| ||||
| ||||
Ročník XLV. 1919. 13
ra Mar. hlásí své funkcionáře. 4. Farář Bartovský zasílá dotaz, nutno-li dopinění varh. rejstříků dáti kollaudovati. Na tento dotaz odpověděno bude v Cyrilu a v denních novinách, při čemž bude současně dána instrukce, co činiti, aby zrekvírované píštaly byly co nejdříve zaplaceny. 5. Předloženy a schváleny účty za tisk. — Z volných návrhů byl nejdůležitější návrh dra. Orla požádati ředitelství Křesf. Akademie za zrušení 5 14. stanov o jednací řeči spolkové. V. P. Píšfaly varhanní. Na některých místech nebyl cosud vvplacen obnos za odebrané cínové píštaly. O. J. C. chce s p o l e č n o u a k c í urychliti výplatu tuto i žádá dotýčné farní úřady, aby jí neprodleně zaslaly potřebné stvrzenky o výběru a odeslání píšfal na adresu Dr. O r e 1, Praha-V 133, ul. Elišky Krásno-horské 11. Farní úřady se táží, zda nutno kolaudovati nové, zinkové náhradní píšfaly před vyplacením účtů. Ú ř e d n í kollaudace není sice třeba, ale nutno zjistiti, zda zinkový plech má u jednotlivých druhův píšfal onu sílu, jak uvedena byla v min. čísle )Cyrila<. Nelze trpěti, aby plech byl příliš tenký, poněvadž má na něj nepříznivý vliv prach a vlhkost. Bernartice u Nového Jičína na Moravě. Dne 17. listop. 1918 ustanovena Farní Jednota Cyrilská jaltožto odbor D. J. C. v Olomouci. Má 75 členů mezi nimi 12 výkonných. Předsedou zvolen místní Ferář ignác K ů n s t l e r; sbormistrem jest František i m í č e k, varhanílt. Cleny výboru jsou: jednatel Karel Šimíček, domkář. pokladník josef Drlík, zed ník, Albín Kunetka, stolař, Karel Klos, rolníl<, Stanislav Simíčel<, zedník. Z OSTRAVSKA A SLEZSKA. Hudebně pedagogický spolek pro Moravu a Slezsko zaslal ministerstvu školství a národní osvéty v Praze podání, v němž žádá: 1. Organisování hudebních komor ve státě československém a právní ochrany pro členy všech hudebních stavů. 2. Zavedení obligátního vyučování zpěvu (dějinám hudby) na školách všech ltategorií. Na vysol<ém učení nech( se mimo teoretické přednášky hudební pěstuje zpěv sborový a hra orchestrální. 3. Veřejné vypisování všech uprázdněných míst učitelských pro zpěv a hudbu na učelištích středních a odborných, konservatoři i školách vysokých. 4. Zřízení poradních sborů hudebních a systemisování míst odborných hudebních referentů (inspektoru) u ministerstva vyučování, jakož i u všech zemských školních rad. S. Povolání znalců z řad hudebních pedagogu jako zástupců stavu k re-formě českých škol středníc'1 a jiných. KRITIKA. Koncerty České Filharmonie. Na počátku saisony vítal jsem nadšeně a unisono s celou kritikou českou L. V. Celanského jako dirigenta Ceské Filharmonie. Vše bylo zapomenuto, Ladislav se vrátil, a těšili jsme se tta vellté věci, které nám mistr sliboval. A skutečně — začátel< byl báječný: mistrovské provedení Smetanova veledíla a velmi zdařilá reprodukce symfonických básní Dvořákových. — Pak nastalo poznenáhlu rozčarování. Začali se ozývat hlasy, že Č. nedodržuje generální prograri, ba ani program jednotlivých koncertů, že neprovádí slíbené novinky, že nestará se včas o zajištění notového materiálu. že nevěnuje přípravě koncertů náležitéj péče. e po-řady postrádají vnitřní souvislosti, k torno ne-chutná aféra s německým dirigentem Weingartnerem, nemístná reklama s xmystickýmic koncerty, spory členů orkestru s ltapelníkem, zvláštní jednání koncertního mistra