|
| ||||
| ||||
|
Roc'ník XLV. 1919. 5
Arcidiec. Jednota má sice dosud velmi malý počet členů, kteří formálně přistoupili. Tím však není nikterak řečeno, že by její snahy nebyly našly ohlasu. Naopak, jsem pře-svědčen, že většina účastníkťt, kteří byli loni přítomni ustavující schůzi, by zaslali svůj 4 korunový příspěvek. kdybychom byli měli chekové zřízení a byli jim zaslali složenky poštovní spořitelny. Bohužel nebylo to možno, ježto jsme neměli dosud pokladníka s pevným bydlištěm v Olomouci. Letos tomu tak bude a provede-li se všestranná agitace tištěným vyzváním, idea cyrilská jistě rychle sevšeobecní, zvláště když v budoucnosti, již příštím rokem, konati se budou při valné hromadě cyrilské sjezdy spojené s vzornými ukázkami zpěvu církevního a případnými přednáškami. Před rokem hozena byla mezi klerus naší arcidiecese jiskra, jež měla roznítiti obrodu posvátné hudby a zpěvu. Dnes můžeme říci, že tato jiskra se vzňala, a byf i nevytvořila ještě mocného plamene, byf i cyrilská myšlenka ještě nezdomácněla všude, přece těšíme se, že se potkala a potkává s velkými a upřímnými sympathiemi. Nedocílila-li jednota dosud úspěchu, jehož by si bylo přáti, bylo #o zaviněno více truchlými válečnými časy nežli nedostatkem dobré vůle. Nechf zvláště činovníci výboru pokládají za svou čestnou povinnost vybízeti spolubratry a řiditele kůru k zakládání nových farních jednot, af platí pro všechny heslo: co člen, to farní jednota. Končím svoji zprávu a přeji další činnosti co největšího rozmachu!« Referát jednatelův byl s tíchvalou přijat, načež předseda dr. J. Hejčl přečetl k podpisu z Prahy zaslaný hold Obecné Jednoty Cyrilské novému svobodnému státu česko-slovenskému s vytčením stanoviska Cyrilských jednot k účastenství české řeči v bohoslužbě. Delší pohntttá debata ukázala, že sice všichni souhlasí s rozšířením práv mateřštiny zvláště při udílení svátostí a svátostin, ale při mešní liturgii našla též latina kompetentni zastance, a to mimo očekávání i mezi odbornými laiky. Konečně bylo všemi hlasy proti jednomu přijato, aby znění pražského návrhu pozměněno bylo v tom smyslu, že jednota Cyrilská ve svítí štít vpisuje přání lidu, aby jazyk národní v bohoslužbě se více uplatnil. Na to podal pokladník P. A. Parma zprávu o stavu peněžním, z níž vysvítá, že po úhrady celoročních výloh zbyla hotovost 100 K, kterouž pokladnik zvýšil 0 20 K, aby bylo možno s tímto obnosem zavésti u poštovní spořitelny chekové řízení. Jako poslední bod jednání následuje pak volba výboru, kterýž ve své první výborové schůzi hned bezprostředně po valné hromadě takto se ustavil: 1. Dr. Jan Hejčl, universitní profesor, předseda. 2. Dr. Karel Šulák, řídící učit. ústavu, místo-předseda. 3. Dr. Aug. Ozynula, referent kn. a. konsistoře, tokladník. 4. Ant. Petzold, řid. dómského kůru, sbormist. 5. Frant. Petřík, kaplan u sv. Mořice, jednatel. Všichni činovníci bydlí v Olomouci. Členové: 1. Dr. Jos. Dosoudil, prof. kn a. gymn. v Kroměříži. 2. Karel Dostal-Lutinov, farář v Prostějově. 3. Dr. Josef Foltynovský, spir. kn. semináře v Olomouci. 4. František Světlík, chef-redaktor Mašince= v Olomouci. 5. Emil Holenna, řídící učitel v Dubě. 6.A. Parma, farář v Řešově, arcidiecesním redaktorem „Cyrila”. Náhradníci: 1. Jiljí Walter, dómský varhaník v Olomouci. 2. František Hýbl, řiditel kůru v Zábřeze. 3. Lad. Zamykal, redaktor »Našince« v Olom. 4. Stan. Dufalík, farář v Plesné ve Slezsku. 5. František Večeřa, kaplan v Hněvotíně. Za delegáty byli zvoleni: Do ústředního výboru Obecné Jednoty Cyrilské chefred. Fr. Světlík,_na valnou schůzi Obecné Jednoty dne 21. listopadu 1918 prof. Fr. Schindler, P. Fr. Cíhal, prof. Bedř. Wiedermann z Prahy a chefred. Fr. Světlík z Olomouce. Pak ukončena předsedou valná hromada a přítomní činovníci právě zvolení sestoupil) se v první výborovou schůzi, aby provedli ustavení výboru a přijali sdělení P. A. Parmy že redakce česl<ého kancionálu zaslala k nahlédnutí otisk rorátních zpěvů, jež byly přítomným předloženy a sbormistru Petzoldovi odevzdány k posudku. Tím bylo jednání skončeno. IWÁ&s | ||||
|