byvši kompronováno na totéž thema dle téže Disposice. Škoda, že jest skorem jediným dílem z jeho pozůstalosti. Známe ještě fragment »Quem lapidaverunt« 11) mnou objevenou arii »Regina caeli« ") a dle jména offertorium »Precatus est Moysesa,ls) konečně několik skladeb (hudebních) varhaních.") Trvalejší památku si zajistil Cernohorský svými žáky, 1) Jeho Veledůstoinosti, Adm. Rev. P., pánu quardiánu Anselmu Synkovi vzdávám nejuctivější díky za laskavé dovolení k prohlédnutí sbírky. Rovněž děkuji co nejsrdečněji veled. P. Othmaru Snížkovi, jenž mi skladby k prohlédnutí připravil a o mou práci vzácný zájem jevil a prosím, aby tato moje práce, alespoň iako částečný důkaz mé vděčnosti laskavě byla přijata. '2) Zivotopis jeho sepsal Dr. Hnilička v »Cyrillu~ roč. XLII. 1916 č. 3. 3) Viz můj článek v DCeské hudbě roč. XXIV, 1-4. 4) Zbytky originálního výtisku nalezl jsem 1917 v redemptoristském klášteře na Sv. Hoře u Příbrami. Roudnický výtisk dostal se snad do sbírky Horníkovy a odtud do musea král. Českého. 5) Originální výtisk nalezl jsem teprve r. 1916 v praemonstratském klášteře v Želivě. Viz můj článek v =Hudeb. Revue= roč. X. 1916, str. 75. o) »Hud. Revuee roč. IX. 1916, str. 176. 7) Dle klášterního nekrologia. s) Dle nekrologia. Již v r. 1683 se uvádí jistý P. Didak Novafius (Č. Č. M. 1893 str. 232) pochybuji, že by to byl týž. a) Tato mnou vysloven domněnka odporuje všem dosavádním zprávám, kladoucím rektorát choru Černohorského o 10 let dříve. 10) Rozbor skladby ve spise Dra. Branbergra »Musikgeschíchtliches aus Bóhmen (Praha, Taussig 1916). 11) Nalezá se na Strahově a v mé sbírce. Vydaná mnou jako hud. příloha v »Ceské Hudbě< roč. XXII1. 1917, seš. 13.-14. 13) Dle katalogu hudebnin sv.-Vítského dómu na hradě pražském. ") Vydány 1832 Pitschem v »Museum fiir Orgelspieler( (Praha, Marko Berra) a nyní prof. Ottonem | ||||
|