Nováka, samé nemilé věci, Které byly con amore způsobem u nás obvyklým v různých denních a odborných, listech přetřásány. A výtky byly snad i oprávněny. Uíoveň výkonů klesala vůčihledě, byly hrány skladby, které nebyly na programu a to často velmi prostředně. — V posledním, desátém koncertě nastal náhlý obrat. Mistr Celansl<ý ul<ázal zas jednou, co umí. Skladby francouzských mistrů, zejména »Divoký lovec- od C. Franka byly provedeiiy s úchvatnou vervou. Celanský — patrně pod vlivem posledních událostí — zas jednou — koncert náležitě připravil. A jak by to bylo krásné, kdybv cvičil pravidelně! K jaké výši mohl by pozvednout výkonnost orkestru, ve kterém sedí — zejména u dechových nástrojů — samí umělci. Zda-li pak Č. zvykne soustavné, nehlučné práci, Která nese třeba pozdě, za to však určitě krásné ovoce. C. by tak potřeboval k sobě kapelníka — třeba řemeslníka —_ který by mu skladbu z hruba připravil a nějaký komitét, který by pevně stanovil program jednotlivých koncertu tak, aby provedení bylo zališfěno. — Z pro-vozovaných skladeb uvádím především symfonické básně Smetanovy sKarneval,x =Hakon Jar],- - Richard 111.« Jest prostě nepochopitelno, jak molíl být zKarnevalr ještě nedávno nazván dílem úpadku sil mistrových. Pro mě jest -,Karneval x naopal< přes své stáří jedním z nejmodernějších děl, jen začátkem nového období ve tvorbě mistra, bohužel záhy du ševní chorobou zkrušeného. Stejně svěže působí dnes ještě první jeho symfonické básně, honosící se umělou architektonickou a geniální invencí. Z Fibichových děl měl p. dirígent předvésti vhodnější výběr. Prováděním slabších skladeb památce mistra není poslouženo. Slabé bylo — patrně improvisované — provedení páté symfónie Beethovenovy a C-dur symfonie od Schuberta. Dirigent omezil se na vyzvednutí několika detailů, o nějakém celkovém dojmu nebylo ani řeči. Vůbec se mi zdá, jakoby Celanskému klasická. hudba byla dosti cizí. Předektry Ostrčilovy v koncertním sále mnoho ztrácejí na působivosti; snad by se odporučilo zpracování, jalté dal íra př. Wagner předehře k Tristanovi neb Afigenii na Aulidě., Ze solistů vystoupil dosud jen mistr hocian, který znamenitě zahrál nehluboký, ale efektní koncert od Glaynnova. — Ke konci ještě dvé malé poznámky. Koncerty začínají velmi nepřesně. Naše jeunesse dorée považuje to patrně za velmi chic, když zaujme své křeslo místo o půl čtvrté teprve ve čtyři hodiny. A dále — pan kapelník vybízí účinkující po každém téměř kuse, i při slabé pochvale obecenstva, by po-zvednutím se poděkovali. Jest to úpině zbytečné a umělců nedůstojné, nehledě k tomu, že to dělají páni s oprávněnou nechutí a vell<á část jich zůstává seděti. Výkon — pochvala — a dost. Pan kapelník nechf se Klaní dle libosti. Konečně bych si přál poněkud lepší 'slovní doprovody na programech. Vysvětlivky ke skladbám byly minulého roku obsahem i formou mnohem cennější. (Opozd. z tech. příčin.) E. B. o RUZNÉ ZPRAVx. Ministerstvo školství a národní osvěty sděluje, že pražské státní zkoušky hudební budou se konati v jarním termínu 1919 obvyklým způsobem. Bližší podmínky sděleny budou později. Liturgická řeč a liturgie. S velikým zájmem stopuji jako přítel církevního zpěvu nejnovější hnutí, kdy liturgie latinská má být zaměněna jazykem lidovým. Přemýšlel jsem o všech bodech a možnostech, vytčených v Cyrilu,, a dovoluji si učinit několik po | ||||
|