|
| ||||
| ||||
|
CYRIL čísla ].
o 2. hod. odpol. Arcidiecesní Jednota Cyrilská v Olomouci svou roční řádnou valnou hromadu, první od svého ustavení. Jak omluvné přípisy dosvědčují, byly skutečně tyto události a s nimi namnoze spojené zaneprázdnění příčinou, že účast byla rnnohem slabší, než by tomu bylo bývalo za poměrů normálních, a bylo třeba půlhodinového čekání, aby valná hromada mohla býti prohlášena za schopnou usnášení za každého počtu členú. Přítomen byl místopředseda dr. Jan Hejčl, ord. zástupce dr. Jan Martinů, jednatel P. Vojtěch Zapletal, pokladník P. Adolf Parma, sbormistr Antonín Petzold a z členstva dr. Karel Sulák vedle několika málo hostů ze stavů varhanického a z duchovenstva, z nichž nutno jmenovati zvláště kari- dra. Ant. C. Stojana. Účastí na veřejných událostech vysvětlili svou nepřítomnost P. Karel Dostál-Lutinov a red. Frant. Světlík; podobně " zaslal omluvný přípis zástupce Obecné Jednoty Cyrilské dr. Dobroslav Orel, jenž měl referovati o novém českém kancionálu. a ježto ani prof. Ant. Hromádka z Brna jako referent o varhanické otázce se nedostavil, musily obě ohlášené přednášky, bohužel, odpadnouti. Ve 2 hod. prohlásil předsedající dr. J. Heičl schůzi za zahájenu, pozdravil přítpmné a udělil slovo jednateli P. V. Zapletalovi, který přečetl poslední protokol a podal přehled činnosti za uplynulý správní rok v tomto asi smyslu : »Osudy a činnost Arcidiecesní Jednoty Olomucké v prvním roce jejího trvání lze shrnouti v postupu časovém takto: Dne 8. listop. 1917 súčastnil se red. Světlík a prof. Schindler jako delegáti valné hromady Ob. Jednoty C v Praze, a předseda Are. Jednote Olomucké zvolen byl druhým místopředsedou Ob. Jednoty Cyrilské. Výnosem Acta Curiay Archiep. Olomuc. ze dne 16. listopadu 1917 oznámeno bylo úředně ustavení Arcid. Jednoty v Olomouci, a povoleno odebírání časopisu »Cyril« pro farní archivy ze jmění kostelního. Bolestná ztráta stihla nás úmrtím prvního předsedy preláta dra. Františka Ehrmanna, jenž zemřel dne 11. února 1918, dříve než se mohl ještě ujati řízení našeho spolku, který v jeho osobu skládal velké naděje. Budiž zesnulému zachována čestná památka. Žádostí ze dne 12. února 1918 obrátil se jednatel jménem Jednoty a prostřednictvím říšského poslance dra. A. Stojana na c. a k. ministerstvo vojenství, aby zachovány byly před rekvisicí varhany v Litovli, Prostějově a v Kroměříži lu Panny Marie); dne 18. března 1918 podána nová žádost s reklamací varhan v Polkovicích (u Kojetína), v Písku a Staré Vsi fu Přerova). Dík zakročení pana poslance a diec. kustoda dra. Nevěřila se akce zdařila, a došiy Jednotě hlavně od farního úřadu v Litovli a Polkovicích vřelé děkovné přípisy, kterýžto dík pří-sluší ovšem předně poslanci Stojanovi za jeho ochotné osobní zal{ročení. Aby ruch cyrilský pozvedl, promluvil poutavě při katechetickém kursu na Velehradě dne 18. srpna 1918 ku kněžím vedle referátů. o duchovní písni ve škole též o ideách cyrilských a zakládání farních jednot farář A. Parma. Názorně ukázal, jak cvičiti chorál vatikánský a zároveň upozornil na obvyklé chyby, jichž se kněží dopouštějí, zpívajíce při bohoslužbách, což přítomní s velkým zájmem poslechli. Sem spadá zmínka o propagační činnosti pomocí poučných článků o církevní hudbě a hmotných poměrech varhaníků v časopise »Cyril« a v -Našinci,« jehož redakci budiž vysloven dík za ochotné uveřejňování. Také soukromými dopisy byla hojně dotazů zodpovězeno a rad uděleno během celého roku. Jednatel vybízel k zakládání farních jednot a lcorrespondoval s mnoha kněžími a farními úřady. Stanovy byly zaslány do Zábřehu (sev. Morava), Chabičova u Háje, Slezsko), Choliny, Polkovic, Písku, Bernatic (u Nov. Jičína), Litovle. Dubu (u Olomouce). Bohužel nezodpověděly všechny farní úřady jednateli, zda již jednoty zřídily. Řádné ustavení jednoty farní zjištěno bylo dosud v Zábřehu, v Chabičově a v Bernaticích. Arcid. Jednota pořádala během uplynulého správního roku 4 výborové schůze, a to 24. října 1917, 6. února, 17. dubna a 9. října 1918. Vedle záležitosti nového jednotného kancionálu jednáno bylo hlavně o úpravě platů varhaníků a ředitelů kůru. Jednota obrátila se v této věci na k. a. konsistoř, která sice slíbila svou podporu, ale odvolavši se na své ustanovení ze dne 18. srpna 1917, aby se varhaníkům za každou nadační funkci proti dřívějšku vyplácel dvojnásobný obnos, a nové fundace byly zakládány vždy s varhanami, prohlásila, že řešení dle návrhů výboru Arcid. Jednoty pomocí konkurenčních výborů se jeví velmi obtížným. Pomocí delegáta jednáno bylo o společném postupu v otázce varhanické s výborem O. Jednoty Cyr. a písemně s předsednictvem Zemského svazu hudebních stavů; též zakročení poslance dra. Stojana bylo zajištěno. Bohužel, že akce ve staré říšské radě slibně se již vyvinující přerušena byla politickými převraty, jež měly za následek rozpadnutí rakouského parlamentu, a bude za změněných poměrů třeba zcela nové orientace v této záležitosti. | ||||
|