| ||||
| ||||
Ročník XLIV. 1918- 143
jimiž byli: Zach, Tůma, Seger, Gluck, Tartini a minoriti: P. Česlav Klackel, P. Restitut Fiedler, P. Methud Vietz a P. Josef Naza.15 Casový postup dalších chorregentů není znám, víme jen, že řídili kůr právě jmenovaní P. Vietz a P. Haza, dále P. Dominik Černý a P. Frant. Haas. Činnost P. Černohorského spadá dle všeho do doby od 1760 do roku 1766. O jeho skladatelské činnosti nemohu si z arie -Ecce lacti festinate« utvoř ti úsudek právě nejpříznivější.") Dle uvedeného řídil pak kůr P. Haas od r. 1766 do r. 1777, kdy touto funkcí pověřen byl P. Methud Kreibich. Jeho nástupcem se nazývá na některých hudebninách sbírky konventu J(an) V. Háček, zprvu varhaník tamtéž. S politováním musel jsem zjistiti, že hudební sbírka konventu neobsahuje z děl uvedených chorregentů skorem ničeho, což by se dalo odůvodniti domněnkou, že skladby při požáru v r. 1754 shořely. AvšaK odporuje tomu Dlabačova zpráva, že P. Haas vzdělával se studiem děl Černohorského. Nebof Haas byl narozen v r. 1733,11) byl by se musel tedy před svým 21. rokem v konventu zdržovat, což z Dlabačovy zprávy právě nevysvítá, naopak se tam praví, že Haas byl dříve kazatelem v různých klášterech svého řádu, načež přišel do Prahy. kde se právě onomu studiu děl svého staršího předchůdce věnoval. Anebo byla tato díla tehdá ještě jinde k nalezení? Dnes není po nich až na uvedené výjímky ani památky ani jinde, ani tam. Rovněž stopy pozdějších chorregentů vymizely, ačkoliv každý z nich zanechal prý svou sbírku hudebnin. Jedině Novákovo rekviem nese poznámku, že pochází »ex rebus fris josefi a Cupertino Haza, Minoritae Conventualis, p. t. Regentis chori ad St. Jacobum Pragae,« a další jedna skladba, Hahnovo rekviem, byla vlastnictvím chorregenta P. Frant. Haase v r. 1767. Jsou to tedy jediné důkazy ze soudobých listin o správnosti Dlabačova tvrzení, pokud se týče mého předpokladu o době Haasova chorregentství. Dále jest označena jedna skladba D(?) Haas, jiná Meth. Kreibich, tedy asi jejich komposice.18) Ovšem jest několik skladeb anonymních, těmto podobných, (totiž rovněž pouze pro sbor a varhany), a lze se doznívati, že jsou to práce Kreibichovy, třeba že týž jest podepsán jen na pravé straně jako vlastník. Jméno autorovo psávalo se totiž vždy na levé straně titulního tistu, vyjma při autografech, kde autor zároveň vlastník se podepisoval v pravo. Kreibich byl chorregentem velice pilným, skoro všechny skladby jsou psány jeho rukou. Něco málo opisoval (1768) varhaník Felix Michal Lang, o němž mně doposud není známo, 1 Slolt tohoto byl pro tehdejší dobu směrodatný, jeho hudba opanovala kůry celých Cech. Proto i zde ono množství jeho skladeb: 30 mší, 2 rekviem, 8 nešpor, 2 litanie a 52 motett, ofertorií a hymnů. tedy úhrnem 94 skladeb. Jest to počet překvapující, ovšem že můj thematický katalog děl Brixiových čítá jich 446 (105 mší, 5 rekviem, 24 nešpor, 26 litanií, 263 motett, offertorií a hymnů, konečně 23 jiných), při čemž as 35 skladeb, které thematický katalog sbírky Strahovské jen dle textu (in margine) uvádí, nemám zaznamenány. Zajímavé je, že mezi »Brixiana« sbírky sv. Jakubské je 39 skladeb, kterých jsem doposud jinde nenalezl a proto tu kterou jako »unicum« označil. Význam jejich objevu nebudiž ale nikterak přeceňován, nebof teprve tehda, najdou-li se tytéž skladby na různých, od sebe neodvislých místech, bude autorství prokázáno. Nepodaří-li se to, muselo by se takové unicum teprve spartovati, aby se dle jeho koncepce a slohu zjistilo, pochází-li skutečně od Frant. Xav. Brixiho. Skladatelů jménem Brixi bylo nejméně 5 a naší staří chorregenti a kantoři nebrali to s připisováním skladby autoru příliš rigorosně, což je patrno z toho, že jedna a tatáž skladba objevuje se na různých místech jako práce různých skla- Schmidem z Dráždan (Schlesinger, Berlin). Srov. téhož tendenční sice, ale jinak pozoruhodný spis Die bShmische Altmeisterschule Czernohorskys (Seeman, Lipsko 1901). 's) O těchto 3 poslednějších neví, vyjímaje Dlabáče, žádný hudební spisovatel. 'c) V klášteře Broumovském. Partitura v mé sbírce. 11) Veškera data čerpána jsou z Dlabačova KGnstlerlexikonu, pokud jiných pramenú neudávám. Cituji dle svazku a sloupce na př. pro shora uvedené : I. 534. 8~ Za tu objevily se zde skladby dalšího minority: P. Januaria Fischera, skladatele doposud úpině neznámého. Dle nekrologia pocházel z Jirkova, byl varhaníkem a zemřel 2. I. 1774 v Mostě. | ||||
|