|
| ||||
| ||||
|
150 CYRIL číslo 9.
10. V. Veni, veni, veni, dilecta mea, columba Dorothea, veni dilecta mi') de mundi morphea. 11.x. Mox mucrone plectabatur capite, assunt turbae caelicae simul resonantes ingenti neumate12. ~. Detulerunt dulcem Christi famulam, ad caelestem gloriam, gaudet in amoenis caeli coronatam. 13. V. Uni trino sempiterno domino, patri atque filio et spiritui sanctobenedicamusdomino.') Fol. 2993 Tres magi, bez not. Epiphaniae Domini. 1.. Tres magi de gentibus 3. Vt. In die iudicii 5. V. Ergo nostrum singuli, 1esum cum muneribus ne sis meorum vitii, senes et iuvenculi, orant flexis genibus sed nostri suspirii regem laudemus caeli cum virgine Maria. cum virgine Maria, cum virgine Maria. 2. 3~. Aurum regi domino, 4. ů. De cuius potentia 6. 3~. Cuius natalitio thus sacerdoti magno, cuncta mundi entia sedentis in solio mirram dant morituro sunt condependentia dent laudes cum iubiio per virginem Mariam. per virginem Mariam. per virginem Mariam. 7. V. Illi laus et gloria, decus et victoria, honor sit ? in gloria cum virgine Maria, ^^^^^^^^~ ČINNOST CYRILLSKÁ ICIEIDEIciocio OBECNÁ JEDNOTA CYRILLSIťÁ. Bohdalov. Farní Jednota Cyrilská. Místodržitelství v Brně z 2. září 1918. číslo 33967 po-volilo zřízení Farní jednoty Cyriiské v Bohdalově. Originál stanov i přípisu zaslán rekom. do Bohdalova říd. U. a řed. kůru J. Klimešovi 1. října 1918. W iinsch. 7, schůze Výboru O. 7. C. konána byla dne 30. října za přítomnosti předsedy Msgra WGnsche, jednatele kan. Miillera, prof. dra. Orla a Hornofa, spirit. J. Bouzka a zapisovatele. Po zahájení schůze, pře-čtení a schválení minulého protokoíu, ujal se slova dr. D. Orel, v nadšené a hluboce procítěné řeči po-ukázal na vymanění národa českého ze staleté poroby a přišel k důsledkům, které z toho pro Ob. Jednotu Cyrilskou vyplývají. Delší jeho řeč končila praktickými návrhy, seřazenými v sedmi bodech a to 1. změna jména a stanov Jednoty, 2. změny ve vedení časopisu, 3. součinnost se Slováky, 4. práce v oboru liturgie, S. zavedení národní hymny, 6. akce o úpravě existenčních poměrů ředitelů kůru a varhaníků, . rozšíření výboru novými zdatnými pracovníky. Usneseno, aby jednotlivé body byly od členů výboru promyšleny a v příští výborové schůzi pro valnou hromadu připraveny. — Na to sděluje jednatel došlé přípisy: Místodržitelství schválilo zřízení Jednoty v Bohdalově. Přípis z Brna sděluje povolení zvýšení předplatného Cyrila. Dopis far. J. Šimečka, jímž nabízí starší noty Jednotě. Dopis dp., kapl. Červenky o existenci Cyr. Jednoty v Karlíně. Učty za tisk. 8. Schůze výboru O. 7. C. konale se dne 14. listopadu za přítomnosti předsedy Mons. Wůnsche, jednatele kan. MGllera, pokladníka A. Pauknera, prof. dr. Orla, Hornofa, Stejskala a zapisovatele — Po i) Fr.: bmic schází. 2) Chrud.: simul sancto benedicamus spiritu.přečtení protokolu rozpředla se rozprava o sedmi bodech navržených v minulé schůzi drem Orlem, důkladně probrány a připraveny k projednání na valnou hromadu. Rovněž stanoveno, aby na valné hromadě vedle obvyklých zpráv referoval dr. Orei o jednotném zpěvníku a jednatel o dosavadní akci o úpravě existenčních poměrů řed. kůru a varhaníků a vybrány osoby, které by valnou hromadou měly býti voleny. Po zprávě o průběhu hudebního kursu a o změně v osobách přednášejících schůze ukončena. V. P. A. J. C. V OLOMOUCI.. A. PARMA. OlomouC. Cyrilská jednota konala sc'iůzi 9. října. Předměty jednání: I. Návrh na volbu nového výboru. 2. Pořízení seznamu těch, kteří se a církevní zpěv zajímají, přikazuje se novému výboru. 3. llošlé přípisy: Odpověd nejd. k. a. itonsistoře na návrh o úpravě platů varhanických. 4. Úprava platů varhanických budiž thematem pastorálních konferencí pra rok 1919. 5. Návrh o zřizování farních jednot cyrilských. 6. Otázka jednotného kancionálu at jest řešena znalci ze všech českých diecésí. Frant. Petřík, kaplan u sv. Moříce v Olomouci, t. č. jednatel. Prázdninová činnost arcidiec. Jednoty Cyrilské v Olomouci. Ve dnech 29. a 30. srpna t. r. pořádán byl na posvátném Velehradě pod vedením neúnavného pana kanovníka Dra. Stojana první český katechetský kurs, jehož se súčastnilo na 200 osob, laiků i kněží z Cech, Moravy, Slezka a Rakous. Mezi hojnými přednáškami bylo na programu vzato téma a0 duchovní písni ve škole= a P. Adolf Parma | ||||
|