|
| ||||
| ||||
|
Ročník XL1V. 1918. 1.65
adventních, skoro polovina, do skupiny dorické; z ostatních asi ve stejném počtu složeny jsou písně adventní jednak v tonině frygické, jednak v jonslté, naší dur. Vážný ráz toniny dorskč by] v oblibě ti skladatelů písní stol. XV. XVI. Po stránce mensurální jsou písně adventní většinou dvoudobé (tentpus imperfectum), jen asi šestina jest jich třídobých (tempus perfectum). Zvratné rytmy ~ j dodávají v dvoudobé mensuře písni zvláštní ráz. V á n o č n í písně jsou složeny ještě v tonině dorické, ale též lydické, která obzvláště charakterisuje zvětšenou kvartou zjasněnou náladu vánoční. U písní ostatních dob nelze pozorovati žádného sklonu k určité tonině. Řada písní vyšla ze s t u d e n t k ý c h t e h d e j š í c 11 krttht ; žákovské písně i textově i hudebně jsou význačné. Text jejich dotýká se přímo pěvecké zdatnosti studentů; scholárové čili studenti lu•dě hlásí se pod prapor pěvectva. »Nos studentes«, my studenti, bývá apostrofou v těchto písní na žákovský veselý stav, který ani v kostele nezapomíná na pravidla o deklinaci a vzpomíná na ně mariánskou písní (Fr. 257,1). Hudebnž patří písně je-jich k uutělým výtvorunt tehdejšího skládání. Hojnými 1 i g a t u r a m i a značnými skoky intervalovými odlišují se od prostičké písně s y l a b i c k é lidového zabarveni. Většinou vyrostly písně l a t i n s k é na půdě české. První rozmach humanismu jevil se i v náboženském ohledu v kališné literatuře pěstěním latinského věrše. Lze to pozorovati na častých bobremismech, které se objevují ve vazbě i tvoření slov. Jenom některéz písní jsou pitvodu cizího a přišly k nám čilými styky kulturními s národy vzdělanými. Velmi pozoruhodným jest při některých jednohlasých písních melisrnatický úvod o několika taktech, jemuž jest podložena první slabika počátečního slova. Slabika tato se opakuje při počátktt písně po úvodě. Opakování první slabikv nebo jednoslabičného slova mimořá ně lze stopovati i při chorálních melodiích, zvláště při chorálních tropech (Sanctus .. . hic hic in carnem). _Při cívouhlasých písních jsou mimo to patrnv i mezivěty bez textu a s instrumentálním rázem. O významu úvodů a mezivět rázu instrumentálního jakož i o vícehlasé písni a motetu bude promluveno souborně až v díle třetím. V Í C e h l a s é písně v díle I1. jsou skladby členu literáckých družin, připomínají ještě umění staré, ars ar,tiqua; jsou původně improvisací průvodných hlasů »contrapunto alla mente« ; zpěváL~ měli před sebou notaci jednohlasé písně; někteří z hlavy inyvovisovali druhý nebo i třetí hlas, sledujíce cantus firmus v knize; odtud i jméno contrapunctus supra librum«. 1 o těchto l i d o v ý c h v í c e h l a s e c h bude promluveno souborně v díle III. Jsouce myšlenkovým anachronismem let dřívějších, tvoří most od jednohlasu k vícehlasému motetu. V následujícím výčtu seřaděny jsou písně podle abecedy, ač v kancionále tak za sebou nenásledují, což patrno z přidané paginace. Písně jsou z různých dob; vyplývá to již z uvedené bibliografie při každé písni; pro přehled jsou hvězdičkou (*) označeny písně, které obsahuje vyšebrodský rkp č. 42 z r. 1410 nebo též II C 7 z r. 1420; křížek (t) jest u písní, zapsaných ve vyšehradském sborníku asi z r. 1450. Pomlčka (—) označuje píseň, jež se podle dosavádních zkoumání nevyskytuje v žádném rukopise jiném, než jest v kancionále Franusově, v němž jsou tedy zapsány ojediněle. Písně s hvězdičkou jsou tedy z počátku hnutí httsitslcého nebo některé již z konce stol. 14; písně s křížkem pocházejí z první poloviny stol. XV., ostatní beze značky, spadají do druhé poloviny stol. XV. Písně s pomlčkou jsou patrně složeny až v době, kdy psán byl kancionál Franusův. O písních ze starších dob psal kriticky ve třech velikých a důležitých spisech Zdeněk Nejedlý, vročiv je přesně a přiděliv jednotlivým náboženským stranám. Písně adventní. 24311 Ave sanctissima regina 244b Ave trinitatis cubile 243a Ad honorem 245b Ave venerabilis venustate 24111 Angelum ad virginem j 2451' Ave virgo mater intemerata t 29411 Aron virga iam floruit 2644 Ave virgo nobilis 241a Ave hiearchia * 247a Benignam dignam 'j 246a Ave generosa 247}' Collaudemus matrem domini 'j 242'1 Ave gloriosa virgo 2481 Culmen honoris, 2 v. 245`1 Ave Maria, angelorum 1 2481 Cuncti nunc assurgentes 244a Ave maris stella, lucens * 249a Depromemus laudes 246b Ave mundi spes 248b Dum iubar 242a Ave rosa in Jericho * 250° En archa, quam t 242a Ave rubens rosa t 2501 En e mola typica t | ||||
|