|
| ||||
| ||||
|
1~E0 CYRIL číslu 10.
náladového polodiletantismu. Ten jest nevyléčitelný! Umělecký diletant respektuje umělce z povolání a naopak, hyperkriticismus polodiletanta rve a trhá vše, hledá toliko slabiny a pouští se zřetele dobré stránky díla uměleckého, jehož puvodce vůbec jev očích hvperkritika břídilem, který ničemu se neučil. Základem předpojatosti cyrilské bvla u nás rozhodné okolnost, že cyrilismus stál na poli církevním, o čemž svědčila propagace sl Cm více zahloubáte se v studium staročeských kancioná!u a oratorních děl Bacha. Hándela, Mendelssohna až k Beethovenovi, Mozartovi a Lisztovi, ovšem s východiskem od Palestriny, Orland:, a o. mistru vážného slohu, tím více budete přesvědčení o pravosti s l o h u c y r i l s k é h o a jeho nepopíratelné duležitosti l; vytříbení vkusu a církevně-hudební soudnosti. Liturgická hudba nepotřebuje t. zv. »schlágrů« operetních; ona jako dcera církve křesfanské nedychtí po efektu zvukovém, nevyhýbá se však vznosu, jež gradace významu slovního sebou přináší. L i t u r g i c k á h u d b a m o d l í s e s a m a, proto není v ní místa l: jal<émukoliv triviálnímu či všednímu projevu, vtipu, banalitě nebo karikatuře melodické, harmonické či rvthrnické. Nadaný skladatel K. Kempter psal jisté skladby své většinou v tónu pastorálním pro své chlebodárce, kteří postarali se sami o jich uveřejnění a rozšíření. On sám velmi se nad tím mrze!. ale bJ závislý na líbivosti svých živitelů, pro které nucen byl v jich modu housti, než abv sára vychovatelem byl. Nepadne-li cyrilismus t. J. přesný směr v tuto propast. pak má každý 1cur, 1 Evangelíci mají své z gregoriánské nálady vytrysklé rytmicky uspořádané chorální nápěvy. Pravoslavné nápěv liturgické nevyrovnají se hudební cenou ani našim ambroziínskvm tónem žalmcv~m. Ritualní zpěvy mosaicl<é, pak zvláštní faktúrou podobnou většinou harmonické měls'<é stupnici, jsou ;totcžné s nát~ěvy moslemínu V přípravkách pro kantorát, (synagogá'n+, hlasem nadaný předmodlič a předčítatel thory) šíří se tvto nápěvy tradicí. Není antifonáře. Tímto ústním podáním a přispůsobováním závěru k sborovým motetttím v synagogách se sborem a varhanami) jeví se různé odchýlky. Zajímavé jest, že nápévy s ne-určitým závěrem označují názvem »phrygické !« A — veliká katolická obec žál Cyrilský směr liturgický vedle své dobré hudební a výchovné stráni Že hmotné poměry pražských kúru nikdy příznivými v pravém uměleckém slova smyslu nebyly, v-jímaje snad lépe dotovaný k ir svato Vojtěšský, o tom v d,aších listech >I< dějinám pražského cyrilismutt. VrAIV DR. D. OREL Kancionál Franusův. ['okračován:) Foi. 299' Dorothea coronata, bez not; s. Dorothea.-C.-TéžvChrud. fol. 2-)7 s poznámkou: »sicut Resurgenti Nazareno« (Fr. fol. 2761 2 v.). Světice vedl: sv. Kateřiny v Cechách velmi uctívaná, jak svědčí různé hry o sv. Dorotě. Jin° písně o ní jsou: »Dorotheae festo congaudete« ve Vyš fol 261' s notou a 27" bez not a v Chrud. fol. 298' 1 v.; »Dorothea beata", Dreves C. b. str, 61. | ||||
|