|
| ||||
| ||||
|
Ročník XLV. 1919. 11
0 tomto svém díle vyslovil se v osobním rozhovoru takto: »Do nedelší smrti si neodpustím, že jsem vydal toho Katolického varhaníka, a po dnešních zkušenostech kdybych mohl. tu bych jej jistě sebrala Na námitku moji »Proč? Vždyf jest to přece tal< výborná sbírka« odpověděl: Mělo to býti docela jiné.« Neuspokojoval ho výběr sáru, a byly to také ony řádkové mezihrv, které v tu dobu již pokládal za vadu. Ani Kříí_kovský nebyl se svými skladbami úpině spokojen, a dlouho trvalo, než se ustálil na formě zpracování. Ba i v Dvořákově posledním díle »Slavnostní zpěv= na onom místě, kde misnrný:n způsobem jest kontrapunkticky složená polyfonní mezihra, připojena skladatelem samým stručná poznámka Touha po umění.« Také u písně lidové jest nám příkladem opět Křížkovský, který jsa vyzván, aby složil píseň Cyrilometodějskou, byl by vlastní nespokojeností svou jir. několikrát zničenou skladbu zmařil, kdyby mu ji nebyl přítel jeho náhodou nevyh•hnul v čas z rul Nedomnívejž se však nikdo, že církevní lidová píseň již proto je pů 7odní, že se zpívá v mateřském jazyku aneb nápěvem některé z národních písní Nápěv takový nezná vubec v chrámě místa. Zde vyžadujeme právem přede~~'ím nápěvů velebnóch. Po této stránce zvlášté Zvonařovy písně jsou nejdokonalejšími ze všech zp vů pro lid určených a žádný dosud sl Hlavně po stránce hudební musí býti lidová píseň dokonalá, jakž tomu skutečně u všech písní Zvonařových. Nebol jsou-li u písně slova špatná, je to zlá chyba, ale daleko horší jsou u lidových písní nevkusné nápěvy, které bohoslužebný zpěv v chrámech hyzdí. Takový nějaký nevkusný nápěv, třeba na domácí půdě složený, nemá mítl místa ve svatyni, jež, jak praví Pán, »Dům můj, dum modlitby jest.« Dokud nebude náležitého pochopení pro pravý vkus a ušlechtilost nápěvů lidové písné, dotud také marné úsilí o jakoukoli její reformu. Co jsou platná sebe vybranější slova písně, když po stránce nápěvu stojí v přímém odporu k žádanému porozumění! Po textové části každý ušlechtilejší po většině sám vy-stihne vysl Vím ovšem již předem, že za pravdu mi dá jen ten, 1 správnou píseň 1 držitelně postupuje a postupovati bude i přes převrácená mínění a nedostatek porozumění jednotlivců. To dokázal v praxi Zvonař; jsouf písně jeho takřka osvěžujícím oddechem ve chrámě proti dusivé atmosféře dosavádního úředního sevření: nebof všecky novější písně až na zcela nepatrné výjimky, jsou po stránce nápěvů tém°ř výsměchem všech dosa- vádních snah o očistu. Proto tedy Zvonařovy písně mají býti v každém kostelním zpěvníku. Má-li se církevní lidová píseň důkladně využitkovati jest třeba. aby se při bohoslužbě neb jiných příležitostech použilo každého okamžiku, v němž by se na program dávaly nově studované nebo opravené písně co možná často lak již svrchu zmíněno, jest ustá- leným zvykem, že varhaník při doprovodu písní mezi jednotlivými slokami na varhanách praeluduje; ale vím dobře, že se také výborně osvědčuje hráti pouze průvod k jednotlivým slokám písně, kterýmžto způsobem vystřídá se více písní třeba v postupu jediné mše sv. Kdo takto činiti si již uvyknul, poznal rozmanité výhody v častém sti•ídání a naučil se též i vhodnému vsunování písní nejen na jednotlivé svátky, ale i k jiným c,rkevním příleži- ) Viz Poutní kniha str. 524. Krásný text písně získal by touto přeměnou slov v 5. sloce : Když Ho vedl na Golgotu zástup zuřivý — sklíčil Matku u bran města pohled truchlivý. | ||||
|