|
| ||||
| ||||
|
146 CYRIL číslo 9
DR. ALOIS ROLÍSEK Zpěv posváfný na našem Slovensku. Pane redaktore! Vaši žádosti milerád vyhovuji a sděluji pro dnešek jenom několik nahodilých myšlenek. Jsme svoji a nikdo nás již neroztrhne rli chytrú léč, ni krutý meč, jak prorocky pěl Sv. Čech v »Jitřních písních«, a proto netřeba unáhleně a překotně vpadati do všech otázek zvláště ne do těch, které snesou jakéhosi odkladu v zájmu věci samé. Zpěvnost lidu slovenského je známa, rázovitost písní slovenských zvlášf význačna. Že nejen u písní světských, nýbrž i posvátných, je zřejmo. Na př. na Hostýně při velkém shluku poutnických skupin bylo lze vždy přesně poznati S l o v á k y podle zpěvu. Nepravím, že všechny slovenské písně posvátné mají stejně vysokou hodnotu a že všechny jsou původní. Vloudily se i do zpěvníků slovenských nápěvy cizotné, ovšem vinou ne slovenského lidu, nýbrž »pánů rektorů«. Slovensko má posud dva nejlepší zpěvníky náboženské; u katolíků je to velká kniha »Nábožné výlevy«, jež jsou nyní majetkem Svatovojtěšského spolku, a u evangelíků »Transcius« — zpěvník Tranovského. Oba jsou velmi cenné. V žádném z nich nejsou připojeny nápěvy, ale k písním »Nábožných výlevov« je vvdán varhanový průvod v slušné úpravě. Vedle těchto dvou jmenovaných zpěvníků jest několik menších ze »soukromých podniků«, z nichž některé hodnotné, některé zbytečné. Co pro naše Slovensko bude nejpotřebnější, — jest řádné vzdělání varhaníků. Jak varhanické oddělení na pražské konservatoři, tak varhanická škola v Brně bude zde míti vděčný úkol k u l t u r n í a to i pro katolíky i pro evangelíky, kteří nemají posud vy-dání notového ke svým zpěvům. V této věci bude míti také státní vedení našeho československého státu velmi vděčné a milé poslání. Slovákům musíme dávati mnohé, čeho u nás ani potřebí není. Některé z těch požadavků přirovnávám Mateřskému mléku, kterým toto naše roztomilé nadějné dítě slovenské musí býti odchováváno a posilováno. Slovensko chce žít duchovně, umělecky, krásně a ušlechtile. Pokud se jazyka bohoslužebného týče, prohlašuji, že většina kněží slovenských vy-slovuje se pro slovenčinu v bohoslužbě. Á&IWAL JOSEF KUHN Koleda z Turnovska. --.00 1. Ště - stí, zdra- ví, po- koj sva - tý vin - šu - je - me vám, Z da - le - ka se ve - ze - me, nej - prv - ně . ji ho - spo - dá - ři a po-tom dít-kám. U Be -tle - ma le - ží - me, kde se na - ro - dil Kri - stus Pán v mě-stě Be -tle - mě. 2. Narodil se o půl noci, posílá mne k vám, máte mne dát koladničku a já mu ji dám. Chlebíček nechce bráti, nakrmila ho Máti, jen tolary a dukáty máte poslati.Pěkně prosím, odbudte mě, já nemám kdy čekat, neb já musím do Betléma Dítě kolibat. To Dítě je Pán velký, a ten vám to zaplatí, budete se s ním radovat v nebi na věky. Tuto koledu zpíval Jan Peterka z Bukoviny u Turnova (nar. 1843) o svátku sv. Štěpána r, 1915, doprovázeje se na harmoniku. llle osobního sdělení uměl koledu ještě od svých rodičů, Zachycena byla 4. února 1916. | ||||
|