|
| ||||
| ||||
|
R"k XLV. 1919. 7
Vzlet, ó duše, k výšině. =O pokrme pocestných.« Steyrův kancionál z r. 1764, str. 389. »Vzlef, ó duše, k výšině.-Kan. svatojanský I, 334. 1 + + / `š + / / / / / / 1, Vzlef, ó du - še, k vý - ši - ně, — kde kol Bo - ží sva - ty - ně -- V ř an - dě - lé se ko - ří, — chvá - lu Pá - nu vzdá - va - jí, — i \ \ i [ \ \ \ `° \ / • / / / i + ; t / / sva sva tý, zpí - va - jí, — ú - ctou vě -čnou ho - ří. ?. Kristus k tobě sstupuje, darem se ti věnuje --v této svaté době ; — uvaž, jaká dobrota, — tajemný chléb života --v lásce dává tobě. 3. Jezu, skrytý v svátosti, přispěj nám svou milostí, — uděl s nebe síly, — bychom v tebe věříce, — vůli tvou vždy piníce, --spravedlivě žili. 4. Až nám dojde bojíi čas, - tělo tvé af sílí nás, — Spasiteli milý, -- bychom v nebes údělu — s kůrv svatých andělů — věčně tebe ctili. | ||||
|