|
| ||||
| ||||
|
Roč. XLIV. 1918. 151
požádán pořadatelstvem za přednášku o tomto předmětu. Navázav na poslední nejvýznamnější událost v česl<ém katechetském světě, totiž vydání =Katolické prvoňky< Václava Kubíčka, obhajoval referent tuto knihu před výtkou kritiky, jakoby v ní zbytečně pří- liš mnoho pozornosti bylo věnováno duchovní písni. Důkladným srovnáním s nejlepší dosud rakouskou učebnici německého katechety Pichlera zjistil, že tato, ač rozsahem menší, dopřává kostelní písni více místa nežli »Prvoňka« Kubíčkova. Zároveň poukázáno k okolnosti, že kdežto Pichler uvádí písně celé, obmezuie se Kubíček pouze na jednotlivé verše po případě sloky, v něž shrnuje krátký obsah pro-brané látky. Co tedy Pichlerovi je cílem vyučovací lekce, toho používá Kubíček pouze jako prostředků místo známých nechutných často rýmovaček starších učebnic. Pichler se nerozpakuje tedy memorovati ve škole písňové texty přes to, že v některých diecésích v Rakousích lid vůbec nezpívá jako na př. v diecesi Linec5é, kdež lidový zpěv je věcí zcela neznámou. Tím více je třeba u nás, kde věřící na duchovní písni odedávna lpí, věnovati ií i v hodině náboženské pinou pozornost. Řečník rozvinul krátce dějinný přehled vývoje českého zpěvu duchovního, poukázal pří-kladem na jeho nepopíratelné přednosti oproti písním sousedních národů kulturních, jeho vyslovený svéráz národní a doporučoval též učitelstvo upozorňovati na tyto věci, čímž by se jistě i v těchto kruzích vážnost posvátné písně pozvedla, nebol její podceňování plyne většinou z nevědomosti. Konečně naznačil řečník způsob, jak si počínati při cvičení kostelní písně, aby přiléhala k učivu, a doporučil při této práci součinnost učitele s katechetou. Tím, že předcházející přednáška (ao modlitbě ve školen) již obsahovala zmínky o zpěvu duchovním a debata s ní spojená předčasně tento předmět ještě dále rozvinula, ztížil se značně úl
Než i mimo rámec katechetského kursu podařilo se působiti mezi účastníky pro ideu reformy církevní hudby. Hned v první pracovní den o čtvrt na 12 dopol. shromáždil se značný počet posluchačů v kapli Bo-žího hrobu a P. Parma promluvil k nim o zakládání farních jednot cyrilských. Přednáška neobmezovala se pouze na všeobecné pokyny, nýbrž skýtala celou řadu konkretních praktických rad, tak si za různých místních poměrů počínati, aby farní jednota mohla býti uskutecněna a zkvétala. Po obědě pak o i. hod. bylo za pomoci P. Vojt. Zapletala na prostranném kůru svatyně velehradské uspořádáno stručné cvičení vatik. chorálů dle methody známé z kůru na Emauzích. Ovšem že pro nedostatek času bylo se obmeziti pouze na elementární věci a lekce provedena prakticky na antifoně »Asperges me<. K žádosti přítomných předzpívána pak byla i praeface a Pater noster. Od zamyšleného provozování jednohlasé mše Doušovy »In hon. si Joannis Bapt « s chorálními vložkami bylo nutno upustiti, poněvadž se pořadatelstva rozhodlopři zahajovací bohoslužbě pro tichoumšisv.—Celkový dojem z Velehradu odnesený byl ten, že první cyrilský sjezd arcid. olomoucké vzbudí veliký ohlas a bude velmi uvítán i dobře kněžstvem obeslán, ježto v kleru i starších ročníků se jeví upřímný záiem o církevní hudbu, zvláště o zpěv lidový a chorál; nálada posluchačů, čilé debaty, hojné soukromé dotazy jednotlivých horlivců, kteří dle vlastního doznání k vůli informaci o církevní hudbě na sjezd se do-stavili a také sympatický tón, kter1m po sjezdu o naší al RŮZNÉ ZPRAVY. Škroupova Národní hymna zaznívala z tisícerých úst českých v tyto slavnostní dny ulicemi pražskými i po venkově. Zpívala se v různých výších, dle náhodné intonace jednotlivcovy, ale většinou ve vyšších polohách. Před Národním divadlem se zpívala v As dur, tedy značně vysoko; pravidelně v F dur. někdy opět v D dur, což však neznělo. Prof. Cmíral vydal autentické znění v E dur; my jsme vy-dali průvod varhan v F dur v harmonisaci prof. Vosyky. Lze jí užíti i 1< provedení smíšeným sborem. Zní tak dobře. V kostele lze ji zpívati po mši sv., ale ne každou neděli, jak jsme byli nuceni zpívati rakouskou hymnu. Sevšedněla by. Možno ji střídati s hymnou =Svatý Václave« a »Hospodine, pomiluj ny<. Návrh pro zpívání rakouské hymny v kosteie dal bývalému místodržiteli dvorní rada Smutný z Hradce Králové; návrh ten oktrojován byl biskupům, což budiž uvedeno všem na pamět, kteří vinili církev, že zavedla do kostela rakouskou hymnu. Nová hymna národní přednesena bude za průvodu České Filharmonie 19. listopadu sborem Pražských učitelů, sesílených jinými pěveckými družinami. Tři skladby Vítězslava Nováka uslyšíme, jež prvedeny budou s průvodem Ceské Filharmonie. Obecenstvo si má z nich vybrati. Hudební produkce. =Svatá Ludmila« od Dvořáka bude provedena Hlaholem 1. prosince ve Smetanově síni Obecního domu. Vedle Hlaholu účinkuje Letnianská, Valoušková, Wuršer a Fuchs. Plzeňské sdružení » S m e t a n a « zpívá koncem listopadu v Praze. — Karel H o f f m a n n hraje v Ceské Filharmonii 26. 11. koncert Mozartův A dur, Cajkovského D dur a Dvořákovy sl Cena na novou Národní hymnu v obnosu 3000 K vypsána pěvcem V. Chmelem. Dosavadní vypsání soutěží na hymny zklamalo. Která skladba má býti národní hymnou, určuje národ sám a nikoliv | ||||
|