|
| ||||
| ||||
|
~~lLl~~7 ° v^ ---~---wy Vv~ í~
11\\~~ l I, YR 1 L ČASOPIS PRO KATOLICKOU HUDBU P O SVATNO ll V ČESKOSLOVENSKÉM STATĚ ZÁROVEŇ ORGÁN A MAJETEK OBECNÉ JEDNOTY CVRILSKL. ZAKLADATEL FERD. LEHNER. O RED. Dr. DOBROSLAV OREL. iROČNÍK XLIV. PROSINEC 1918. ČÍSLO 10. >CVRIL< vychází měsíčně mimo prázdninv desetkrát za rok. Roční předplatné 5 K (mimo Rakousko 6 K iakož i jiné peněžní zásilky, rekiamace nefrank. a inseráty buďtež zasívány na O. J. C. v Praze 1370-II., Ferdinandova tř. 6. do a d m i n i s 1 r a c e. — Veškeré rukopisva časopisy na vvměnu přijímá redakce > Cyrila< v Praze-V. 133. Elišky Krásnohorské 11. Redak. sbor : zaD. ). C. v Č. Budějovicích K. B o č e k ; za D. J. C. v Praze prof. Dr. F r. S t e i k a1, Král. Vino rady ; za Litoměřice J. C. S v c h r :i, N11. Bo':eslav ; za Olomouc A. P a r m a, fa ář v Rešok,ě: za Brno 0. Ne c i d, fařář v Lednici u Břeclavě ; za Sicz ko prof. R. Wiinsch, v Mor. Ostravě. Yt:xIZF;NÍ oedebtraní Casordsu ,CYRIL" na ujet zad šniaa jmění je nejd. k, amb. konsistoře v Praze z8 ;Runa 1909 čls. 16.587, nejd, b. konsistoře v H r a d e i H r á 1 o v é z 21. ledna 1909 č. 1225, nejd. b konsi- stoře v L i t o m ě ř i c i c h z 15. února 1909 č. 975 a nejd. b. konsistoi'e v Č. H u d é j o v i e í e b z 15. února r, 1909 č. 4„ neid. arcb, konsistoře v Olomouci 7 „Acta Curiae Archiepiscopalis Olomncensis N. 15 r. 1917 ze dne 16. listopFdu 1917 ó16.886. POVOLENÍ nejd. b}sk. konsistoře v 8 rn ě v „Acta Curíae čís. 11., 1913, VIII., str. 179” a svoleni pro farui kostely pod patronátem zemépanským a ráb. matice výnosem ministerstva kultu a vyučování z 6. března 1912 čís. 812, platným podle Š 2, zák. N. V. D. O. K reformě zpěvu na školách. Zásadní mají býti změny ve školství nové republiky, hlavně ve školství středním a učitelských ústavu. S tím souvisí i změna řádu ve výuce zpěvu. Škola obecná a měšfanská snad nejmenších dozná změn ideových. K reformě v jednotlivých předmětech ještě dojde. Prvním požadavkem pro zvýšení úrovně pěvecké jest větší počet hodin, věnovaných tomuto diaežitému předmětu. Dosavadní půlhodina nestačí. Než se žáci i učitel připraví, uplyne několik chvil, a zpěv trvá jen několik minut, zvláště je-li pro něho vyměřena poslední vyučovací hodina. Zvláště na vyšším stupni jest třeba dvou piných hodin týdně. Jest samozřejmo, že musí učitel býti dokonale vzdělán, musí sám míti vycvičený hlas a ovládati aspoň jeden nástroj, aby v případě nutnosti si jím mohl vypomoci. Obyčejně však učlme nyní bez použití nástroje; nové vyučovací metody poskytnou učiteli dosti prostředku aby vedl dítě k samostatné intonaci i bez nástroje; neustálé používání nástroje svádí obyčejně k papouškování. Zmizeti musí matematické rozdělení hodiny. na časové oddíly, jak zvláště v poslední době sé nutilo k tomu učitelstvo. Tíín zabijí se duch vyučovacího výkonu. Dítě, hlavně na nižším stupni, chce volnost, napodobuje přírodu a s ní volně žije. Samo nechf vede učitele a předepíše mu postup; tím vypěstuje se v něm i samostatnost na tvoření popěvků a schopnost intonační. Učitel nikdy nesmí přepínati hlas dětský, nedovolí aby ničeny byly jeho jemné orgány křikem ani vysokými tónv. T v o ř i t i a p ě s t i t i k r á s n ý t ó n, tof hlavní cíl pěvecké výchovy. Bohužel se dnes na něj zapomíná p r o m e c h a n i s m u s, jak zavládl neporozuměním a zneužitím nových metod, hlavně metody Battkeovy, která vede dítě k výcviku v samostatné intonaci, ale nepodává prostředků ke cvičení krásného tónu. Co platno, když dítě umí intonovat, ale má zkažený hlas? Umění intonovati dohoní, ale zkažený hlas těžko lze napravit. Tedy tón — tón tón — a to ostatní teprv v druhé řadě. Kde možno, na př. při spojené škole obecné s měšfanskou, nechf se zřídí definitivní odborný učitel zpěvu. Na střední škole zasáhne celková reforma ostrým nožem do nynějšího jejího útvaru. Má býti j e d n o t n á š e,s t i t ř í d n í střední škola jako příprava pro rozšířen í uni- | ||||
|