|
| ||||
| ||||
|
Centrální katolická knihovi
3 ~~21~ 1211911011011111 II151181141131111 POSVÁTNOU ČESKOSLOVENSKÉM CYRILSKÉ. LAV OREL. Redakce: PRAHA-V. 133., ul. Elišky Krásnohorské 1 1 . A d m i n i s t r a c e: PRAHA-II. 1370, Ferdinandova 6. — Předplatné na rok 10 K. ROČNÍK XLV. LEDEN 1919. ČÍSLO 1 P. EMILIAN PAUKNER Svatohorské „Zdrávas” (Kus národní liturgie české.) hned se musím sám opraviti; můžeme směle říci: kus nár. lit, č e s k o s 1 o v e n s k é, poněvadž na Sv. Horu chodí procesí nejen z Čech, ale i z Moravěnky družné a nám tak drahé Slovače. Co Polákům Censtochov a Francouzům Lurdy, to trojí větvi česko-slovenské říše basilika svatohorsltá u Příbramě. Ba i Němci, zejména z Bavor, v celých průvodech sem putovávali. A všichni těšili se na Svatohorské Zdrávas. Lpíval jsem je tam po čtyři léta (1876—1880) ex offo t. j. jako řádně ustanovený klučina — vokalista, když správu kuru Svatohorského vedl můj dědeček, blahé paměti pravý. vzorný český »kantor,« Václav Fišer, hudebník každou cévou a při tom znamenitý učitel literní (t 1895 ve Strakonicích u svého syna, Bohumíra Fišera, který byl delší řadu let nástupcem otcovým na Sv. Hoře a nyní jest správcem školy a ředitelem kúru ve Strakonicích.) Povím nejprve, kdy a jak se »Zdrávas« na Sv. Hoře zpívá. Po celý rok při odpoledním požehnání, vyjma dobu svatopostní, kdy se místo »Zdrávasu« zpívá »Stála Matka litující.« Na požádání zpívá se i mimo požehnání jednotlivým poutníkům nebo procesím, zejrri°na při loučeni. Zpívají je 2 (o svátcích 4) vokalisté, hoši od 7—14 let. kteří mají za to ve Svatohorské škole byt a v klášteře Redemptoristů živnou, dobrou stravu. (Na »bácy« ctihodného j bratra kuchaře, Cypriána, nemohu ani zapomenouti; škoda jen, že byly tyto výtečné buchty se špekem a uzenými odřezky jen jednou za týden! Aby se někomu snad nezachtělo, připomínám, že to bylo před — 40 lety!) Při požehnání zpívaly se nejprve Litaniae lauretanae« (pokaždé latinsky) s případnou antifonou mariánskou (Salve, Alma, Ave regina, Regina caeli), a to skoro z pravidla s »orkestrálním průvodem.« jak se totiž hudebníci z Příbramě nebo z okolí sešli; obyčejně byty to dvoje housle a 2 lesní rohy, viola s basou řidčeji. Ceciliánské to tenkráte ještě nebvlo ani cyrilské, ale oblíbený Fiihrer, Horák, Mašek, Reimann et cons. ; refornn; cyrilskou provedl s horlivým úsilím nástupce dědečkův, strýc Bohumír. , Zatím co zpívána antifona, šli podle pořádku týder.ního 2 nebo 4 hoši z kuru do sakristie, oblékli se pomocí -'j frátera Isidora v roucha ministrantská, v nichž se nám velice líbilo, a přistoupili k »pravým« ministrantům ti oltáře. Jeden z nich přinesl stříbrem obložený podstavec pod milostnou sošku Bohorodičky, kterou zatím kněz sundal se skříně na oltáři. Po té zpívá se u oltáře d v o j h l a s n ě »Zdrávas,< s průvodem varhan takto : I. invokace, Maria, sbor; Střední věta, IV. invokace, Maria, sbor; II. invokace, Maria, sbor; Maria, sbor; V. invokace, Maria, sbor; 1 11. invokace, Maria, sbor; Závěr, Maria, sbor. Předplatné na „ Cyrila” je 10 K na é. K příštímu číslu priloženy budou složní lísky. | ||||
|